Originál zakládací listiny, od které univerzita měří svůj čas, bude v rámci výstav Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 a Symboly moudrosti, třináct žezel olomoucké univerzity k vidění jen do neděle 5. listopadu. I poté však bude výstavy doprovázet bohatý program, který připravilo na podzim pro návštěvníky Vlastivědné muzeum v Olomouci spolu s Univerzitou Palackého.
Program doprovází dvě výstavy k letošnímu výročí univerzity, která si připomíná 450 let založení olomouckého vysokého učení (psali jsme podrobně zde). Besedy, uvedení nových knih, workshopy i přednášky, to vše je spojeno po celý podzim s motivem naší univerzity.
Už minulý týden se mohli v rámci rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio zájemci seznámit s knihou Splín arcibiskupa Kohna, kterou napsal Jiří Kamen, absolvent FF UP, rozhlasový redaktor a spisovatel.
Svůj nový román vydaný v nakladatelství Argo věnoval kontroverzní osobnosti 7. olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (1845–1915), který se pokoušel o znovuzaložení olomoucké univerzity a ve své závěti univerzitě odkázal značný finanční obnos.
Z knihy ve Vlastivědném muzeu četl herec Igor Bareš, večer připravil režisér Michal Bureš.
Beseda o slovácké mládeži na studiích v Olomouci
Jak se chodívalo do Olomouce studovat, jaký byl vztah hanáckého a slováckého venkova ke vzdělání a jaký statut měli dříve studenti olomoucké univerzity? To vše se dozví příchozí na besedě, na které budou debatovat prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP Andrea Hanáčková a etnograf a historik Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
Kdy a kde: 9. listopadu, 17.00, VMO, Radeckého sál
Slavnostní představení druhého svazku edice olomoucké univerzitní matriky
Největším pokladem každé univerzity jsou plody její práce – její vzdělaní absolventi. Olomoucká univerzita patří navzdory svým bouřlivým dějinám k těm vysokým učením, které tyto plody uchovávaly v paměti, vedly matriky svých posluchačů a předaly tak tento poklad budoucnosti. Po pečlivé edici části nejstarší matriky olomoucké univerzity z let 1576 (resp. 1590) až 1651, kterou připravila k vydání Libuše Spáčilová a Vladimír Spáčil v roce 2016, bylo nyní díky úsilí stejného autorského páru připraveno pokračování, zachycující léta 1652–1729.
Tzv. Matricula academiae Olomucensis podává svědectví o období největšího rozkvětu univerzity v jejím jezuitském období. Po devastující švédské okupaci, během níž byla univerzita dokonce nucena v letech 1642–1650 přerušit svou činnost, nastal čas růstu a nadějí. Rukopis, přinášející soupis imatrikulovaných studentů, je tak dokladem početního nárůstu akademické obce v období, které pro univerzitu znamenalo v zásadě nerušený růst nepoznamenaný zásahy státu, období, v němž se rozšířily prostory univerzity, vznikl Starý konvikt, barokní budova univerzity, seminář sv. Františka Xaverského i kostel Panny Marie Sněžné. Matrika se stala svědkem „zlatého věku“ jezuitského olomouckého učení.
Pokračování edice olomoucké univerzity je tak nesmírně cenným příspěvkem k oslavám výročí a její vydání představíme veřejnosti za účasti dvojice editorů a zástupců Vydavatelství UP.
Kdy a kde: 13. listopadu, 17.00, VMO
Zážitkový workshop pro základní školy
Žáci a žákyně se ocitnou v roli historiků a budou zkoumat písemné, obrazové a hmotné prameny a pomocí své práce řešit otázky související s dějinami jezuitů a vzdělávání v Olomouci. Workshop vychází z badatelského pojetí výuky dějepisu. Připravují jej a realizují studenti a studentky učitelství dějepisu pod vedením vyučujících z katedry historie FF UP. Workshopy pro vybrané ZŠ a SŠ proběhnou v pondělí 13. a 20. listopadu. Po jejich ukončení budou vytvořené pracovní listy volně k dispozici pro návštěvníky VMO.
Kdy a kde: 13. a 20. listopadu, 17.00, VMO, sál Václava III.
Přednáška o studentském životě na staré olomoucké univerzitě
I když barokní areál spojený s jezuitskými školami je stále charakteristickou dominantou Olomouce a zčásti dnes znovu slouží univerzitě, náplň a způsob tehdejší výuky je diametrálně odlišný. Přednáška doprovázená fotografiemi dokumentů i obrazového materiálu se pokusí přiblížit formu, průběh a obsah studia na olomouckém učení. Bude zde prezentován nejen ideální stav, ukotvený v řeholi, konstitucích a pravidlech, ale také běžné dny, zachycené v denících představených či vzpomínkách studentů, z nichž jeden byl i slavný historik Bohuslav Balbín.
Pozornost bude věnována nejen vzorným a úspěšným posluchačům, ale i žákům darebákům, kteří vyvolávali konflikty mezi sebou i s olomouckými měšťany a nezřídka skončili v univerzitním vězení.
Kdy a kde: 30. listopadu, 17.00, VMO, Radeckého sál, přednáší Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D.
Podcastová série Jezuitská Olomouc
Chcete se v klidu a pohodlí zaposlouchat do historie naší univerzity? Není nic snazšího. Stačí si pustit podcastovou sérii Jezuitská Olomouc. K přehrání je na webu www.450.upol.cz a v aplikaci Spotify Podcasty Univerzity Palackého.
V roce 1573 v Olomouci založené vysoké učení bylo po dvě stě roků formováno jezuitským řádem. Soužití jezuitů s jinými olomouckými řeholníky i studentů se zdejšími měšťany vnášelo určitou dynamiku do života i do výsledné podoby městského organismu. Univerzita měla své podporovatele, dobrodince a ochránce, jakož i své nepřátele či oponenty. Vždy byla prostředím generujícím názorovou pestrost a do značné míry již od svého počátku přesahovala regionální rámec hlavního moravského města, jakož i celé země. Dodnes existující budovy někdejší jezuitské univerzity v čele s kostelem Panny Marie Sněžné jsou stále viditelnými kulisami, v nichž se odehrávaly všední i nevšední příběhy tvořící olomouckou historii.
Oslavy letošního čtyřstého výročí přenesení ostatků křesťanské mučednice svaté Pavlíny, ochránkyně Olomouce a patronky proti moru, dokládají, že ne všechny tradice pěstované na půdě staré univerzity odvál čas. Jak univerzita proměnila město? A co Olomouc na oplátku vetknula univerzitě? Nejen na tyto, ale i na mnohé další otázky z historie druhé nejstarší univerzity v českých zemích se budou snažit najít odpověď hosté podcastové série Jezuitská Olomouc. Moderuje PhDr. Filip Hradil.