Nejen pro zájemce o rozvojové země, ale i pro ty, kteří se zajímají o možnosti využití geografických informačních systémů a mapování, je určena konference Mapování GIS Rozvoj. Její čtvrtý ročník se uskutečnil v pátek v Pevnosti poznání, kromě studentů se jí zúčastnili i zástupci neziskových organizací, firem či univerzit.
„Snažíme se přinést různá témata, která se alespoň částečně týkají využití mapování nebo geoinformatiky v rozvojových zemích. Smyslem je ukázat hlavně propojení geografie, geoinformatiky a rozvojových studií. Program jsme rozdělili do pěti bloků, po přednášce vždy následovala diskuze,“ uvedl hlavní organizátor konference Jiří Pánek z katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty.
Zřejmě největším lákadlem letos byla přednáška zástupce humanitární organizace Lékaři bez hranic Jana Böhma, který hovořil o projektu Missing maps. Lékaři bez hranic a další humanitární organizace v tomto projektu vybírají místa, pro něž mapy neexistují nebo nejsou aktuální, a proto je potřebují zmapovat. Dobrovolníci se mohou z jakéhokoliv místa od svého počítače do mapování zapojit a významně přispět k práci, která zachraňuje miliony lidských životů. Jednou z aktivit projektu jsou mapathony, tedy setkání dobrovolníků, kteří společně mapují zadané „bílé místo“. V Olomouci se mapathon poprvé uskutečnil právě v předvečer konference GIS.
„Pomoc dobrovolníků je pro nás velmi důležitá. Díky OpenStreetMap se velmi rychle naučí mapovat skutečně každý zájemce a na základě satelitních snímků dokáže vytvářet mapy, které konkrétním způsobem pomáhají. Pokud bychom pomoc dobrovolníků zapojených do projektu Missing maps neměli, velice by nám to komplikovalo práci,“ uvedl Böhm, který účastníkům konference představil i několik map, které díky projektu vznikly, a přiblížil jejich využití humanitárními pracovníky v terénu.
Böhm ocenil i 1. olomoucký mapathon. „Jsem moc spokojený. Byl to první zdejší mapathon a rovnou dosud největší v tuzemsku, přišlo asi 65 účastníků. V mapě jsme udělali skoro tisíc změn, což je nádherné číslo,“ řekl Böhm. Podle Jiřího Pánka by se mapathony měly na přírodovědecké fakultě konat pravidelně, od února každý měsíc.
Na konferenci zazněly také přednášky věnované například mapování v Tádžikistánu, mapování strachu, mediální geografii či využití kite-mappingu ve výuce geografie a geoinformatiky. Mluvčím naslouchalo na 60 účastníků, především studentů. Konference byla poprvé součástí Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR a konala se i u příležitosti Dnů geografie a blížícího se GIS Day, který připadá na 16. listopadu.