Téměř stovku odborníků přivítali pořadatelé z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého na mezinárodní konferenci, jejímž tématem byla dostupnost zdravotní péče pro strukturálně zranitelné skupiny obyvatel. Událostí, která se kvůli epidemii koronaviru konala prostřednictvím videokonference, vyvrcholil projekt finančně podpořený Technologickou agenturou ČR.
„Velmi pozitivně nás překvapil velký zájem odborníků. Je vidět, že toto téma spojuje řadu profesí, které se chtějí potkávat a spolupracovat. Většinou se jednalo o pracovníky obcí, které aktivně řeší situaci svých strukturálně znevýhodněných spoluobčanů a neziskových organizací provozujících sociální služby. Zúčastnili se i pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo Státního zdravotního ústavu. Své zastoupení, ač velmi skromné, měli i zdravotníci, lékaři a kliničtí psychologové,“ uvedla Ivana Svobodová z Institutu sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).
Online podoba konference účastníky ochudila víceméně jen o možnost kuloárních diskuzí a seznamování, které k odborným setkáním běžně patří. Cíl akce, tedy sdílení poznatků a příkladů dobré praxe a debata o mnohdy palčivých tématech, která s problematikou strukturálního znevýhodnění souvisejí, však byl naplněn. Zaujaly příspěvky Andreje Beláka z Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd o strukturální zranitelnosti nebo Tatiany Hrustič, ředitelky organizace Zdravé regiony, která realizuje služby zprostředkovávající zdravotní péči v marginalizovaných romských komunitách na Slovensku. Představen byl mimo jiné i sofistikovaný systém sběru dat o covidu-19. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu, zase hovořila o projektu podpory zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v ČR.
„V odpolední části byl největší zájem o příspěvek týkající se návrhů opatření na zlepšení dostupnosti zdravotní péče pro osoby žijící v sociálním vyloučení včetně Romů, vedený týmem OUSHI. Účastníci se také zajímali o představení tuzemských služeb podpory zdraví, diskutovalo se i o problematice sbírání etnických dat ve vztahu ke zdraví a o jeho oprávněnosti. Zájem vzbudil i příspěvek Lenky Slepičkové z OUSHI týkající se Romů jako aktérů ve vztahu ke zdraví optikou strategických dokumentů v ČR. Podle této analýzy důraz na individuální odpovědnost za zdraví často opomíjí strukturální podmínky, které jsou hlavní příčinou horšího zdraví romské populace,“ dodala Ivana Svobodová.
Konferencí vyvrcholil končící projekt Aplikovaný výzkum pro inovace politik v oblasti dostupnosti zdravotní péče u sociálně vyloučené romské populace, zkráceně ROMZAVIP, který finančně podpořila Technologická agentura ČR. Tým z OUSHI na něm spolupracuje zejména s Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj ČR a romským střediskem DROM, které jsou aplikačními garanty výzkumu. Úzká spolupráce byla navázána i s Centrem podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu a dalšími organizacemi.
„Realizovali jsme pět výzkumných aktivit, které se velmi vhodně doplňovaly a přinesly komplexní obrázek o zvolené problematice. První bylo mapování aktérů, kteří mají vliv na sociální determinanty zdraví a dostupnost zdravotní péče pro cílovou skupinu, jako jsou lékaři, pracovníci sociálních služeb nebo úředníci. Dále jsme uskutečnili řadu rozhovorů s Romy žijícími v sociálním vyloučení v Olomouckém kraji a také případové studie zaměřené více na dostupnost zdravotní péče a na roli služby zdravotně sociální pomoci provozovanou střediskem DROM, která výrazně pomáhá v překonávání bariér v dostupnosti zdravotní péče. Dalo by se shrnout, že Romové žijící v sociálním vyloučení jsou povětšinou plně zaměstnáni řešením existenciálních problémů a vedle toho se potýkají s diskriminací na mnoha úrovních a zdravotní péče je pro ně méně dostupná. Další aktéři toto potvrzovali a doplnili jejich pohled o více vzájemných souvislostí,“ přiblížila garantka projektu Daniela Fiľakovská.
Řešitelé projektu také v rámci v ČR ojedinělého mapování konceptů vytvořili a ověřili soubor návrhů konkrétních kroků pro zlepšování dostupnosti zdravotní péče pro sociálně vyloučené obyvatele a podrobili kritické analýze strategické dokumenty, které se týkají zdraví a sociálního začleňování. Výsledky své práce projektový tým postupně představuje prostřednictvím vědeckých článků, před dokončením je obsáhlá souhrnná zpráva mapující sociální determinanty zdraví a problematiku dostupnosti zdravotní péče pro Romy žijící v sociálním vyloučení. Ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování vznikne i dokument, který obsáhne metodická doporučení a návrhy opatření pro obce s cílem zlepšit dostupnost zdravotní péče pro sociálně vyloučené občany.
„Za největší přínos projektu považujeme podnícení opravdu aktivní mezioborové spolupráce, která nastala nejprve na poradních panelech projektu a vyústila v konání konference. Doufáme, že se podaří v nějaké formě tuto spolupráci zapojeným organizacím zachovat a pokračovat tak dál v započaté práci. V projektu vznikla velká řada konkrétních a velmi přínosných návrhů, které čekají na svého ambasadora, který se bude snažit o jejich realizaci na národní úrovni. Doufáme, že se toho chopí některý z partnerů projektu,“ uzavřela garantka projektu.
Další informace o projektu jsou k dispozici zde.