Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého začalo mezinárodní setkání odbornic a odborníků na problematiku dvorské společnosti ve středověku. Interdisciplinární konference s názvem Dvorské zážitky v předmoderním světě, kolem roku 1200–1800: kulturní, materiální a smyslové zážitky ve světě dvora se v Olomouci koná poprvé.
Královské a knížecí dvory byly v průběhu předmoderních dějin po celém světě epicentry aktivity, interakcí, výměn a způsobů kulturní produkce, které nejen definovaly prostředí různých dvorů, ale i formovaly setkání, jež se odehrávala v rámci různých dvorských kultur. V Olomouci se koná konference, v níž se vědci a vědkyně věnují průsečíkům a nuancím dvorských zkušeností, a to jak z fyzického a materiálního, tak smyslového světa.
„Zhruba pět desítek badatelek a badatelů se ve svých konferenčních příspěvcích zabývá velmi širokým spektrem materiálních a smyslových zkušeností na dvoře. Věnují se například roli darů, šifrám, exotickým zvířatům, hrám, konspiracím a skandálům, oděvům, vůním, chutím, rekreaci i sportu. Kupříkladu Dustin Neighbors z Helsinek bude hovořit o raně-novověkém lovu jako multisenzorickém zážitku, jenž měl ohromovat a budovat prostor pro společenskou interakci. Cecilia Aneer z Uppsaly se podívá na užití látek a kožichů v odívání švédského dvora jako indikátoru společenského statusu. Marc W. S. Jaffré z Groningenu srovná materiální a senzorické zkušenosti návštěvníků francouzského a japonského dvora v 17. století, tehdejší pohostinnost byla velmi důležitou formou reprezentace a každá chyba škodila reputaci panovníka. Jack Dykstra-McCarthy z Cambridge poukáže na komplexitu opisu kulinářských zkušenosti anglických vyslanců na osmanském dvoře. Překvapivě se nezaměřovali na chutě, ale spíše na prostorové a sociální aspekty setkání,“ uvedl za organizaci konference Patrik Paštrnák z katedry historie Filozofické fakulty UP.
Konferenci, kterou pořádá katedra historie Filozofické fakulty UP za podpory Centra pro výzkum dvorů a rezidencí Historického ústavu Akademie věd ČR, zahájila v Kapli Božího Těla UC UP proděkanka FF UP Kristýna Solomon. První hlavní přednášku poté proslovil profesor Karl Kügle (Oxford/Utrecht University).
„Profesor Kügle, přední odborník na středověkou hudbu, hovořil o akustických fyziognomiích, tedy o tom, jak hudba a zvukové vjemy pomáhaly budovat a upevňovat identitu dvořanů a účastníků dvorů. Druhou hlavní přednášku prosloví historička umění Leah Clark z Oxfordu, která se zaměřuje na kulturní výměnu mezi Itálií a islámským světem v 15. století. Ve své přednášce promluví o transkulturální zkušenosti získané z návštěv raně-novověkých dvorů,“ dodal Patrik Paštrnák.
Zdůraznil přitom, že třídenní prestižní olomoucké setkání je součástí interdisciplinárního výzkumu předmoderních panovnických dvorů. Zahrnuje jak historické disciplíny (sociální a kulturní dějiny, dějiny umění, materiální kulturu a architekturu, archeologii atd.), tak širší humanitní a sociálněvědní obory (antropologii, divadelní studia, muzikologii). Jeho cílem je analyzovat fenomén panovnických dvorů jako dynamický organismus a klíčový nástroj pro konstrukci moci a společenského statutu. Na to mohl dvůr využívat celou řadu prostředků.
„Výzkumu dvorů se věnujeme na katedře historie FF UP, příležitostně spolupracujeme i s kolegy z jiných kateder nebo fakult. Tato třídenní akce je výroční konferencí Společnosti pro dvorská studia (Society for the court studies), jejíž činnost započala v roce 1995 ve Velké Británii. Dnes má pobočky i v Evropě a USA,“ uzavřel historik z UP.
Předloni se konference uskutečnila ve finských Helsinkách, loni ve španělském Madridu. V Olomouci se prestižní interdisciplinární setkání koná poprvé.
