Třicet let života ve svobodné zemi jsme si včera připomínali mnoha způsoby. Pohled zvenčí a širší kontext nabídl někdejší nizozemský ministr, diplomat a akademik profesor Laurens Jan Brinkhorst. V Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP pronesl přednášku o významu Evropské unie a o našich společných hodnotách v měnícím se světě.
Profesor Brinkhorst připomenul, že 17. listopad je dnem, kdy se vzpomíná nejen na události, které se odehrály v Československu v listopadu 1989, ale také na ty, které jim předcházely v roce 1939, kdy nacisté zakročili proti vysokoškolákům. „Podobný protest proti rasové diskriminaci a za svobodu slova inicioval 26. listopadu 1940 děkan právnické fakulty Univerzity v Leidenu profesor Cleveringa na začátku druhé světové války v Nizozemsku. Byl to den, kdy německá nacistická okupační správa v Nizozemsku odvolala z funkce všechny židovské profesory a zahájila holokaust. Každý rok 26. listopadu oslavují absolventi Univerzity v Leidenu po celém světě tento den jako den proti rasizmu a antisemitizmu,“ uvedl nizozemský akademik, jehož vystoupení bylo připomínkou odvážného protestního projevu Rudolfa Pabuse Cleveringa.
Ve své řeči shrnul dosavadní vývoj evropského společenství. „Evropská unie se nakonec vyvinula z hospodářsky a tržně orientované struktury v politický a demokratický subjekt. Důležitým zdrojem inspirace během tohoto procesu byla Všeobecná deklarace lidských práv OSN a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Během posledních dvaceti let byla postupně zavedena evropská oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti,“ řekl. Zmínil i to, že EU je stále se vyvíjející celek. „Často je nucena jednat vlivem vnějších událostí. Potvrzuje to preambule Smlouvy o Evropské unii, která říká, že cílem je ´pokračovat v procesu tvorby ještě užšího spojení mezi národy v Evropě.´ Tento cíl má i nadále zásadní význam. Náš hodnotový systém demokracie, právního státu a lidských práv je v Evropě jedinečný a symbolizuje svět jako celek. Evropu lze pochopit pouze v kontextu její historie jako kontinentu neustálého válčení. Mezi lety 1648 a 1919 se v Evropě neválčilo pouze jeden rok!“ zdůraznil nizozemský host UP. Mluvil i o vztahu USA k EU, o tom, jak se mění geopolitická situace a jak posilují své pozice Čína či Indie. Naznačil i cesty, jimiž by se měla EU vydat, aby nejen obstála v současném světě, ale také se stala důležitým hráčem na mezinárodním poli.
„Multilaterální světový řád s obecnými pravidly chování rychle střídá vícepólový svět, kde mocní vládnou slabým. Aby si Evropská unie zachovala svůj jedinečný životní styl založený na blahobytu a prosperitě udržováním a řízením právního státu, měla by zhodnotit svou vlastní geopolitickou budoucnost a přestat se dál vyhýbat otázce moci. Pro tuto chvíli se zdá, že je Evropa posledním býložravcem ve světě masožravců,“ uvedl.
Jak dodal, úkolem nové Evropské komise bude udělat několik zásadních rozhodnutí. Podle nizozemského profesora jsou jen dvě možné cesty dalšího vývoje EU. Buď návrat k národním státům, nebo více společných akcí na evropské úrovni, přičemž první možnost nepovažuje za dobrou. „Jednotlivé evropské státy, ať už malé nebo velké, se nemohou spoléhat na adekvátní reakci hlavních mocností jako USA, Číny nebo Ruska. Rostoucí bezmocnost samostatných evropských států se nedávno projevila při turecké invazi do Sýrie. Po náhlém odchodu USA a zradě prezidenta Trumpa vůči bývalým spojencům, kurdským silám, uzavřely Rusko a Turecko dohodu. Evropské sliby, například sankce vůči Turecku, byly brzy odvolány kvůli strachu z odvety prezidenta Erdogana. Vyhrožoval, že pošle syrské uprchlíky zpátky do Evropy,“ připomenul profesor.
Když mluvil o dalším možném rozvoji EU, zdůraznil, že Evropa se musí stát silnější a více autonomní a všechny státy, včetně menších jako je Nizozemsko či Česká republika, by se na této „renesanci“ starého kontinentu měly aktivně podílet.
„Evropské ideály míru, blahobytu a sjednocení jsou víc než kdy dřív ohroženy kombinací zhoubných vnitřních a vnějších sil. Ultrapravicoví nacionalisté a populisté se snaží rozložit Evropskou unii zevnitř. Za našimi hranicemi existuje řada hrozeb, které ohrožují náš evropský způsob života: nespolehlivá Amerika, ruské snahy o destabilizaci a nátlak Číny. Je na čase přijít se silnou protilátkou proti Sirénám fatalizmu, negativistům a nepřátelům Evropské unie. Jak západní, tak východní části Evropy jsou důležitou součástí silnější a více homogenní Evropské unie budoucnosti. Musíme vybudovat nové koalice ochotné překonat historické rozdíly. Demokracie, právní stát a lidská práva jsou zároveň hlavní evropské hodnoty, o kterých nelze jednat… V sázce je budoucnost naší civilizace!“ uvedl Laurens Jan Brinkhorst.