Ve čtvrtek 4. května po dlouhé těžké nemoci zemřela doc. PhDr. Věra Beranová, CSc., estetička umění, kunsthistorička, vysokoškolská pedagožka a dcera akademického malíře Aljo Berana (1907–1990), autora znaku Univerzity Palackého v Olomouci.
Věra Beranová se narodila 2. dubna 1947 do rodiny, v níž se pěstovalo umění, zejména hudba. Přestože byla odmalička součástí společenských aktivit svých rodičů, hledala si svoji vlastní cestu. Absolvovala studium filozofie, historie a estetiky na olomoucké filozofické fakultě v roce 1970. Na konci šedesátých let zažila na Univerzitě Palackého krátký návrat prvního rektora Josefa Ludvíka Fischera, jehož díky svému otci znala od útlého dětství. Byla jednou ze tří studentů, které Československá televize Ostrava natočila při diskuzi s J. L. Fischerem reflektující jaro 1968 v Olomouci.
Od roku 1972 přednášela na katedře dějin umění a estetiky na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě. V letech 1986–1994 působila na Univerzitě Karlově a jako externistka na katedře společenských věd (1994–2001) a katedře dějin a teorie umění (2003–2010) Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde působila externě. Jejím posledním pedagogickým působištěm byla Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešově.
Věra Beranová milovala Olomouc. S každým jarem proto opouštěla Prahu a její galerie, jejichž návštěvy pravidelně komentovala v týdeníku !Argument. Poslední recenze byly věnovány např. výstavě z díla Ondřeje Sekory v Galerii Villa Pellé, připomněla 80. výročí smrti Bedřicha Václavka v koncentračním táboře Osvětimi († 5. 3. 1943) a zvala na výstavu Josefa Mánesa ve Valdštejnské jízdárně.
Léto Věra Beranová trávila na rodinné chalupě svých rodičů v Pohořanech. Za ní z Prahy přijížděly její děti – středoškolští pedagogové Barbara a Václav a až ze severního Španělska cestovala lékařka Alexandra s vnoučaty Matějem a Viktorií. Pohořany byly místem setkávání, kde Věru a její rodinu v létě navštěvovali přátelé, spolužáci, pamětníci a milovníci umění. Probírala se kultura a život, nejen v Česku a Španělsku, ale i aktuální politické konstelace. Její otevřenost a srdečnost vytvářely velmi přátelskou atmosféru, kam se všichni rádi pravidelně vraceli.
Věra Beranová celý život sledovala dění na své alma mater. V roce 70. výročí obnovení Univerzity Palackého v Olomouci představila výtvarné návrhy insignií UP, díla otce Aljo Berana. V posledních šesti letech mu uspořádala dvě výstavy. První výstava v roce 2017 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci ve spolupráci s Archivem UP ji přivedla k rozhodnutí darovat bohatou písemnou pozůstalost Aljo Berana univerzitě. Druhou výstavu v roce 2021, nazvanou Esence životního běhu a realizovanou Galerií města Olomouce, zahajoval rektor Univerzity Palackého prof. MUDr. Martin Procházka, Ph.D. Na loňské konferenci katedry bohemistiky UP Estetik Markalous, literát John přednesla příspěvek Bohumil Markalous – Nevyužité poselství.
Zákeřná nemoc zastihla Věru Beranovou uprostřed příprav publikace věnované vzpomínkám na jejího otce Aljo Berana, jejíž vydání je zařazeno do ediční řady Paměť UP.
PhDr. Renáta Klvačová, Archiv Univerzity Palackého v Olomouci
