Podpořit rozvoj restorativní justice, a to především aktivizací jednotlivých aktérů na poli trestní justice a vytváření národní strategie pro její široké uplatnění. To je hlavním úkolem národní skupiny, kterou koordinuje Petra Masopust Šachová, odborná asistentka na katedře trestního práva olomoucké právnické fakulty. Národní skupina pracuje pod hlavičkou evropského projektu Restorative Justice: Strategies for Change.
Restorativní přístup klade vedle tradičního přístupu ke spravedlnosti (založeného na přesvědčení, že náprava trestného činu spočívá především v nalezení a potrestání pachatele) důraz na nové skutečnosti. Podle konceptu restorativní justice je nezbytné, aby při řešení trestného činu byly „věci dány do pořádku“. To znamená, že je kladen důraz na trestným činem zasažené mezilidské vztahy a zdůrazněna orientace na potřeby oběti a trestným činem zasažené komunity. Při projednání otázky viny a trestu jsou proto primárně zohledňovány zájmy a potřeby oběti, a to vedle potřeb komunity i širší společnosti. Současně je akcentována osobní odpovědnost pachatele za nápravu a splnění závazků a povinností, které mu jsou ukládány.
Pětiletý projekt Restorative Justice: Strategies for Change vznikl vloni jako reakce na nově přijaté doporučení Rady Evropy o restorativní justici v trestních věcech. Zapojeno je do něj European Forum for Restorative Justice a deset evropských států včetně České republiky. „V každém z členských států působí národní skupina. Jejich snahou je vytvořit národní strategii restorativní justice pro další období a usilovat o to, aby tento přístup byl stále více přítomen v každodenní práci všech zainteresovaných státních institucí, neziskových organizací a jednotlivců v trestně právní oblasti. To vše s ohledem na podmínky každé země,“ vysvětlila Petra Masopust Šachová, koordinátorka české skupiny. Spolu s ní ve skupině pracují Lukáš Dirga, zástupce Ministerstva spravedlnosti, Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby, Jan Tomášek z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a Pavek Horák z Vězeňské služby ČR. Organizačně projekt zaštiťuje Česká kriminologická společnost.
Národní skupiny pracují samostatně a jednou ročně sdílejí zkušenosti při společných jednáních. „První schůzka na evropské úrovni se konala v Dublinu, letos se potkáme v Estonsku,“ uvedla Petra Masopust Šachová.
Restorativní přístup se prolíná celým trestně právním systémem – od policie a soudců přes vězeňskou službu, probační a mediační služby až po sociální kurátory a neziskové organizace poskytující sociální a jiné navazující služby. „Když jsme vytvářeli projektové aktivity, zjistili jsme, že u nás je hlavní problém v úhlu myšlení a pohledu na restorativní přístup. Vedle tvorby strategie chceme naše aktivity napřít právě ke změně myšlení. Téma chceme oživit a především aktivizovat všechny zainteresované,“ vysvětlila Petra Masopust Šachová, která do projektu již zapojila také dva studenty PF UP.
Strategie restorativní justice vzniká pomocí aktivizačních workshopů pro zástupce všech institucí na poli trestní justice, včetně neziskových organizací. Hotovou strategii chce skupina představit letos na podzim. Vedle toho se připravují komunikační nástroje pro osvětu daného tématu i směrem k široké veřejnosti. V neposlední řadě se projekt věnuje rozšíření tématu do vězeňského prostředí a vytvoření aktivní spolupráce s Vězeňskou službou ČR.
Petra Masopust Šachová se o restorativní přístup zajímá více než deset let. Na samém začátku bylo setkání se zakladatelem tohoto přístupu s Howardem J. Zehrem na Eastern Mennonite University. Olomoucká právnička také založila spolek Institut pro restorativní justici a je autorkou zatím jediné odborné publikace na dané téma napsané v češtině – Restorativní přístupy při řešení trestné činnosti. Na PF UP, jako na jediné právnické fakultě v Česku, se díky ní mohou studenti seznámit s restorativním přístupem ve speciálním volitelném předmětu.