V pondělí 14. listopadu 2022 proběhlo v bruselském StamCafé již druhé EduCafé, které zorganizovala Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) spolu se Zastoupením Jihomoravského kraje v Bruselu. Jeho hlavním tématem byl boj s dezinformacemi prostřednictvím vzdělávání – jak v kontextu vysokoškolského vzdělávání a přípravy učitelů (včetně mediální výchovy), tak na úrovni vzdělávacích aktivit pro studenty a mládež.
Pozvání přijali Kamil Kopecký z PdF Univerzity Palackého v Olomouci, Josef Šlerka z FF Univerzity Karlovy v Praze a Lucie Čejková z FSV MUNI. Diskusní večer pak moderovala Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv.cz. Debata probíhala v angličtině.
Úvodem vystoupil Josef Šlerka, který prostřednictvím dat prezentoval, jak velká část české populace je schopna podléhat dezinformačnímu obsahu. Zároveň vysvětlil, jaké jsou reálné možnosti řešení tohoto problému v praxi (four lines of defense). Součástí řešení je samozřejmě vzdělávání, které je orientováno na kritické myšlení a posilování mediální gramotnosti obyvatel.
Kamil Kopecký představil výsledky výzkumu Český učitel ve světě médií (2021) zaměřeného na české učitele, přičemž upozornil např. na to, že přestože učitelé považují mediální výchovu za důležitou, nechtějí navyšovat její hodinový rozsah – a to ani na úkor jiných předmětů. Dále prezentoval, která témata mediální výchovy považují učitelé za důležitá. Samostatnou část úvodního vystoupení poté věnovat tomu, zda jsou čeští učitelé schopni rozpoznávat nepravdivý (dezinformační, konspirační) obsah. Podle zjištění výzkumu skutečně přibližně jedna desetina učitelů dezinformační obsah aktivně šíří a dezinformacím či konspiracím také věří. Kopecký zároveň upozornil na nutnost zapojit mediální výchovu do systému učitelské přípravy – což se např. na PdF UP již několik let poměrně úspěšně daří.
Lucie Čejková představila projekt Fakescape, který je zaměřen na osvětu v oblasti mediální výchovy v prostředí základních škol, zároveň publiku prezentovala interaktivní hru, kterou si mohli přítomní v sále také naživo vyzkoušet.
Následoval více než hodinový diskusní blok, ve kterém se probírala řada zajímavých témat, od možnosti posilování mediální gramotnosti pedagogů, žáků a celé populace, přes problematiku spojenou např. s tvorbou vzdělávacích materiálů (např. na úrovni EU) a jejich distribucí. V diskusi vystoupila např. Michaela Šojdrová, europoslankyně Evropského parlamentu, která otevřela téma povinného integrování mediální výchovy do jednotlivých předmětů. To však naráží na aktuálně probíhající revizi rámcových vzdělávacích programů, která s tímto přístupem nepočítá. Nechyběla také témata spojená s problematikou blokace dezinformačních webů v České republice v úvodu rusko-ukrajinského konfliktu apod.