Těšíme se celý rok, stříháme metr a odpočítáváme dny do okamžiku, kdy konečně vyrazíme na letní dovolenou. Užíváme si pasivní odpočinek u moře nebo aktivní relax na horské túře či cyklistickém výšlapu. Mezi trávením prázdnin na plážovém lehátku a nemocničním lehátku je jen tenká linie. Čeho se během letního volna vyvarovat a jak si poradit u vody, na horách či na hudebním festivalu, radí Marinella Danosová, přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče Fakulty zdravotnických věd UP.
Tohoto rádce jsme připravili pro aktuální vydání univerzitního magazínu Žurnál UP, které si můžete v pdf stáhnout zde, a nyní ho přetiskujeme.
NA CHALUPĚ
I drobný hmyz může ublížit
Na výletě v přírodě nebo během dovolené na chalupě bývá tradičním nepřítelem hmyz. Pokud jde při poštípání či bodnutí jen o lokální reakci, jako je zarudnutí či otok, je ideální chladit postižené místo, případně použít gel, který je přímo určený k aplikaci po bodnutí hmyzem. Pokud je reakce většího rozsahu a je provázena výrazným svěděním, doporučuji užít antihistaminika, která jsou běžně dostupná. Jedná se o léky, které blokují alergickou reakci. Pokud vás napadne vosa či včela, může dojít k anafylaktické reakci, která je spojená s dušností a otokem dýchacích cest. Tady je na místě okamžitě volat záchrannou službu. Pokud dotyčný už podobnou reakci měl, pak by v jeho povinné výbavě neměl chybět epipen, což je autoinjektor, který se aplikuje do svalů a do těla se tak dostává epinefrin zabraňující rozvoji anafylaktické reakce.
U MOŘE I RYBNÍKA
Na pláž jen s krémem
Nechcete-li z pláže odcházet s popáleninami prvního stupně, používejte opalovací krémy s dostatečným ochranným faktorem, tedy alespoň 30. Natírejte se po každém koupání, aby došlo k obnovení ochranné vrstvy. A to i u krémů, u nichž výrobci uvádějí, že jsou voděodolné. Když už nastane nepříjemná situace, že se člověk na sluníčku spálí – má zarudlou kůži, nebo dokonce puchýře, pak je nutné kůži ošetřit panthenolem nebo hojivým gelem po opalování. Při dlouhém pobytu na slunci hrozí úžeh nebo úpal často spojený se zimnicí. Pomůže podání dostatečného množství tekutin a antipyretika snižující horečku.
Kde je dno?
Když už někdo u vody vymyslí zábavu v podobě skákání do vody, měl by si nejprve ověřit, jak vypadá dno a jak je hluboko od hladiny. Nekoordinovaný pád může znamenat poranění páteře. Pokud by toto nastalo a dotyčný skokan začne popisovat brnění končetin nebo bolesti v páteři, je třeba eliminovat pohyb zraněného a snažit se udržet jej v klidu do doby, než přijede záchranná služba.
Pozor na živou bójku
Neskákejme bezhlavě do vody ve snaze okamžitě pomoci topícímu se člověku. Když se tonoucí dostane do panické ataky, může si ze zachraňujícího udělat bójku a stáhnout jej pod vodu. Pokud mám po ruce něco, co plave a topícího udrží nad hladinou, hodím mu to. Když už k němu doplavu, budu se ho v první řadě snažit uklidnit. Pokud ale nejsem dobrý plavec, raději přivolám pomoc a vyčkám na ni, bez ohledu na to, že chci topícímu aktivně pomoct. Může se totiž stát, že místo jednoho tonoucího pak záchranáři vytahují z vody dva.
NA FESTIVALU
Hodně jezdíme k případům spojeným s užitím drog, například tekuté extáze. Je to téma, které bohužel k festivalové zábavě patří. Drogy jdou většinou ruku v ruce s alkoholem a tato kombinace vyvolává u člověka dva stavy – na jedné straně excitovanost a agresivitu, na straně druhé útlum a poruchu vědomí. Platí obecný postup – pokud na mě dotyčný nereaguje, ověřím si, zda dýchá, a nenechám ho ležet na zádech, ale otočím ho na bok, aby se neudusil zvratky.
