Do vesnice bez varování vtrhla vojska nepřátelské armády. Postupně ji obsazují a s „pravidly“ války si hlavou nelámou. Ostře začal letošní ročník cvičení Camp Peira, které simulovalo mezinárodního ozbrojený konflikt. Již tradiční a v Evropě výjimečnou akci pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při PF UP, Centrum migračního a uprchlického práva při PF UK a Armáda ČR.
I letos se třídenní cvičení konalo ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina. Aktivně se jej účastnilo hned několik útvarů Armády ČR, studenti olomoucké a pražské právnické fakulty, Univerzity obrany, delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže a zástupkyně UNHCR Praha.
Camp Peira je organizován ve formátu simulation role play. „Letošní cvičení simulovalo situaci mezinárodního ozbrojeného konfliktu mezi fiktivními zeměmi, při níž se podařilo vytlačit okupující nepřátelskou armádu z vesnice spojeneckým vojskem a následně vojáci chránili tuto vesnici a její obyvatele před protiútoky a dalšími hrozbami,“ popsal základní scénář Martin Faix, vedoucí CIHOL. Součástí cvičení bylo i několik incidentů, kterým musely cvičící jednotky čelit. „Například nedovolený způsob vedení boje ze strany nepřátelské armády – lidské štíty, popravy, ošetřování raněných, správa a ochrana vesnice plné civilistů, příliv uprchlíků a osob s nejasným právním statusem, psychologické a informační operace, diverzní akce a sabotáž nebo osvobození rukojmích týmem speciálních sil,“ vyjmenoval Martin Faix.
Cvičení mělo kromě ostré fáze i následnou hodnotící fázi. „Její součástí byly kratší přednášky týkající se právních aspektů proběhlých operací, taktické vyhodnocení postupu cvičících jednotek nebo společná diskuse,“ doplnil za CIHOL Petr Stejskal, který se výrazně podílel na organizaci akce.
Studenti jako armádní právníci nebo převaděči uprchlíků
Mezi účastníky cvičení z řad studentů PF UP, byli jak nováčci, tak i početná skupina, která se zapojila opakovaně. „Na Camp Peira jsem se přihlásil poprvé, a to na základě ohlasů kolegů a přátel, kteří se zúčastnili předchozích ročníků. Mezinárodní humanitární právo je mi blízké, takže to pro mě byla jasná volba,“ řekl ke své motivaci Denis Skopal, student 5. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. V terénu si vyzkoušel práci armádního právníka. „V prvních hodinách jsme měli možnost nastudovat si patřičné dokumenty, včetně Ženevských úmluv, a teprve ve večerních a nočních hodinách nás čekala opravdová akce. Byli jsme přiřazeni skutečným vojenským právníkům, se kterými jsme řešili simulované situace, včetně problematiky uprchlíků nebo válečných zajatců,“ popsal Denis Skopal. Za nejsilnější okamžik označil pomoc matce-uprchlici ze státu agresora, kdy bylo potřeba poskytnout lékařskou péči jejímu čerstvě narozenému dítěti.
Jeho spolužák z ročníku Matyáš Benešovský vyrazil na Camp Peira podruhé. „Není příliš možností, jak si osahat mezinárodní humanitární právo v praxi. Tohle cvičení je skvělé a výjimečné. Letos bylo ještě intenzivnější než vloni,“ zhodnotil Matyáš Benešovský, který měl tentokrát roli informátora v obsazené vesnici. Při hodnocení letošního ročníku vyzdvihl následné odborné diskuze. „Není překvapením, že vojenské a právnické myšlení je do jisté míry odlišné a při debriefu se to projevovalo. Diskuze byly pro mě velmi zajímavé a přínosné.“ Matyáš Benešovský prozradil, že účast na loňském ročníku jej motivovala ke vstupu do aktivních záloh Armády ČR. „Z debat vedených cestou zpět ze cvičení si troufám odhadnout, že příští rok bude na právnické fakultě několik nových příslušníků aktivních záloh,“ dodal.
Mezi účastníky byli i absolventi olomoucké fakulty. „Mou motivací byla chuť být znovu aspoň na chvíli blízko problematice mezinárodního humanitárního práva a zvědavost, kam se cvičení posunulo,“ řekl trojnásobný účastník Camp Peira, který si nepřál uvést jméno. Přidělena mu byla role převaděče skupiny uprchlíků, který je sám vzhledem ke svému politickému přesvědčení uprchlík. „Vyzkoušel jsem si, jaké to je být násilím vyhnán, následně prosit o ochranu a ve finále být za své domnělé dobré skutky právně postižen,“ popsal absolvent.
Z každého ročníku Campu Peira si odvezl hlubší utvrzení, že ke skutečnému bránění porušování práva je nutné správné rozhodování na místě, kde k porušování může docházet, nikoli ex post u soudu. „Také si pamatuji pocit naprosté bezmoci, kdy vím, že existuje právní norma, která mě chrání, ale nejsem schopný si svůj nárok nikterak prosadit vůči vojáku se zbraní, který fakticky ovládá situaci. Tahle zkušenost mi dala úplně jiný náhled na fungování právních mechanismů a osobně to považuji za jednu z nejcennějších zkušeností, kterou jsem během studia nabyl,“ dodal a ocenil scénář cvičení. „Líbilo se mi, jak zrcadlil aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, ač samozřejmě ve fiktivních kulisách.“