Cyrilometodějská teologická fakulta přivítala v souvislosti s třicátým výročím událostí v listopadu 1989 vzácného hosta. Pozvání přijal pomocný biskup pražský Václav Malý, který byl před třiceti lety prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval tehdejší demonstrace. Zájemci o setkání s ním zaplnili aulu fakulty do téměř posledního místa.
„Byl to tehdy fofr. Chci ale zdůraznit, že nic nebylo domluvené. Sami jsme byli překvapení, jak rychle to šlo a že už na konci týdne jsme jednali s předsedou federální vlády Adamcem. Měl jsem radost, že se konečně lidé zvedli. Kdekdo v té době poslouchal večer Hlas Ameriky nebo Svobodnou Evropu, stěžoval si, ale v podstatě se mlčelo. Najednou se ale sešly tisíce lidí na Václavském náměstí, to bylo povzbudivé. Zároveň jsme ale byli v nejistotě, jestli nás lidé přijmou. Nikdo nás neznal, snad jen Václava Havla, o něm se často mluvilo. Navíc přicházely zprávy, že se k Praze sjíždějí Lidové milice, že je armáda připravena k zásahu. Důležité bylo, že Gorbačov prohlásil, že se zasahovat nebude, to se ale my dozvěděli až později,“ vzpomínal Václav Malý.
S ohledem na vztah společnosti k církvi prožíval jako katolický kněz listopadové události a svá vystoupení na ní o to intenzivněji. „Užíval jsem si to až s odstupem, až to ze mě všechno spadlo. Dodnes listopad 1989 vnímám jako dar z nebes. A musím se usmívat, když si někdo přisuzuje více zásluh, než skutečně má,“ dodal biskup, který se po revolučních událostech odmítl angažovat v politice. „Velice rychle by se to obrátilo proti církvi. Myslím, že lidé očekávají od faráře jasný postoj, zatímco v politice se musejí dělat kompromisy a ne všechno je vždy průhledné. Ale cítím, že mám spoluodpovědnost jako občan této země, a jako biskup se snažím ukazovat na některé jevy ve společnosti, které se mi nelíbí,“ vysvětlil publiku na teologické fakultě.
Během besedního setkání, jímž provázela moderátorka Českého rozhlasu Olomouc Dita Vojnarová, se biskup Václav Malý vyjádřil i k některým současným tématům. Mluvilo se o vlivu Ruska, o médiích či o Istanbulské úmluvě, také třeba o populismu v dnešním politickém dění. „Po listopadu 1989 někdo prohlásil, že náprava čtyřicet let lámaného charakteru lidí bude nejméně dalších čtyřicet let trvat. Podle mě se ale stále na komunistický režim vymlouvat nemůžeme. Žijeme už v jiné době, svět se propojuje, jsou nové možnosti komunikace. Prožíváme aktuální dění jinak, než jsme jej prožívali dříve. Nejsem pro se pořád odvolávat na minulost, ale je třeba ji znát,“ řekl biskup.
A nevyhnul se ani otázkám souvisejícím s církví. „Neřekl bych, že církvi ujíždí vlak. Děje se spoustu dobrého, především v charitní oblasti nebo ve vzdělávání. Ale je pravda, že jsme na určité křižovatce, protože dochází k odkřesťanštění velké části Evropy včetně naší vlasti. A pro nás církve je velmi obtížné najít společný jazyk, kterému budou rozumět i lidé. Musíme umět přijmout mezi sebe i ty, kteří se s námi neidentifikují, umět s nimi hovořit,“ uvedl Václav Malý.
V souvislosti s dotazem na nedávné vystoupení na demonstraci na pražské Letné přiznal, že možná působí suverénně, ale že tak to zdaleka není. Pánbůh je však podle něj humorista, který jej tlačí před lidi. Přitom on prý nejraději sedí, čte si nebo poslouchá krásnou hudbu.
