Už přes tři týdny probíhá v laboratořích Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého (ÚMTM) a Ústavu mikrobiologie LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc velkokapacitní testování vzorků na přítomnost nového typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19. Olomoucká pracoviště přitom hrají nejen v rámci Olomouckého kraje důležitou roli a v případě potřeby pomáhají s testováním i přetíženým testovacím místům např. v pražských nemocnicích.
ÚMTM a Ústav mikrobiologie v dnešních dnech zvládají při maximálním využití kapacit dohromady otestovat až 800 vzorků denně. „Průměrně testujeme 300–400 vzorků na ÚMTM a 200 vzorků na Ústavu mikrobiologie za den. V případě, že s testováním pomáháme i jiným krajům, navyšujeme počet testovaných vzorků na ÚMTM až na 600 denně,“ řekl Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM.
Číslo otestovaných vzorků by přitom ještě mohlo narůst poté, co se podaří optimalizovat proces administrativního zpracování vzorků. To prozatím ve velké míře probíhá na základě papírových žádanek, což s sebou nese administrativní zátěž a snižuje výkonnost odběrových stanů a laboratoří. Na ÚMTM proto vyvinuli elektronický systém COVIT, který se nyní olomoucké výzkumné pracoviště snaží plošně prosadit minimálně na úrovni akademických výzkumných pracovišť. „Elektronizace celého systému by umožnila přehledně zpracovat průběh testování vzorků od jejich odběru přes příjem do laboratoře po zveřejnění výsledků a obecně mnohem lépe koordinovat práci testovacích laboratoří napříč Českou republikou. Plošnějším užíváním tohoto systému bychom zkrátili administrativu a ušetřili více času na testování samotné,“ vysvětlil Peter Vanek, vedoucí komunikace ÚMTM.
V Česku se v souvislosti s aktuálním vývojem kolem pandemie nového typu koronaviru mluví o zavádění systému tzv. chytré karantény, řízeném „promořování“ populace či problematice vydávání tzv. imunitních pasů lidem, kteří se úspěšně z nákazy COVID-19 vyléčili, a mohli by tedy opustit karanténu a vrátit se zpět do běžného pracovně-společenského života. Konkretizace plánů a finální rozhodování o tom, zdali a jak se bude v tomto ohledu na národní úrovni postupovat, by měly proběhnout po Velikonocích. Marián Hajdúch připomněl, že díky přísným opatřením přijatým v počátcích pandemie se teď Česká republika nachází v komfortnější situaci než jiné státy. „Plošnou karanténou jsme si koupili čas. Cena byla vysoká, ale měli jsme dostatek prostoru se připravit. Mnohé země by nyní daly cokoliv za to, aby mohly vrátit čas a provést podobná patřičná opatření,“ ocenil Hajdúch dosavadní postup.