Roli náboženství v západní společnosti zkoumá prostřednictvím amerických charit

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.