Je pravda, že ženy čtou špatně v mapách? A jaké výhody a nevýhody mají vědecká manželství? A když už letos tak slavíme, víte vůbec, proč v republice platíme korunami? Na tyto tři i na mnoho dalších otázek přinese odpovědi nový Žurnál Univerzity Palackého, který vyjde 31. října.
Obvykle se seznámili už na škole, rozhodli se pro stejný vědní obor a založili spolu rodinu. Idyla či ne? Pokud chcete znát odpověď, nalistujte si úvodní téma našeho Žurnálu. Na příkladu několika vědeckých manželství z různých fakult UP, zjistíte, jestli převažují klady nebo mínusy.
Co myslíte, co rozhodne o tom, zda uznávaný historik architektury Rostislav Švácha, letošní držitel Ceny Františka Palackého, zůstane i v dalších letech v Olomouci? „Jsem tady už třicet let. Rád bych zůstal i v penzi, kdyby se zde neměl stavět ten mrakodrap Šantovka Tower,“ prozradil pedagog filozofické fakulty. Jeho životní příběh i jeho názory na ochranu památek si můžete přečíst v Portrétu v nejnovějším Žurnálu.
„Mapa je jedinečný dokument, který umí sdělit obrovské množství prostorových informací rychle a přesně. Když budete chtít investovat a budete hledat levné pozemky, sáhnete po mapě, když se budete na stáří chtít přestěhovat někam, kde nejsou komáři, vezmete si do ruky mapu.“ Pokud vás zajímá, kdo tak zaníceně mluví o mapách, kartografii, geoinformatice a o vědě obecně, nalistujte stránku 25 našeho univerzitního časopisu a objevíte muže s atlasem v rukou – Víta Voženílka z přírodovědecké fakulty.
O fakultě zdravotnických věd se při jejím představování obvykle dodává – nejmladší fakulta Univerzity Palackého. To je sice pravda, ale vůbec to neznamená, že tato fakulta už nemá i dostatek zajímavých absolventů. Když se například dostanete do olomoucké fakultní nemocnice a kroky vás zavedou na novorozenecké oddělení, určitě jednu z takových absolventek potkáte. Jmenuje se Jana Romanová a pracuje jako vrchní sestra. „Dříve bylo nemyslitelné, aby rodiče mohli být přítomni na oddělení nepřetržitě nebo se personálu dívali ´pod ruku´. My jsme to zcela ´překlopili´ v přesvědčení, že matka má právo být s dítětem hned po jeho příchodu na svět, protože jejich interakce miminku nesmírně prospívá,“ dočtete se mimo jiné v rubrice Absolvent.
Slavíme sto let samostatného Československa. Jsme republika a na šlechtické tituly moc nehrajeme. Jenže každý den jistý pozůstatek monarchie u sebe máme. Mám na mysli naši měnu – koruny. Proč s nimi vlastně platíme? Docela dobře bychom mohli v peněžence nosit třeba sokoly. Nevěříte? Tak si přečtěte jazykové okénko bohemisty Ondřeje Bláhy, který vám to vysvětlí.
Rubriku Zkušenost obvykle vyplňují í příběhy studentů či akademiků z různých zahraničních pobytů a cest. Tentokrát zůstaneme doma, tedy skoro. Trošku budeme i na Slovensku, protože student FTK Tomáš Hatara je Slovák. Nepodělí se s vámi o zkušenosti z mnoha sportů, které dělá, ale svěří se s dojmy z úplně jiné práce. „Měl jsem několik možností asistencí, ale ona mě vždy naplní něčím, co nedokážu úplně popsat. Myslím si, že mám všechno, ale když jsem s ní a vidím, jak se raduje i z maličkostí, to ten můj pohled zcela změní. Těší se ze života. Samozřejmě překážky jsou na dennodenním pořádku, to si člověk nedokáže představit, ale ona překážky nezná – když to tak řeknu, tak když ji vyhodí dveřmi, vrátí se oknem,“ popisuje Tomáš zkušenosti z práce osobního asistenta jedné z našich úspěšných absolventek, právničky Veroniky Vítkové. Nenechte si tento text ujít.
V nejnovějším Žurnálu toho ale bude ke čtení mnohem víc – nevynechali jsme vědecké objevy, nezapomněli jsme na reportáž z absolventského setkání ani na cenu, kterou od nadace manželů Havlových získal emeritní rektor UP Josef Jařab.
Žurnál UP vyjde 31. října a bude k dispozici zdarma v označených stojanech na fakultách, ve Zbrojnici, v hlavní menze, v Pevnosti poznání, v UPointu nebo v Konviktu.