Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu pšenice Ph2. Na objevu publikovaném v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli odborníci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR).
Dědičná informace pšenice obsahuje na 124 tisíc genů, což je téměř šestkrát více než u člověka. Většina z nich nebyla dosud popsána a není známá jejich funkce. To byl i případ tzv. Ph2 genu, který dosud vědci neuměli identifikovat. Po téměř sedmiletém „detektivním“ úsilí slavil úspěch mezinárodní výzkumný tým, který spolu s olomouckými vědci tvořili i odborníci z INRAE Research Center v Clermont-Ferrand a University of Adelaide. Nově identifikovaný gen Ph2 je nesmírně významný, protože odpovídá za správné chování chromozomů v průběhu tvorby pohlavních buněk.
„Tento gen zajišťuje stabilitu celého genomu. Pšenice vznikla křížením tří druhů trav, a obsahuje proto tři sady velmi podobných chromozomů. Pokud by se v průběhu tvorby pohlavních buněk chromozomy správně nepárovaly, mělo by to pro rostlinu nepříznivé důsledky. Identifikaci genu Ph2 proto považujeme za velký úspěch, který povede k mnohem snazšímu přenosu genů z příbuzných planých druhů do pšenice,“ řekl genetik Jan Bartoš, vedoucí skupiny, která se v ÚEB AV ČR výzkumu věnovala.
Identifikaci genu předcházela mravenčí práce
Najít a popsat gen Ph2 bylo komplikované, neboť je obtížně pozorovatelný. Vědce čekala doslova mravenčí práce.
„Každou rostlinu jsme museli zkřížit s příbuzným druhem, v našem případě se žitem. Museli jsme počkat, až vyroste kříženec, a pak pod mikroskopem zkoumat jeho prašníky ve vyvíjejících se květech. Jedině tak jsme mohli zjistit, jestli se chromozomy správně párují, či ne. Jen tato fáze nám zabrala přibližně tři roky. Náročné bylo i to, že jsme neměli jistotu, zda se nám vůbec podaří požadovaný gen najít,“ uvedl Radim Svačina z olomoucké laboratoře ÚEB AV ČR. Celý článek je dostupný zde.
Objev využijí šlechtitelé v praxi
Vědci předpokládají, že vlastnosti genu Ph2 začnou velmi brzy využívat šlechtitelské firmy, které tak budou moci mnohem rychleji a snadněji vyšlechtit raritní kultivary s mimořádnými vlastnostmi.
„Moderní odrůdy ztratily v průběhu mnoha let šlechtění důležité vlastnosti, které do nich teď můžeme vrátit. Divocí příbuzní pšenice mají obrovskou zásobárnu genů, které ovlivňují například odolnost rostliny vůči chorobám, suchu nebo zasolení půdy. Jiné geny odpovídají za obsah zdraví prospěšných látek, například vlákniny, betaglukanů a antioxidantů. To je nesmírně důležité právě v této době, kdy je potřeba zvýšit výnosy a kvalitu pěstovaných plodin a zajistit tak dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci,“ vysvětlil rostlinný genetik a vedoucí olomoucké laboratoře ÚEB AV ČR Jaroslav Doležel. Podle něj je velkým pozitivem také to, že geny s požadovanými vlastnostmi mohou být do pšenice přeneseny přirozenou cestou, tedy běžným křížením.
Vědci studují dědičné informace rostlin dlouhodobě
Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a zaměřuje se na studium struktury a funkce dědičné informace rostlin, především obilovin, banánovníku a trav. Využívá nejmodernější metody cytogenetiky, molekulární biologie a genomiky a účastní se mezinárodních projektů cílených na čtení dědičné informace významných plodin a na izolaci důležitých genů. Jde o celosvětově uznávané pracoviště, které pod vedením rostlinného genetika profesora Jaroslava Doležela, držitele nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava a vědeckého ředitele CRH, vyvinulo unikátní metody a postupy a které svými výsledky přispívá ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin s požadovanými vlastnostmi.