Nejhodnotnější právnická kniha roku 2017: jeden svazek, pečlivá rešerše a 82 autorů

Na 82 dílů by bylo potřeba rozdělit několikakilogramovou cenu – křišťálový artefakt výtvarníka Jaromíra Rybáka, aby se dostalo na všechny. Přesně tolik je totiž autorů jednosvazkového komentáře k občanskému zákoníku, který se pyšní touto cenou spojenou s titulem „Nejhodnotnější původní právnická literatura vydaná v roce 2017 v ČR“. Významně se na něm podíleli autoři z olomoucké právnické fakulty.

Prestižní Autorskou cenu uděluje pravidelně od roku 1997 Společnost Karlovarské právnické dny. „Ocenění je důkazem, že se nám podařilo připravit a vydat jeden z dobrých komentářů, který je akceptován v praxi jako kvalitní pracovní nástroj,“ říká Jan Petrov z katedry soukromého práva a civilního procesu PF UP, advokát a jeden z vedoucích autorského týmu. A jak kniha s 3120 stranami z pohledu Jana Petrova vznikala?

Autorský kolektiv jste řídil společně se dvěma soudci – Michalem Výtiskem a Vladimírem Beranem. Na komentáři s vámi pracovalo dalších 79 odborníků. Jsou mezi nimi soudci Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů, advokáti, notáři, vyučující na právnických fakultách a také talentovaní justiční čekatelé, asistenti nebo doktorandi. Podle jakého klíče tým vznikal?

To byl asi jeden z nejtěžších úkolů nás vedoucích. Občanský zákoník je velký, zahrnuje spoustu problémů. Rozdělili jsme ho po tématech a k nim hledali odborníky, pokud možno jedny z nejlepších v republice. My vedoucí jsme se snažili přesvědčit a získat pro komentář známé kolegy, kterých si vážíme. Přitom jsme se snažili být meritokratičtí: nevybírat podle titulů a funkcí, ale podle toho, jak kdo odborně píše. V kolektivu jsou ale i autoři, které jsem na začátku třeba osobně ani neznal. Jen jsem četl od nich nějaký článek a řekl jsem si: ‚To je hodně dobré.‘ A oslovil jsem je s nabídkou na spolupráci.

Jak těžké bylo zkoordinovat jejich práci a dosáhnout jednotnosti a hutnosti díla?

Věděli jsme, že se potřebujeme vejít do jednoho svazku, takže tlak na úspornost a přehlednost byl značný. Na začátku jsme velmi pečlivě odladili formát a pevnou strukturu komentáře. Autorům jsme rozeslali několik vzorově zpracovaných paragrafů. I to pomohlo dílo sjednotit. Dokonale jednotná kniha samozřejmě není, budeme text brousit od vydání k vydání.

Jak dlouho tým na komentáři pracoval?

Pracovali jsme na něm něco málo přes rok, tedy poměrně krátce, ale velmi intenzivně. Vyšel i v plánovaném termínu. Měli jsme štěstí, že si všechno sedlo. Spoluautoři byli spolehliví. Knihu jsme slavnostně křtili (na snímku) vloni začátkem listopadu, kmotrem byl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

V autorském týmu je i stopa olomoucké právnické fakulty. Kdo se z olomouckých akademiků na komentáři podílel?

Nepřemýšleli jsme, že Olomouc musí mít v autorském týmu tolik a tolik lidí a třeba Praha zase tolik… Šlo nám o kvalitu textů. Úzkou vazbu na olomouckou fakultu mají spolu se mnou ještě čtyři autoři – odborní asistenti Jan Lasák, Marian Kokeš, Tomáš Tintěra a doktorandka Tereza Mimrová. Celkově mezi autory není velké zastoupení akademiků. Z tohoto pohledu je tedy olomoucká stopa poměrně výrazná.

Předpokládám, že zařazení doktorandky Terezy Mimrové do autorského kolektivu je právě důkazem zmiňovaného meritokratického přístupu k sestavování týmu?

Přesně tak. Ona je absolventkou olomoucké fakulty, kde obhájila diplomovou práci za A. Mně se její práce líbila, a tak jsem ji oslovil.

Nakladatelství C. H. Beck prodává knihu s podtitulem – první komentář občanského zákoníku v jednom svazku. Jak byste ji charakterizoval vy?

Základním znakem komentáře je skutečně to, že je jednosvazkový a vždy bude. Také se snažíme, aby vše bylo detailně prorešeršované. Náš komentář by měl sloužit jako jakýsi rozcestník. Když si jej právník otevře, měl by se v základu seznámit s diskutovanými problémy a relevantními zdroji. Moje charakteristika by tedy byla – jeden svazek, pečlivá rešerše, stručnost a snaha o jazykovou vybroušenost a o pečlivou strukturu. Myslím, že takový formát ocení i studenti práv. Mohou zde načíst určitý institut vcelku a až pak se seznámit s hlubší diskuzí k určité otázce ve velkém komentáři.

Kniha je velmi povedená i po knihařské stránce. Čtenářský komfort zajišťuje tisk na unikátním odlehčeném papíře, inovativní grafická podoba a zmiňovaný pečlivě strukturovaný text. Měli jste vliv i na tu grafickou stránku?

Ano měli. Spolupráce s nakladatelstvím byla velmi dobrá. My, zástupci autorů, i nakladatelství jsme společně přemýšleli a ladili pravidla pro design a strukturu textu, aby výsledek byl co nejhezčí a praktický. Inspirovali jsme se i zahraničními vzory, rozhodně ale ne otrocky. Komentář je vytištěný v Německu na odlehčeném papíře. V Česku by knihu s 3120 stranami nikdo nevytiskl.

Jaká byla vaše reakce, když jste komentář držel poprvé v ruce?

Tiskařsky se nám líbí. Obsahově je člověk samozřejmě vždycky nespokojený. Už teď mě tam štve několik věcí. Máme ale výhodu, že každé dva až tři roky budou vycházet další vydání. Máme tak šanci naši práci dál vylepšovat. Také můžeme být aktuálnější než velké komentáře. Mimo jiné čteme a zapracováváme veškerá civilní rozhodnutí, která průběžně vydává Nejvyšší soud a Ústavní soud.

Seznam nominátorů, kteří mohou díla na Autorskou cenu Společnosti Karlovarské právnické dny navrhovat, čítá na dvě stě českých osobností z právní teorie i praxe. Ten seznam je velmi prestižní. Co pro váš tým z tohoto pohledu cena znamená?

Že se nám podařilo vytvořit a vydat jeden z dobrých komentářů. A že jdeme dobrým směrem.

Komu byste cenu za rok 2017 udělil vy?

Správně bych si měl udělat slušnou představu, co dobrého vyšlo v různých oborech, tu teď nemám. Ale když se ptáte, tak odpovím z hlavy a v rámci oboru občanského práva: Určitě bych vyzdvihl práci kolegů z fakulty Filipa Melzera a Petra Tégla, kteří postupně píší velký devítisvazkový komentář k občanskému zákoníku. Ti získali Autorskou cenu – ČR Společnosti Karlovarské právnické dny rok před námi a teď jim vyjde svazek na náhradu škody a bezdůvodné obohacení. Myslím, že bude hodně dobrý. Podle mě se také velmi povedly díly velkého Beckova komentáře k závazkovému právu, které vedl kolega Milan Hulmák. Je fajn, že v České republice vyšly čtyři komentáře k občanskému zákoníku a u tří z nich jsou vedoucími spoluautory vyučující z naší fakulty.