Ležícího v davu nepřekračujeme
Když uvidím během koncertu v davu někoho ležícího, tak ho nebudu přehlížet, ale pokusím se ho z daného místa dostat co nejrychleji pryč. Je hlavně třeba jej okamžitě zvednout, aby ho dav neušlapal. Když nastane situace, že se dotyčný není schopen zvednout, snažím se kolem sebe zaujmout co nejvíce lidí, upozorním je na to, že se něco děje, abychom kolem dotyčného vytvořili ochranný kruh. Pokud se jedná o bezvědomí, ověřím si, zda dotyčný dýchá, položím jej na bok a zajistím mírný záklon hlavy, aby nedošlo ke vdechnutí zvratků a dušení. V případě, že nedýchá, je nutné okamžitě zahájit resuscitaci. Při kontaktování záchranné služby je třeba přesně určit prostor, kde se nacházíme, a vytvořit uličku, cestu v davu tak, aby se záchranáři k postiženému dostali co nejrychleji.
V AUTĚ
Při dlouhých jízdách autem je třeba na prvním místě řešit únavu. Usnutí za volantem je bohužel v letních měsících jeden z nejčastějších důvodů nehod. Myslete na bezpečnostní přestávky, projděte se, odpočiňte. Při delší jízdě autem je dobré myslet na doplňování tekutin, a tím rozhodně nemyslím jen ty s obsahem kofeinu. Také je třeba si uvědomit, že když v autě nastavím klimatizaci na dvacet stupňů a pak z něj vystoupím do čtyřicetistupňového parna, vzniká teplotní šok, který pak často končí angínou nebo respiračními onemocněními.
NA KOL(OBĚŽC)E
Přilba není na okrasu
Dnes tak módní elektrokoloběžky jsou zrádné v tom, že při rychlé jízdě si člověk neuvědomuje terén. Záchranná služba vyjíždí často k úrazům ve městě, kdy jezdci neustáli změny povrchu a nerovnosti. Klasickým příkladem je přejezd tramvajových nebo vlakových kolejí. Pokud jde o pád, který není plně koordinovaný, hrozí v lepším případě poranění končetin a v horším případě hlavy. Pozor, přilbu nenosíme na okrasu, ale tak, aby byla funkční. Často se setkávám s tím, že cyklisté nebo bruslaři si přilbu prostě nasadí na hlavu bez toho, aby ji správně upevnili.
NA HORÁCH
Nejčastěji se i v létě podceňuje vybavenost. Pokud vyrážíte na celodenní výlet, je třeba si uvědomit, že na horách se počasí mění v řádu minut. Do batůžku si přidejte funkční oblečení, aby nedošlo k podchlazení. V létě může být pocitová teplota příjemná, ale pokud mám na sobě vlhké oblečení, ztrácím tělesné teplo a paradoxně tak může i za slunného letního dne dojít k podchlazení. Myslete také na to, že v horách nemusí být bufet a restaurace na každém rohu, takže v batohu by měl být dostatek tekutin, nějaká energetická tyčinka a k tomu plně nabitý telefon s aplikací Záchranka. Je v ní lokátor, který pomůže horské službě určit naši přesnou polohu, pokud se na výletě ztratíme.
Transport přenechme záchrance
Při chůzi horským terénem může, zvlášť u nevhodně zvolené obuvi, dojít ke sklouznutí a pádu. V takovém případě je důležité vyhodnotit závažnost zranění. Pokud se jedná o pád na hlavu s poruchou vědomí, může být poraněná páteř nebo mozek. V takovém případě okamžitě volám záchrannou službu. Pokud jde o zranění končetiny, zvážíme, jak daleko jsme od dopravního prostředku a zda máme na transport dostatek sil. Pokud je to horní končetina, pak ji improvizovaně znehybníme a pacienta doprovodíme. Pokud je to dolní končetina a nemáme dostatek sil, raději voláme horskou službu. Případně můžeme imobilizovat za pomoci větví, šátku, trika, nicméně potřebný komfort pacientovi stejně nedáme a nedostaneme ho tam, kam potřebujeme.
RADA NA ZÁVĚR – DOPLŇUJTE TEKUTINY!
Myslete prosím na to, že alkohol je sice tekutina, ale nikoliv rehydratační nápoj. Tím je obyčejná voda nebo minerálka. V létě se více potíme, takže doporučuji navýšit standardní příjem tekutin aspoň o litr. Pozor na energetické nápoje, které obsahují hodně kofeinu a cukru a nepůsobí dobře na kardiovaskulární systém.
Užijte si bezpečné prázdniny a dovolenou!