Pavel Anzenbacher: Vždy jsem se snažil pracovat co nejlépe, aby se na tom dalo stavět

Profesor Pavel Anzenbacher.
Foto: Martin Višňa
Neděle 20. říjen 2024, 8:00 – Text: Martin Višňa

Jednou z osobností, jejíž celoživotní přínos pro lékařské obory letos ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělením zlaté pamětní medaile, je Pavel Anzenbacher, profesor Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, který se většinu svého profesního života věnuje metabolickým přeměnám cizorodých látek a léčiv. Mimo jiné patří k prvním, kterým se podařilo izolovat čistý a funkční enzym, cytochrom P450, studovat jeho vlastnosti a přispět k vysvětlení vlastností jeho aktivního místa. Před lety však pro něj byla chemie strašákem.

Pavel Anzenbacher pochází z právnického prostředí. Otec byl za první republiky advokát, práva studovala i jeho matka. „V mládí jsem hltal historii a zeměpis, ty mám rád stále. Měl jsem ale velký strach z chemie, říkali mi, že je složitá na pochopení, navíc mě kamarád pořád provokoval různými otázkami. Vedlo to k tomu, že jsem se na chemii podíval dopředu, a jak jsem tak procházel literaturu, přišel jsem na to, že je to obor velmi logický, třeba názvy vycházejí z toho, jakou má látka strukturu. Takže jsem nakonec k velkému překvapení rodičů šel na chemickou průmyslovku. Ale nerozmlouvali mi to moc, měli mě rádi,“ vzpomíná.

Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se od původního zájmu o elektrochemii a přes studium inzulinu dostal až ke zkoumání vlastností a funkcí cytochromů P450, které se v polovině 70. let stalo hlavním tématem jeho odborné práce. Tyto enzymy se v organismu podílejí na metabolické přeměně cizorodých látek, mimo jiné i léčiv – zaměřením pozornosti na ně je možné získat informace o tom, co se stane, když se léčivo do organismu dostane.

„Tehdy se v této oblasti vědělo hodně málo a myslelo se, že ty hlavní enzymy jsou jen dva. Nyní ale víme, že jich je 57, z toho asi 12 se podílí na metabolizaci léčiv. Nastal obrovský rozvoj oboru a já jsem měl to štěstí, že jsem u toho byl vlastně od začátku a mohl se stýkat s odborníky světového věhlasu,“ říká profesor Anzenbacher, který byl společně s tehdejším docentem Zdeňkem Šípalem na pražské přírodovědě první v Československu, komu se podařilo izolovat čistý a funkční cytochrom P450 z laboratorního potkana.

Díky získanému stipendiu i kontaktům z konferencí, které pořádal profesor Antonín Jindra, měl v 80. letech možnost věnovat se studiu těchto enzymů také v laboratořích v USA, a to během stáží na University of Connecticut ve Farmingtonu a na Princeton University. Později stážoval také v Německu nebo ve Francii, vrátil se i do USA, a sice díky Fogartyho ceně, kterou mu udělilo americké ministerstvo zdravotnictví.

V té době již doma působil v Ústavu experimentální biofarmacie AV ČR v Hradci Králové, který také vedl jako jeho ředitel. Spolupráce s laboratoří Vilíma Šimánka na Lékařské fakultě UP později vyústila v odchod do Olomouce. V letech 2004–2014 byl přednostou zdejšího Ústavu farmakologie, který doslova proměnil. „Vždy, když jsem byl za něco zodpovědný, snažil jsem se, aby to, co můžu zlepšit, se opravdu k lepšímu změnilo a aby se to dělalo co nejlépe. To je výchova z rodiny. Podařilo se postupně získávat prostředky na projekty, celý ústav přebudovat, vybavit moderními přístroji, publikovat v nejlepších časopisech. Z toho mám opravdu radost,“ přiznává Pavel Anzenbacher.

A v práci stále pokračuje, i když jak sám připouští, síly již ubývají. Věnuje se studentům a zabývá se studiem lékových interakcí, tedy tím, co se z pohledu enzymů stane, pokud se do organismu dvě léčiva, která se mohou navzájem ovlivňovat. Podílí se také na fakultním životě, když je mimo jiné členem vědecké rady a v akademickém senátu, dle vlastních slov, zastupuje starší generaci. Aktivní je i v českých a mezinárodních odborných společnostech či komisích. Českou společnost pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii ČLS JEP po několik let vedl.

Jeho aktivity odborné i organizační již dříve Česká společnost lékařská J. E. Purkyně ocenila udělením čestného členství, nyní obdržel její zlatou pamětní medaili, která je určena pro výrazné osobnosti lékařských oborů. „Vážím si toho, ale pro medaile jsem nic nedělal. Snažil jsem se vždy pracovat co nejlépe, aby se na tom do budoucna dalo stavět,“ uzavírá Pavel Anzenbacher.

Pavel Anzenbacher (* 1947)

Profesor, významný český farmakolog a toxikolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v oboru Biofyzikální chemie, na fakultě působil do roku 1991, poté pracoval v Ústavu experimentální biofarmacie v Hradci Králové, který od r. 1993 také vedl. Po odchodu do Olomouce je spjat s Ústavem farmakologie LF UP a FNOL, jehož byl v letech 2004–2014 přednostou a stále zde působí, na fakultě je dále mj. členem vědecké rady a akademického senátu. Manželka doc. Eva Anzenbacherová je taktéž členkou akademické obce Lékařské fakulty UP. Nejstarší syn Pavel je profesorem chemie na Bowling Green State University, syn Vilém, vystudovaný právník, pracuje na ministerstvu spravedlnosti a dcera Eva je anestezioložka. Od práce si profesor Anzenbacher nejlépe odpočine v lese a na horách.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)