Novým rektorem Univerzity Palackého v Olomouci se stane lékař Martin Procházka, dosavadní děkan Fakulty zdravotnických věd UP. Rozhodl tak na dnešním jednání Akademický senát UP. Po jmenování do funkce prezidentem republiky povede profesor Martin Procházka univerzitu po následující čtyři roky, od letošního května do dubna 2025.
O hlasy čtyřiadvaceti senátorů se ucházeli čtyři akademici: Martin Kudláček z fakulty tělesné kultury, Jiří Lach z filozofické fakulty, Tomáš Opatrný z přírodovědecké fakulty a Martin Procházka z fakulty zdravotnických věd. Senátory seznámili před volbou se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, a odpovídali na položené otázky. Senátoři posléze rozhodovali v tajné volbě.
Nový rektor Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole, kdy se rozhodovalo mezi Martinem Procházkou a Tomášem Opatrným. Martin Procházka získal čtrnáct hlasů, Tomáš Opatrný osm hlasů. Ke zvolení bylo třeba minimálně třinácti hlasů.
„Neumím si představit slavnostnější chvíli, v profesním životě možná promoci na medicíně. Chtěl bych poděkovat svým třem protikandidátům. Myslím si, že jsme prokázali, že univerzita je kultivovaná ve věcné debatě a že spolu dokážeme komunikovat i tehdy, když máme naprosto opačné názory a míříme za jinými cíli. Velké poděkování patří i senátorům za volbu, která se uskutečnila bez vypětí a invektiv. Za velký kus práce pro univerzitu děkuji dosavadnímu rektorovi Jaroslavu Millerovi a jeho administrativě. Velmi děkuji též celé akademické obci za to, jak se zapojila do dění a s ním spojených diskuzí na univerzitě. V neposlední řadě děkuji za podporu své rodině,“ uvedl Martin Procházka v děkovné řeči po oznámení výsledku tajného hlasování.
„Za sebe můžu slíbit, že budu rektorem nejen dvou fakult, na kterých působím, ale rektorem celé univerzity. Slibuji, že budu dodržovat všechno to, co zaznělo v předvolebních debatách – nabízím tedy otevřené dveře, volná diskuzní fóra, transparentnost a komunikaci. Od zítřka začínám se svým týmem pracovat pro univerzitu a věřím, že ji společně s Akademickým senátem UP budu moci za čtyři roky předávat tak, abych si mohl říci, že jsem pro ni vykonal kus dobré práce,“ dodal.
„Domnívám se, že naše univerzita prokázala během tohoto nelehkého volebního klání, že stojí za to o ni bojovat, domnívám se, že náš akademický senát prokázal během svého funkčního období, že za ni bojovat bude, a věřím, že nejen nově zvolený rektor, ale my všichni o ni budeme bojovat společně,“ řekl po volbě předseda Akademického senátu UP Michal Malacka, který zároveň připomněl, že senát svou volbou budoucího rektora navrhuje ke jmenování prezidentovi republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů pro jmenování předá do 7. dubna předseda Akademického senátu UP ministru školství.
„Blahopřeji budoucímu panu rektorovi k úspěšné volbě i k jeho osobnímu úspěchu. Znám pana profesora jako uvážlivého kolegu, pod jehož vedením se bude univerzita nepochybně dále rozvíjet. UP v posledních letech dosáhla dynamického rozvoje ve všech oblastech, který se pozitivně projevoval v mezinárodním hodnocení naší univerzity. Jsem si jist, že UP si tuto dynamiku udrží a touto úspěšnou cestou se bude ubírat i nadále,“ pogratuloval svému nástupci na dálku stávající rektor Jaroslav Miller.
V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 dvanáct rektorů a dvě rektorky. Martin Procházka bude patnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje více než 22 tisíc studentů a pracuje téměř 4 tisíce zaměstnanců. Nejstarší moravská univerzita volila nového rektora poté, co Jaroslav Miller rezignoval na sklonku loňského roku na svůj dosavadní mandát.
prof. MUDr. Martin Procházka, Ph.D. (* 1970)
Absolvent Lékařské fakulty Univerzity Palackého, profesor v oboru gynekologie a porodnictví. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, v současnosti je od roku 2019 děkanem Fakulty zdravotnických věd UP a od roku 2014 přednostou Ústavu lékařské genetiky LF UP a FNOL. Dříve vedl také Ústav porodní asistence FZV UP. Ve své odborné práci se zaměřuje na perinatologii, fetomaternální medicínu a lékařskou genetiku, zejména na závažné komplikace při těhotenství či na problematiku geneticky podmíněných poruch krevního srážení. Jako lékař se odborně specializuje na vysoce riziková těhotenství, trombofilní stavy a na ambulantní gynekologii a prenatální péči, neplodnost a endometriózu. Zkušenosti získal i v rámci studijních pobytů a odborných stáží v Belgii, Švédsku a Holandsku. Podle databáze Web of Science je autorem 119 odborných prací, které mají přes 500 citací. Je členem výboru České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, členem Společnosti lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP a několika dalších evropských i mezinárodních odborných společností.