Tolerance a porozumění vedou k lepšímu já, říká absolventka FF UP Kornélie Gatica Gronská

Diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku Kornélie Gatica (Gatika) Gronská říká, že jí studium v programu Euroculture na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v mnohém otevřelo oči. Kromě zahraniční zkušenosti, kterou jí program nabídl, byl pro ni důležitý i specifický akademický přístup. Důležitou roli v něm sehrávaly názory studentů i vzájemné debaty nad různými tématy, jejichž prostřednictvím si posluchači a posluchačky rozšiřovali obzory.

Odjakživa jí imponovaly zahraniční zkušenosti, a tak díky podpoře rodičů a programu Rotary Youth Exchange odcestovala do USA už v sedmnácti při středoškolském studiu. Seznámila se s novou zemí, její kulturou i spoustou dalších výměnných studentů z různých koutů světa.

„Právě tyto zkušenosti otevírají cestu k lepšímu porozumění, toleranci a vůbec k lepšímu já,“ říká Kornélie Gatica Gronská, dnes diplomatka na Stálé misi ČR při Radě Evropy ve Štrasburku.

Absolvovala bakalářský obor Mezinárodní studia a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze, a přestože i dnes toto studium považuje za velmi prospěšné, jedno mínus podle ní tehdy mělo – nenabízelo možnost vyjet na Erasmus.

„V navazujícím studiu bych sice vycestovat mohla, ale pouze na semestr. Proto když jsem objevila joint-degree program Euroculture na FF UP, moc jsem neváhala. Studium v angličtině, rozmanitost a mezinárodnost bylo přesně to, co jsem chtěla,“ vzpomíná Kornélie, jejímž současným domovem je francouzský Štrasburk.

Po bakalářském studiu vedla její cesta tedy opět do rodné Olomouce. Navazující magisterské jednooborové studium Euroculture na FF UP je součástí prestižní skupiny studijních programů Evropské unie Erasmus Mundus. Je unikátním studiem s evropskou akreditací. Kombinuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, přičemž jedním z jeho základů je mezinárodní prostředí vytvořené studenty z celého světa. Studium je placené. Kornélii opět podpořili rodiče, zároveň si našla i značnou stipendijní podporu. Integrální součástí uvedeného programu je studium v zahraničí.

„Mou druhou alma mater se tak stala Université de Strasbourg, kde jsem strávila druhý a čtvrtý semestr. V Olomouci jsem se věnovala především historii Evropy, evropským hodnotám a evropské identitě, ve Štrasburku jsme se hodně zaměřovali na lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, Radu Evropy a kulturní studia. Třetí semestr jsem mohla strávit na stáži, nebo jet na tzv. research track na jednu z partnerských univerzit mimo Evropu, konkrétně buď v Indii, Mexiku, Japonsku nebo v USA. Vybrala jsem si Mexiko, kde byl program zaměřený na vztahy Evropy s Latinskou Amerikou. Chtěla jsem se naučit španělsky a poznat krásy této země. Naše profesorky a profesoři se hodně zajímali o názory studentů, často jsme diskutovali, společně pracovali na projektech a měli jsme dost prostoru i na kreativní činnost. Právě to na našich tradičních studijních oborech často chybí. Studenti se často musejí biflovat věci nazpaměť, a ne vždy vše utkví v paměti,“ dodává Kornélie Gatica Gronská, která v Olomouci obhájila diplomovou práci na téma Inspirace a spolupráce mezi Evropským soudem pro lidská práva a Meziamerickým soudem pro lidská práva.

Na svá studia se dnes dívá s vděčností. Je velmi ráda za všechny příležitosti, které ji studijní program nabídl.

