Etika vědecké práce je na Univerzitě Palackého často diskutovaným tématem. Zvláště pak v poslední době, kdy část akademické obce vyslovuje pochybnosti nad prezentovanými výsledky některých výzkumných skupin, které na univerzitě působí. Setkáváme se s názorem, že vedení UP nedostatečně informuje akademickou obec o postupně přijímaných a plánovaných systémových krocích a že univerzita a akademické orgány strkají před etickými kauzami hlavu do písku. Dosud realizované kroky v této složité problematice a také další plánovaný postup popisuje v rozhovoru Lucie Plíhalová, prorektorka pro vědu a výzkum UP.
Proč je etika ve vědě a výzkumu aktuálně tak výrazným tématem, o němž se uvnitř univerzity mluví?
Vědecká integrita znamená dodržování základních pilířů vědy, která se snaží dobrat nových poznatků o fungování světa, a to na základě premis, jako jsou vědecký skepticismus s odpovídající mírou sebekritiky, komunikace ve vědecké komunitě a reprodukovatelnost provedeného experimentu. V posledních letech a zejména v posledních měsících se potýkáme s fenoménem, v rámci kterého dochází k častějšímu podezření, nebo dokonce prokázání různé míry porušování těchto zásad. S celou řadou obvinění se snaží akademická obec vypořádat sama, každý podle svých možností. Je to zřejmé na mnoha interních i externích platformách.
V diskuzích uvnitř univerzity přitom zaznívá názor, že vedení tyto potíže neřeší. Je taková kritika oprávněná?
Jako prorektorka mám na univerzitě na starosti gesci vědy a výzkumu, k níž se akademici ve svých podáních a požadavcích často dovolávají. V listopadu loňského roku mě pan rektor Martin Procházka pověřil vytvořením systémových opatření, která by vedla ke zlepšení vědecko-výzkumného prostředí na UP. Jedná se o celou řadu kroků, které jsme už realizovali nebo je v nejbližší době připravujeme. Snažíme se postupovat systémově, což samozřejmě vyžaduje svůj čas, a to je možná příčina, proč má část akademické obce dojem, že nekonáme dost rychle, nebo dokonce že nekonáme vůbec. To ovšem pravda není, odvedli jsme v tomto směru už spoustu práce, ale stále je hodně práce i před námi.
Plánují se nějaké změny v organizaci úseku pro vědu a výzkum?
Gesce vědy a výzkumu byla doposud transformována na dvě dílčí oddělení, jedno z nich se bude nově zabývat koncepcí a podporou výzkumu, problematikou open science, fair science a také správou vědeckých dat. Stávajícímu oddělení vědy a výzkumu přibude k běžné agendě také nastavení institucionálních pravidel vědecké publikační etiky. Od března byl také přijat vědecký ombudsman a metodik správné vědecké praxe, který vypracovává ve spolupráci s personálním oddělením budoucí vnitřní předpis týkající se správné vědecké praxe na UP. Do budoucna bude také mediovat některé situace, u kterých dochází k podezření z vědeckého pochybení, a to před samotným postoupením těchto kauz do etické komise univerzity. Nyní je jeho role zapracovávána v rámci nového jednacího řádu komise ve spolupráci s kancléřem UP.
V oblasti vnitřních norem, které se vztahují k etice vědy a výzkumu na UP, se připravují nějaké úpravy?
Oddělení koncepce podpory vědy a výzkumu významně rozšířilo vloni zřízenou pracovní skupinu OPEN SCI, s jejíž pomocí byla vytvořena norma týkající se publikační činnosti včetně režimu open access, a tato skupina, rozšířená o zástupce všech součástí, bude kromě dalšího pracovat na přípravě celouniverzitní normy týkající se správy dat, což je, jak se ukázalo, z hlediska dodržení vědecké integrity UP esenciální.
V jaké fázi je nyní šetření etických kauz, na které část akademické obce už upozornila?
Některé konkrétní případy, které byly interně diskutovány, jsme přezkoumali v rámci oddělení vědy a výzkumu a v rámci Vědecké rady UP. Nyní míří do Etické komise UP, poradního orgánu rektora při rozhodování v etických záležitostech. Mezi případy, které byly již etické komisi univerzity odeslány, patří například také záležitost publikační činnosti profesora Varmy. Do vyřešení celé záležitosti byla rektorem UP provedena zádrž exportu publikačních dat vložených do vnitřní publikační databáze OBD UP s autorem R. Varma do národního systému RIV. Do etické komise univerzity zamíří i případ XRD šumu, tentokrát doplněný analytickou zprávou s dalším znaleckým posudkem ze zahraničí. Na podnět vědecké rady prošetří komise i další etické kauzy.
V souvislosti s výzkumem se nabízí i otázka bezpečného uchovávání výzkumných dat. Plánujete i v tomto směru nějaká opatření?
Univerzita Palackého se spolu s dalšími vysokými školami bude ucházet o projekt OP JAK OPEN SCIENCE I, týkající se budoucího vybudování státního repozitáře pro uložení výzkumných dat. Nyní už probíhají na úrovni UP přípravné práce se zapojením vlastních zkušených odborníků, kteří mají například plán správy citlivých dat již nastavený tak, aby tato národní spolupráce byla z hlediska OPEN SCIENCE přínosná a vedla také k rozumnému zacházení a ukládání dat moderním způsobem i na naší univerzitě.
Během konce roku 2022 proběhlo dotazníkové šetření mířící na vedoucí vědeckých skupin UP s ohledem na množství, typ dat a způsob, jak je s nimi operováno. Tento průzkum je pro nás důležitý, na jeho základě můžeme mnohé zlepšit. Budeme však k tomu potřebovat spolupráci celé akademické obce, aby nám pomohla nové systémové nástroje implementovat.
Dají se v tom, co se v poslední době na UP okolo etiky vědecké práce děje, najít nějaká pozitiva?
Nemám radost z toho, čemu jako univerzita čelíme, ale jsem ráda, že nám to možná pomůže nastavit si zrcadlo, identifikovat problémy a ty systémově řešit. Jsme vysokoškolské učitelky a učitelé, a především vědkyně a vědci, a je naší hlavní prioritou vědecky pracovat v prostředí, které nám pomůže dodržovat zásady správné vědecké praxe, které pak předáváme svým studentům. Věřím, že drtivá většina z nás pracuje podle svého nejlepšího svědomí s vysokou integritou vlastní vědecké práce a chceme se soustředit na to, aby se vědecká práce na UP také díky doplněným interním pravidlům dařila, abychom z ní měli radost a abychom pomohli naší univerzitě v této oblasti dále co nejlépe fungovat.