Úspěch v prestižní mezinárodní soutěži slaví tým absolventů olomoucké právnické fakulty. Petr Kyselák, Jakub Spáčil a Adam Talanda postoupili do finále THEMIS Competition 2021, kterou pro justiční čekatele nebo asistenty soudců pořádá Evropská síť pro justiční vzdělávání. O celkové vítězství se poperou v prosinci v Lisabonu.
THEMIS Competition, která celá probíhá v angličtině, se skládá ze čtyř semifinálových kol a závěrečného finále. Semifinálová kola jsou zaměřena na oblast trestního práva, rodinného práva, civilního procesu a soudcovské etiky, vždy v kontextu práva Evropské unie. Úkolem soutěžících je sepsat odborný článek v angličtině v rozsahu dvaceti stran, natočit videoprezentaci a následně práci obhájit před mezinárodní porotou. Kvůli epidemii koronaviru pořadatelé letos všechna semifinále přesunuli do online prostředí.
Olomoucký tým, kterému po odborné stránce pomáhal soudce Martin Lýsek, také absolvent PF UP, zvítězil v nabitém semifinále zaměřeném na civilní proces. Předčil kolegy z Rumunska, Francie, Itálie, Španělska, Chorvatska, Portugalska a z Německa. „Postup do finále je pro nás potvrzením, že naše znalosti a schopnosti jsou na dobré úrovni i v celoevropském měřítku, za což vděčíme jak naší alma mater, tak našemu současnému působení v justici,“ řekl za tým Adam Talanda, který je čerstvě jmenovaným soudcem. V rozhovoru pak přibližuje motivaci týmu k účasti, zpracovávané téma i plány pro finále.
Co váš tým motivovalo přihlásit se do této prestižní právnické soutěže?
O THEMIS jsme se s kolegy dozvěděli od Justiční akademie, která rozesílala pozvánku justičním čekatelům a asistentům soudců. Soutěž nás zaujala rozsahem právních odvětví a možností setkat se s týmy z celé Evropy. Chtěli jsme se přihlásit, abychom si vyzkoušeli sepsat článek na zadané téma, navíc v angličtině, a před odbornou porotou ho pak anglicky odprezentovat a obhájit. Možná hrálo roli i to, že jsme se v důsledku pandemie nemohli podívat na vědecké konference, a soutěž tak pro nás byla zpestřením.
Můžete představit váš úspěšný tým?
Všichni tři jsme se znali z našeho působení na olomoucké pobočce Krajského soudu v Ostravě, kde Jakub Spáčil a Petr Kyselák pracují jako asistenti soudce a já tam nějakou dobu byl na praxi jako justiční čekatel. Mimo to se známe také z olomoucké právnické fakulty, jsme absolventy magisterského programu. Jakub a Petr jsou nyní doktorandy. Já jsem již doktorské studium dokončil.
Součástí týmu je také soudce Martin Lýsek. Proč padla volba právě na něj?
Každý tříčlenný soutěžní tým může mít podle pravidel takzvaného tutora, tedy soudce, který bude týmu radit ohledně psaní příspěvku a prezentace. Když jsme hledali tutora, okamžitě nás napadl Martin Lýsek, kterého všichni známe z olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě, a víme, že je velmi aktivní, ať už jde o přeshraniční justiční spolupráci, o výuku na fakultě nebo školení na Justiční akademii. Martin neváhal a do soutěže se s námi jako tutor zapojil.
Vámi zpracovávané téma pro semifinále se týkalo insolvenčního práva. Můžete ho více přiblížit?
Náš příspěvek se zabýval konkrétně možností započtení pohledávek a námitkami relativní neúčinnosti proti započtení v případě insolvenčního řízení s mezinárodním prvkem. Zní to možná příliš odborně a složitě, ale hlavní myšlenka tkví v tom, že insolvenční řízení je vedeno snahou o poměrné uspokojení pohledávek všech věřitelů jednoho dlužníka tak, aby nikdo z věřitelů nebyl neodůvodněně znevýhodněn. To je dost komplikované, i pokud jsou všichni účastníci řízení z jednoho státu, a tím spíše je to problém v případě, že jsou někteří věřitelé z jiného členského státu Unie. V takových případech snadno nastane nesoulad mezi možnostmi postupu při uspokojování pohledávek podle vnitrostátních právních řádů, neboť ani sjednocující evropská úprava obsažená v insolvenčním nařízení nepostihuje všechny eventuality. Náš příspěvek pak na některé problémy insolvenčního řízení s mezinárodním prvkem upozorňoval a navrhovali jsme jejich řešení.
Co pro vás úspěch v semifinále znamená?
Vítězství jsme nečekali, pro nás byli jasnými favority kolegové z Německa. Vítězství ale rozhodně bereme jako zasloužené završení úsilí, které jsme soutěži věnovali. Současně je také vstupenkou do finále, které se snad uskuteční podle plánu v Lisabonu, kde budeme mít možnost osobně setkat se s kolegy z jiných zemí a navázat nové kontakty.
Část soutěže již máte za sebou. Kam vás dosavadní účast posunula?
Soutěž nám dala především dobrý pocit ze sebe a z naší práce, která pokud se dělá poctivě, tak přinese dobré výsledky. Zároveň je každá taková zkušenost, která člověka staví mimo komfortní zónu posunem vpřed, neboť pokud člověk poprvé překoná svůj strach a ostych, tak příště si bude jistější. Jen pro ilustraci: mluvit před odbornou porotou anglicky o insolvencích není něco, na co by se většina lidí těšila. A viděli jste někdy mluvit sami sebe na videu? A navíc anglicky?
Finále vás čeká v prosinci v Lisabonu. Budete se na něj nějak speciálně připravovat?
Ve finále, kterého se účastní celkem osm týmů – z každého semifinále dva, je pro všechny soutěžící zadané nové stejné téma, a to obecně přístup k justici. Příspěvek na konkrétní otázky přístupu k justici však každý tým zpracovává až na místě a na zpracování nejvýše desetistránkového anglického příspěvku mají týmy jeden den. Ráno dostaneme zadání a v šest hodin odpoledne se odevzdává příspěvek. Musíme se tedy připravit na možné konkrétní okruhy, kterých se příspěvek může týkat. Vždy je možné vylepšit mluvený projev, který je bezprostřední, a zvláště v angličtině se člověku občas nedostává slov.
Videoprezentace olomouckého týmu pro semifinále zde.