Výzkumný směr zvaný time-use epidemiology se v posledních letech intenzivně rozvíjí, nemalý podíl na tom má i tým odborníků z Fakulty tělesné kultury a Přírodovědecké fakulty UP. Za přínos v oblasti zkoumání využití času z pohledu pohybového chování docent Aleš Gába a doktorandka Nikola Štefelová obdrželi výroční cenu společnosti International Network of Time-Use Epidemiologists (INTUE).
Pohybová aktivita, sedavé chování a spánek, to jsou tři typy chování, jejichž rovnováhou během 24 hodin dne se vědci v rámci time-use epidemiology zabývají. „Problematika pohybové aktivity a jejího vztahu ke zdraví se řeší už desítky let, ale na sedavé chování, které může negovat zdravotní benefity získané pohybovou aktivitou, se odborníci zaměřují až od přelomu tisíciletí. A spánek se k tomuto zájmu přidal až v posledních letech, souvisí to s rozvojem nositelné elektroniky, která umožňuje nepřetržitě sledovat pohybové chování člověka po celých 24 hodin,“ přiblížil Aleš Gába, působící na katedře přírodních věd v kinantropologii FTK UP.
„Snažíme se nalézt optimální rovnováhu mezi těmito třemi typy chování a hledáme determinanty, které využití času ovlivňují, jako je například věk, pohlaví nebo rodinné prostředí. Zajímavou otázkou například je to, jak se mění využití času v průběhu dospívání a jakým způsobem tyto změny ovlivní zdraví jedince do budoucna. Také se například zatím neví, jaký koktejl pohybového chování zvyšuje riziko úmrtí. Jsme vlastně teprve na začátku,“ dodal s tím, že vizí je vytvořit v České republice ucelený systém pravidelného monitoringu v populaci.
Inovované statistické metody
První kroky k němu již olomoucký mezifakultní tým učinil pod hlavičkou vloni završeného projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Jeho výstupy byla řada kladně hodnocených článků, z nichž tři vyšly v prvním decilu odborných časopisů v oboru, jako je například International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity.
Pro vyhodnocování sesbíraných dat o pohybovém chování sledovaných skupin používají vědci z Univerzity Palackého inovované statistické metody, zejména takzvanou analýzu kompozičních dat. „Každý máme denně k dispozici pouze 24 hodin a je pouze na nás, jak tento čas rozdělíme mezi spánek, sezení a pohybové aktivity různého druhu. Když si odpovídající časové hodnoty představíme jako data, mají tím pádem vždy konstantní součet, oněch 24 hodin. A právě data, která vyjadřují kvantitativně části na celku, se nazývají kompoziční a vyžadují specifický přístup k jejich statistickému zpracování. Už jen proto, že podstatná informace je v jejich případě obsažena spíše v podílech mezi jednotlivými aktivitami než v původních časových údajích, které mohou být namísto toho vyjádřeny třeba v procentech,“ vysvětlil profesor Karel Hron z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP.
Inspirativní mezifakultní spolupráce
Mezifakultní spolupráci s kinantropology si velmi chválí, jejich zápal pro věc označuje jako příjemně nakažlivý. „Pro mě jako statistika je to také příležitost aplikovat výzkum, kterým se zabývám, v nové a perspektivní oblasti. Což s sebou přináší i inspiraci pro nová ryze statistická výzkumná témata – v tomto případě spojená třeba se statistickou analýzou hustot pravděpodobnosti, které zde přirozeně vznikají při zpracování hodnot z měřicích přístrojů, akcelerometrů,“ uvedl spoluautor některých publikovaných studií a školitel doktorandky Nikoly Štefelové, která za svou práci obdržela stejně jako Aleš Gába výroční cenu společnosti INTUE.
„Nikola Štefelová udělala velký kus práce tím, že se podílela na vytváření algoritmů pro statistické zpracování kompozičních dat, které se dnes v time-use epidemiology rutinně používají. Jsem rád, že si toho vědecká komunita všimla a ocenila ji za to. Pečlivá práce statistika za pěkně prezentovanými výsledky výzkumu totiž často nebývá až tak úplně vidět,“ dodal profesor Hron.
Sama doktorandka ocenění skromně označila za milou pozornost. „Práce na projektu mi umožnila nahlédnout do pro mě nové oblasti, spolupracovat s příjemnými lidmi a v neposlední řadě získat materiál pro část mé disertační práce,“ řekla Nikola Štefelová.
„Ocenění naší práce za poslední roky mě potěšilo, protože jsme se pustili do něčeho zcela nového, což je vždy spojeno s velkým rizikem. Podařilo se nám však najít směr výzkumu, který dává smysl a do budoucna by mohl z hlediska zdraví populace mít zajímavý dopad,“ uzavřel Aleš Gába.