V Uměleckém centru UP je k vidění výstava mapující historii Vídeňských svobodných listů. Návštěvníci se mohou seznámit s vývojem listu, který vznikl v roce 1946, a navázal tak na více než stoletou historii vydávání česky psaných novin ve Vídni.
„Olomouc a Vídeň mají k sobě nečekaně blízko, a to jak v minulosti, tak v současnosti. V prosinci loňského roku se například prezentovalo město Olomouc v Českém centru ve Vídni. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci byla naopak zajímavá výstava o Františku Josefovi I., který byl častým hostem města a byl zde korunován na císaře. Našli bychom další významné osobnosti z minulosti, které hrály roli ve Vídni a naopak, třeba W. A. Mozart, Josef Václav Radecký, Sigmund Freud nebo Gustav Mahler,“ připomíná Hana Herdová, redaktorka Vídeňských svobodných listů a absolventka UP.
Na 16 výstavních panelech je zachycen stručný přehled historie českých novin ve Vídni a především vývoj Vídeňských svobodných listů od jejich vzniku až po současnost. Pozornost je věnována obsahu a jeho změnám – od informačního pramenu o repatriaci krajanů do staré vlasti, přes list s vyhraněným postojem k tehdejšímu režimu v Československu, přinášejícím informace také o menšinovém životě, až po současnou podobu, věnující se převážně životu Čechů ve Vídni a v Rakousku.
Souběžně výstava podává základní informace o zastřešující Menšinové radě, která po dlouhá léta byla a stále i je – vedle spolku České srdce – majitelem, nakladatelem a vydavatelem. Na pozadí historických událostí v Rakousku a Československu pak seznamuje příchozí s několika významnými osobnostmi české menšiny ve Vídni a šéfredaktory novin. V chronologické posloupnosti výstava zmiňuje vznik nových států po rozpadu Rakousko-Uherska i období první republiky. Ukazuje i odboj vídeňských Čechoslováků za druhé světové války nebo emigrantské vlny po roce 1948 a 1968. Současné aktivity české menšiny ve Vídni pak seznamují především s úsilím o udržení mateřského jazyka, zejména prostřednictvím tradice česko-vídeňského školství, tiskovin a spolkové činnosti.
Jak připomenula Hana Herdová, i Univerzita Palackého a vídeňská česká menšina mají mnoho společného. „V české Vídni jsou známá jména zdejších profesorů, kteří se v nedávné době věnovali problematice vídeňských Čechů i exilu, jako je významný historik exilu profesor Miloš Trapl. V Akademickém spolku ve Vídni jsem také v minulosti navštívila přednášku profesora Miloslava Pojsla z cyrilometodějské teologické fakulty. Univerzitní sbor Ateneo je za spolupráce s vídeňským Čechem Karlem Procházkou zván v posledních letech k adventnímu zpívání ve vídeňské radnici a krajané jsou také často v hledišti koncertů. A abychom zůstali u vídeňských Čechů – Reálné gymnázium Školského spolku Komenský, chloubu českého školství ve Vídni, vede v současnosti Helena Huberová, absolventka filozofické fakulty. Já jsem také absolventkou Univerzity Palackého a její pedagogické fakulty, a to jistě nejsme v současnosti jediné, které se pohybujeme na česko-vídeňské půdě,“ dodala Hana Herdová
Výstava o historii Vídeňských listů je k vidění v chodbě v prvním patře Uměleckého centra UP do 31. května.