Na Celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2023 měla svá pomyslná želízka v ohni i katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Pavel Lasztovicza a Tomáš Šmerda skvěle prezentovali své výzkumy, jejich práce vyvolala i bohatou diskuzi.
V prostorách Ostravské univerzity se uskutečnil 27. ročník Celostátní studentské vědecké konference Historie 2023. Z osmadvaceti účastníků, studentů a studentek historických oborů z univerzit napříč Českou republikou, se letošního ročníku zúčastnili i dva studenti katedry historie FF UP. Oba důstojně reprezentovali Univerzitu Palackého.
„Studentská soutěž Historie je tradiční událostí, na níž prezentují své výzkumy studující ze všech historických, archivářských a pomocně-vědních pracovišť z celé republiky. Je to prestižní představení nejmladší generace badatelů a badatelek,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP a zároveň členka hodnoticí komise soutěže. Podle ní se po pauze způsobené covidovou pandemií zúčastnilo letošního kola více přednášejících než kdykoliv předtím.
„Během dvou dní prezentovalo v patnáctiminutových vystoupeních své výzkumy téměř třicet studentek a studentů. Jejich příspěvky měly vysokou úroveň, často představovaly výsledky náročného primárního výzkumu a vycházely z již obhájených bakalářských prací. Oba naši studenti si v této konkurenci vedli skvěle. Povedla se jim prezentace a jejich výzkumy vzbudily zájem v diskuzi,“ dodala.
Pavel Lasztovicza se s prací ‚Kammemohren und Kammertürken‘. Afričané a pokřtění Turci v okruhu Maxmiliána Františka ze Žerotína dostal do první desítky a získal i možnost svou studii publikovat.
„Bylo mi velkou ctí a potěšením, že jsem společně s kolegou Šmerdou mohl reprezentovat naši katedru, fakultu a univerzitu. To je pro mě asi vůbec nejzásadnější moment, který jsem si z Ostravy přivezl,“ shrnul student oboru Historické vědy na FF UP.
Jeho konferenční příspěvek se věnoval rodině Afričana Johansena Gutschambaffa a pokřtěným muslimům, kteří v 90. letech 17. století pobývali v zámeckých sídlech Maxmiliána Františka Antonína ze Žerotína v Loučné nad Desnou a Valašském Meziříčí. Pavla Lasztoviczu zajímalo, nakolik se tito lidé, pocházející z odlišných geografických i kulturně-náboženských končin, dokázali v periferních lokalitách barokní Moravy integrovat.
„Zjistil jsem, že mezi místní obyvatelstvo do jisté míry zapadli. Kupříkladu pokřtěná ‚Turkyně‘ Františka Viktorie se stala Žerotínovou klíčnicí a udržovala kontakty s některými jeho poddanými.“
S existencí těchto osob ve šlechticově okruhu se Pavel Lasztovicza setkal při tvorbě bakalářské práce, v níž se zabývá Žerotínovým ‚dvorem‘, působícím při jeho zámcích v Loučné a Meziříčí.
„Původně jsem nepředpokládal, že by šlechtic, nebudující kariéru a ignorující lesk císařského dvora, mohl při svých rezidencích držet takto specifické osazenstvo. Dohledané matriční záznamy mě ovšem mile překvapily. Díky nim jsem mohl sestavit drobnou historickou sondu, kterou jsem na konferenci prezentoval,“ dodal mladý historik, a i když je téma integrace Afričanů a pokřtěných muslimů v evropské raně novověké společnosti už několik let západoevropskou historiografií velmi bedlivě sledováno, v České republice jde podle studenta olomoucké historie o příslovečné pole neorané.
„Domnívám se, že nastal čas, abychom se výzkumu této problematiky rovněž chopili a evropské bádání obohatili o českou a moravskou perspektivu,“ doplnil Pavel Lasztovicza.
Také Tomáš Šmerda reprezentoval olomouckou katedru historie výborně. Jeho práce Oční onemocnění pohledem záznamového deníku Johna Halla z poloviny 17. století vychází ze stejnojmenné bakalářské práce, v níž se zabýval lékařským záznamovým deníkem ze 17. století.
„Unikátní pramen mi umožnil nahlédnout do dobové lékařské praxe. Obsahuje totiž lékařské postupy, druhy onemocnění, využívané byliny i skladbu tehdejších pacientů. Odpověděl mi i na otázky, které se týkaly genderových a sociálně-kulturních témat. Pokusil jsem se totiž zjistit, jestli se léčba lišila na základě pohlaví, sociálního postavení nebo věku pacientů, právě skrze optiku očního lékařství. Kromě toho jsem mohl popsat jednotlivá oční onemocnění a způsob léčby, tedy využívané medikamenty a dobové léčivé postupy,“ řekl Tomáš Šmerda, jenž se uvedenému tématu věnuje od začátku bakalářského studia.
„Pro mě je uvedené téma fascinujícím světem, kde se setkávají humanitní a přírodní vědy, zároveň každodennost a dobová lékařská praxe. V některých pramenech je možné vypozorovat prožívání a popis nemocí pacienty samými, pohled na tělo nemocné i zdravé. V záznamovém deníku se objevuje popis onemocnění, kterými trpěl lékař sám, dokonce i jeho dcera a manželka. Kromě toho je vždy zajímavé pozorovat kontinuitu myšlenek a názorů, které vycházejí z antiky a prolínají se do znalostí středověku, rozšiřují se v době raného novověku a některé můžeme pozorovat neměnné i do moderní doby. Je pozoruhodné, že dnes máme možnost nahlédnout do dobových znalostí a představ o fungování těla, jakými postupy bylo možné obnovit rovnováhu a navrátit nemocnému sílu a zdraví,“ doplnil Tomáš Šmerda, pro něhož soutěž znamenala příležitost prezentovat výzkum před ostatními na celostátní úrovni.
„Člověk tak získá mnoho zkušeností a zejména zpětnou vazbu na svou práci. Velkým přínosem bylo navázat kontakty s kolegyněmi a kolegy z jiných univerzit a vyměnit si vzájemné nápady. Bylo mi ctí být na soutěži s kolegou Pavlem Lasztoviczou a společně reprezentovat naši katedru historie a univerzitu.“
Celostátní studentská vědecká konference (CSVK) je pravidelně, zpravidla každoročně, pořádanou akcí, na níž se studenti a studentky historických oborů z univerzit z celé České republiky setkávají, aby přestavili a porovnávali své práce, vyzkoušeli si aktivní účast na konferenci a v neposlední řadě také poznali své kolegy a kolegyně z jiných univerzit a navázali nové kontakty.