Na asexuální, tedy nepohlavní způsob rozmnožování u ostružiníku se v příštích třech letech zaměří molekulární biolog Michal Sochor z olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Společně s botaniky z Přírodovědecké fakulty UP budou díky projektu Grantové agentury ČR studovat unikátní reprodukční systém ve skupině ostružiníků ze série Glandulosi a hledat odpovědi na jednu z fundamentálních otázek evoluční biologie, tedy jaký evoluční význam pohlavní, respektive nepohlavní rozmnožování pro tyto rostliny má. V projektu nazvaném Sex nebo ne? Rozluštění vzorců asexuality u unikátního rostlinného modelu bude centrem pozornosti druh ostružiníku, u nějž v minulosti vědci prokázali fenomén zvaný geografická parthenogeneze. To znamená, že zatímco část populace tohoto druhu je striktně sexuální, tedy rozmnožuje se pohlavně, jiná část jsou apomikti, tedy jedinci asexuální, rozmnožující se nepohlavně (apomixe).
„Geografická parthenogeneze, tedy geografické vzorce v rozšíření sexuálů a příbuzných asexuálů, je výborný systém pro studium evolučního významu sexu, stejně jako nepohlavního rozmnožování – apomixie. Zatímco u jiných druhů jsou apomikti hybridního původu, u námi zvoleného druhu ostružiníků to tak zřejmě není. Asexuálové i sexuálové navíc mají stejný počet chromozomů, což je velmi unikátní mezi živými organismy vůbec. Naším cílem je vysvětlit geografickou parthenogenezi v této skupině, což může následně přispět ke zpřesnění našeho chápání evolučního významu sexu, tedy procesu, který podmiňuje a řídí evoluci většiny živých organismů na Zemi,“ uvedl hlavní řešitel grantu Michal Sochor.
V první fázi bude jeho úkolem prozkoumání geografického vzorce, tedy získání poznatků o výskytu sexuálních a asexuálních rostlin. „Následovat bude složitější součást práce, kdy budeme chtít vzorec vysvětlit. Budeme zjišťovat, zda sexuálové a asexuálové mají rozdílné ekologické nároky na půdu, živiny a další podmínky. Budeme se dívat i na jejich genomové složení, což by nám mělo pomoci vysvětlit, zda jsou asexuálové hybridního původu, nebo jsou odvozeni od sexuálních populací. Zajímat nás budou především ty populace, které neobsahují geny jiných druhů,“ objasnil Sochor. Podle něj řešitelé grantu využijí ke studiu průtokovou cytometrii semen, RAD sekvenování, ekologické analýzy i kompetiční experimenty. Jedním z výstupů projektu má být i celogenomová sekvence studovaných druhů, která pak může mít význam v genetice a šlechtění ostružiníků.
Projekt podpořila Grantová agentura ČR částkou 6,3 milionu korun.