Na Lékařskou fakultu UP se vrátili absolventi, kteří úspěšně završili studium medicíny v roce 1995. Během tradičního setkání Radicēs / Kořeny ve velké posluchárně Teoretických ústavů znovu zasedlo 154 zkušených lékařek a lékařů působících nejen napříč celou Českou republikou, ale například i v Německu nebo Spojených státech. Přes občasné lehké zaváhání při poznávání spolužáků to bylo setkání veselé, plné vzpomínek a smíchu, ale i uznalého podivu, jak se fakulta za těch třicet let proměnila.
„Nepřijde vám ta posluchárna nějaká menší? – Takže se to nezdá jen mně! Míval jsem mnohem více místa na kolena,“ bavili se někdejší studenti medicíny, když během absolventského setkání procházeli prostory fakulty. Prohlídky Dostavby Teoretických ústavů, muzea anatomie a Centesima – centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností navázaly na úvodní pozdravy ve velké posluchárně.
Tam účastníky přivítali nejen členové „samozvaného“ organizačního výboru setkání, ale také proděkan Dušan Klos zastupující děkana a proděkanka Eva Klásková. „Chtěl bych vám poděkovat za to, jakým způsobem reprezentujete naši lékařskou fakultu, za vaši práci, kterou jste za těch třicet let odvedli, je mezi vámi spousta velkých osobností a známých tváří medicíny. Zároveň vám chci také popřát řadu dalších úspěchů v profesním i osobním životě a velmi se těším, že se s vámi později setkám i na vaší zlaté promoci,“ uvedl Dušan Klos, který společně s Evou Kláskovou a dalšími kolegy absolventům během prohlídek přiblížil proměny a současnost lékařské fakulty.
Ještě předtím se ale velká posluchárna doslova otřásla bouřlivým potleskem a výbuchy smíchu. Stačilo k tomu například jen, aby se za katedru postavil Petr Myšák, působící mimo jiné jako lékař litvínovských hokejistů. „Toto jsem si vždycky přál. Postavit se sem, kde stáli naši vyučující, a koukat na vás. Jsem strašně rád, že vás vidím,“ ujal se slova a připomněl, že byli poslední ročník, který vedle anatomie musel studovat také dějiny dělnického hnutí. A neopomněl zmínit ani několik olomouckých podniků, kam se spolužáky chodili po škole. Postřehy a vzpomínky přidali i další „třicátníci“ – Monika Machačová, Miroslav Havrlant nebo Bohdan Pomahač, který s manželkou Hanou, taktéž absolventkou, přiletěl z USA.
„Cesta se určitě vyplatila, s některými jsme se opravdu těch třicet let neviděli. Je to pro nás velká věc, teď jsme ještě všichni v nejlepších letech, kdo ví, jestli se nám podaří se takto setkat po čtyřiceti nebo padesáti letech od promoce, to už, myslím, bude horší,“ řekl známý plastický chirurg. „Je to fantastické, jsme rádi, že tu můžeme být. Když vidím tváře našich spolužáků, úplně mě to nabíjí energií a vrací se ta doba, kdy jsme tu studovali. Velmi se mi také líbilo muzeum anatomie a simulační centrum, je tu řada věcí nových,“ doplnila ho manželka. „Fakulta mi připadá pěknější, světlejší. Jde kupředu a to je super,“ dodal ještě Bohdan Pomahač, než se odebrali na oběd a na odpolední a večerní část setkání, která se již neodehrávala na fakultě, ale v Bounty Rock Café.
„Sešlo se nás 154 ze všech koutů Česka, ale i z Německa, Slovenska nebo USA a s fakultou se nám na přípravě setkání velmi dobře spolupracovalo, takže jsme maximálně spokojení. Letos nás ale čeká ještě jedno setkání – od promoce se totiž pravidelně scházíme u Drápala vždy první pátek 13. v roce, aby se to dobře pamatovalo. Bývá nás kolem třiceti, je to poměrně stálá skupina, ale vždy se ukáže i někdo, koho jsme dlouho neviděli,“ zmínila za organizátory setkání Zuzana Fegyveresová, alergoložka ordinující v Olomouci a Litovli. Jak také prozradila, když ráno usedala ve velké posluchárně, uvědomila si, jaký je to už „kopec let“, co tu se spolužáky, mezi kterými byla například i Marie Černá z Radiologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc nebo přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch, sedávali pravidelně. V průběhu Kořenů to ale spíše vypadalo, jako by to bylo včera.
Lékařská fakulta UP bude absolventům patřit brzy ještě jednou – v sobotu 26. dubna pořádá Diamantovou promoci absolventek a absolventů, kteří studium medicíny úspěšně ukončili před šedesáti lety.