„Euroculture mi toho dal vskutku hodně. Díky studiu v angličtině jsem si zdokonalila i písemný akademický projev v tomto jazyce. Naučila jsem se španělsky, vylepšila si i francouzštinu a poznala spoustu zajímavých lidí. Studium bylo rozmanité a každý si z něj mohl odnést to, co ho nejvíce zajímalo a naplňovalo. Pro mě to bylo zaměření na evropská studia, cizí jazyky, schopnost prezentovat, kriticky myslet a diskutovat, navazovat kontakty v mezinárodním prostředí a rychle se adaptovat. To vše využívám dodnes. Rozhodnutí vydat se do Mexika dnes navíc považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem mohla udělat. Mexiko a jeho lidé jsou velmi vřelí a přátelští, tato země má mnoho přírodních krás, mexická kuchyně je podle mě jedna z nejlepších. V Mexiku jsem navíc potkala svého životního partnera. I proto se tato země stala jedním z mých dalších ‚doma‘. U míst, kde má společnost jisté předsudky – v případě Mexika se jedná o stereotyp, že je to nebezpečná země plná kartelů – vám cestování a poznávání země na vlastní kůži otevře oči, a to je na programu Euroculture to nejcennější. Mnohokrát mi otevřel oči, a to nejen tím, že jsem mohla studovat v zahraničí. Podstatný byl akademický přístup, debatovali jsme na různá témata a rozšiřovali si tak obzory. Názor studenta měl velkou váhu.“

Osobní příběh Kornélie Gaticy Gronské je velmi pestrý. Kvůli partnerovi chtěla pracovat v Dánsku, a tak ani po absolutoriu olomouckého navazujícího studia Euroculture nebyla její profesionální cesta přímočará.

„Začínala jsem doslova od nuly. Na dánském pracovním trhu totiž člověk bez znalosti dánštiny v humanitních oborech moc nepochodí. Vysoké životní náklady v Kodani mě ovšem rychle donutily najít si nějakou práci, a tak jsem týden po příjezdu začala pracovat v restauraci,“ vrací se diplomatka k nedávné historii a přitom doplňuje, že se u této činnosti učila dánsky, dál hledala práci v oboru a zároveň se věnovala dobrovolnictví v neziskovkách. I díky znalosti dalších cizích jazyků našla po čase práci v online marketingu a poté i práci v oboru jako místní síla pro ekonomickou diplomacii na českém velvyslanectví. Později pracovala jako nezávislý profesionál pro české firmy působící v Dánsku a taky učila jógu. Všechny tyto zkušenosti dnes vnímá jako velmi obohacující.

„Po čtyřech letech jsem se v Kodani cítila jako doma. Je to město, které vám velmi lehce přiroste k srdci, stejně jako Dánové, kteří žijí ve společnosti založené na přímočarosti, důvěře, pravidlech, jež lidé opravdu dodržují, a proto si tak i důvěřují. Život v Kodani je opravdu jedinečný, přesto mi to nedalo, abych si nesplnila přání a nepřihlásila se na Diplomatickou akademii MZV v Praze. Situaci jsem probrala s partnerem, protože kdybych uspěla, znamenalo by to pro nás kompletní změnu života, od stěhování se na nějaký čas do Prahy po život v diplomacii a reprezentování země v různých koutech světa. Stalo se a v tříkolovém výběrovém řízení jsem uspěla. V létě 2020 jsme se stěhovali do Prahy, která byla mým ‚doma‘ během bakalářských studií. Až v té době jsem asi plně docenila rozmanitost a příležitosti, které mi studium Euroculture v Olomouci přineslo. S odstupem času musím ocenit, že absolutorium tohoto mezinárodního programu mi dalo schopnost rychle se adaptovat a mít tak nejen jedno ‚doma‘. Život má mnoho kapitol a já ten svůj mohu řadit podle mých ‚doma‘ – od Olomouce přes Štrasburk a Mexico City po Kodaň a Prahu, aktuálně je to opět Štrasburk. Kdo ví, kde bude to příští ‚doma‘,“ doplňuje mladá diplomatka. V žádném případě však nechce spojovat Štrasburk s tím, že by se kruh od jejích studií uzavřel.

„Spíše bych řekla, že se mi podařilo uběhnout první kolo. Ve Štrasburku nám navíc začala nová životní etapa, stali jsme se rodiči. Pár let tady zůstaneme a potom se buď vrátíme na pražskou základnu nebo si s rodinou budeme hledat nové ‚doma‘. Už teď se těším.“