Odborníci z Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici Olomouc a Institutu sociálního zdraví Cyrilometodějské teologické fakulty UP (OUSHI) hledali odpovědi na otázky týkající se využívání moderních technologií, které mohou pacientům s chronickým onemocněním nebo v paliativní péči usnadnit kontakt s lékaři. Jejich projekt spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR vyvrcholí ve středu 14. září konferencí Telemedicína v paliativní péči, která se uskuteční v budově II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a Lékařské fakulty UP.
Otázky, kterými se odborníci během uplynulých dvou let zabývali, získaly na důležitosti především v souvislosti s epidemií covidu-19 a opatřeními, která měla mírnit šíření nákazy, mimo jiné ale znemožnila pacientům osobní návštěvy lékařů.
„Koronavirová epidemie a protiepidemická opatření naše životy změnily. Často velmi bolestně a až fatálně. Chronicky nemocní a paliativní pacienti, tedy ti, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stádiu, jsou v tomto ohledu zvláštní skupinou. Bez pravidelného kontaktu s ošetřujícím lékařem se neobejdou, a lockdown byl tedy pro ně obzvláště náročný. Jako ideální řešení pro tyto situace se jeví moderní technologie a komunikační prostředky, tedy videokonzultace, aplikace pro sdílení dat nebo objednávání léků a podobně. Chtěli jsme zjistit, jak by se na rozvoj těchto platforem dívali sami pacienti,“ shrnul východiska projektu Michal Štýbnar z Národního telemedicínského centra.
Na konferenci Telemedicína v paliativní péči tak bude řeč o tom, jestli jsou chronicky nemocní či paliativní pacienti ochotní moderní technologie využívat a jestli mají zájem o vzdálenou lékařskou, psychologickou či spirituální podporu. Probírány budou i etické, legislativní nebo ekonomické aspekty poskytování telemedicínských služeb v paliativní péči. Kromě řešitelů projektu, mezi kterými jsou Jan Hálek z Dětské kliniky FNOL a LF UP, Marie Marečková a Kateřina Tichá z Podpůrného a paliativního týmu FNOL nebo Kristýna Černíková a Kristýna Gábová z OUSHI CMTF UP, vystoupí například Walter Greenleaf ze Stanford University, který představí možnosti využití virtuální reality v paliativní péči. Promluví také odbornice na práci s pozůstalými Naděžda Špatenková z Filozofické fakulty UP nebo Kristýna Vítovcová z organizace Zlatá rybka, která plní přání vážně nemocným dětem.
Konference se uskuteční v hybridní formě, tedy jak prezenčně v přednáškových sálech II. interní kliniky, tak bude možné sledovat online přenos na webu Podpůrného a paliativního týmu FNOL, kde zájemci o účast také najdou možnost registrace.
Dvouletý projekt Výzkum modelu vzdálené psychologické podpory dětských i dospělých paliativních pacientů byl spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Éta.