Univerzita Palackého požádala Národní akreditační úřad (NAÚ) o institucionální akreditaci pro 22 oblastí vzdělávání. UP je tak po Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě teprve třetí českou vysokou školou, která žádost podala. Pokud se svou žádostí uspěje, bude moct po dobu deseti let samostatně schvalovat, měnit nebo rušit studijní programy. NAÚ má na vydání rozhodnutí 150 dní.
„Rozhodli jsme se být mezi prvními, kdo o institucionální akreditaci požádá, protože ji považujeme za zcela zásadní. Umožní nám nejen větší míru samostatnosti při určování směru studia, ovlivňování jeho kvality i podoby, ale ve výsledku nám pomůže zvýšit naši konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a zlepšit podmínky pro internacionalizaci studia,“ řekl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller.
Institucionální akreditaci zavedla novela vysokoškolského zákona, která s tímto institutem počítá od roku 2019. Škola může akreditaci získat vždy na deset let, po uplynutí této doby se musí obnovit. Jednou z nejdůležitějších podmínek získání akreditace je, že škola musí mít vytvořený komplexní systém kontroly a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí činnosti a s nimi souvisejících činností.
„Oblast kvality vzdělávání a jejího hodnocení osobně považuji pro další rozvoj naší univerzity za velmi důležitou. Proto jsem se také rozhodl v mém dalším funkčním období zřídit novou pozici prorektora právě pro oblast kvality. Novou prorektorkou by měla být docentka Hana Marešová,“ uvedl Jaroslav Miller, jehož druhé rektorské funkční období s novým týmem začne v únoru 2018.
„Univerzita Palackého se hodnocení zejména kvality výuky věnuje dlouhodobě, už dnes řadu ukazatelů sledujeme a máme nastavenu většinu informačních systémů pro jejich sběr a monitorování. Nyní se zaměříme na jejich dokončení a vzájemné propojení tak, abychom v souvislosti se zavedením komplexního řízení kvality zbytečně nezatěžovali pracovníky univerzity. Co se týče hodnocení kvality výuky, zde leží nejzodpovědnější úkol na nově vzniklém univerzitním orgánu – Radě pro vnitřní hodnocení UP. Tu čeká, pokud s naší žádostí uspějeme, zejména proces schvalování jednotlivých studijních programů v těch vzdělávacích oblastech, pro které institucionální akreditaci získáme,“ řekla Hana Marešová.
Jak dodala, univerzitu v nejbližším období čeká v souvislosti se zaváděním systému řízení kvality zejména dokončení implementace informačního systému hodnocení akademických pracovníků na jednotlivých fakultách.
Univerzita Palackého žádá o akreditaci 22 oblastí vzdělávání. Na jejich výběru se podílelo všech osm fakult. Jednou z největších změn, kterou studentům přinese, je možnost tzv. sdruženého studia. Student si k hlavnímu studijnímu plánu (tzv. maior) bude moct zapsat ještě plán vedlejší (minor), a složit si tak studium ze dvou odlišných programů. UP chce tuto novinku využít k větší prostupnosti učitelských a neučitelských studijních programů.
„Chceme dosavadní nabídku co nejvíce rozšířit tak, aby si uchazeč mohl volit kombinaci sdružených programů napříč fakultami, která bude nejlépe odpovídat jeho budoucímu uplatnění. Proto jsme se s fakultami dohodli na základních poměrech mezi maior a minor, které to našim studentům umožní. V horizontu roku 2018 však nechystáme žádnou převratnou změnu, neboť jsme si vědomi toho, že případné změny nesmí vést k izolovanosti studijních programů,“ vysvětlil prorektor UP Vít Zouhar.
Pokud Univerzita Palackého akreditaci získá, začne výuka podle nové podoby studijních programů v akademickém roce 2019/2020.
Přehled vzdělávacích oblastí, o jejichž akreditaci UP žádá podle § 81d) zákona o vysokých školách:
Biologie, ekologie a životní prostředí; Ekonomické obory; Filologie; Filozofie, religionistika a teologie; Fyzika; Historické vědy; Chemie; Informatika; Matematika; Mediální a komunikační studia; Neučitelská pedagogika; Politické vědy; Právo; Psychologie; Sociální práce; Sociologie; Tělesná výchova a sport; kinantropologie; Učitelství; Vědy o umění a kultuře; Vědy o Zemi; Všeobecné lékařství a zubní lékařství; Zdravotnické obory.