Vědu v mnoha jejích podobách mohli během pátečního Přírodovědného jarmarku poznávat školáci a studenti ve vnitřních a venkovních prostorách přírodovědecké fakulty. Letošní ročník, který vysokou návštěvností předčil ty minulé, byl inspirovaný 200. výročím narození zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti Gregora Johanna Mendela.
„Bylo úžasné pozorovat, kolik dětí si k nám našlo cestu a jak přírodovědecká fakulta po dvou letech pandemie covid-19 opět ožila. Užívaly si to děti i kolegové, kterým bych touto cestovat chtěl poděkovat,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.
Přes tři tisíce malých návštěvníků si na téměř třiceti stanovištích mohlo vyzkoušet nespočet zajímavých činností, které hravou formou přibližovaly zajímavý svět přírodních věd. „Pro děti jsme si připravili fotografování pod infračerveným světlem a UV světlem, ke kterému používáme speciálně upravený fotoaparát. Ukázali jsme jim i 3D skenování různých předmětů a uměleckých děl,“ přiblížil Vojtěch Trávníček ze Společné laboratoře optiky.
Přírodovědný jarmark dále nabídl biologicko-chemické pokusy, fyzikální experimenty, svět programování, mikrovlnnou show, zástupce masožravých rostlin s různými lapacími pastmi a strategiemi lovu kořisti, řešení logických hádanek a úkolů, laserové bludiště, skládání tangramů a skládaček, stolní a postřehové hry a další zajímavé aktivity.
„Líbí se mi celková atmosféra. Netušil jsem, jak je těžké zvážit jeden gram glukózy během určitého časového limitu. Hodně jsme se u toho pobavili,“ uvedl Bohumil Petrák z 9. třídy Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Nedvědova. O pět let mladší Lilly Rybaříkovou ze Základní školy a Mateřské školy Bohuňovice upoutala Nenewtonovská kapalina. „Nemohla jsem si hned vzpomenout, jak se jmenuje, ale ta hmota mě zaujala,“ doplnila.
Před přírodovědeckou fakultou si mohli návštěvníci se zástupci katedry geologie vyzkoušet také rýžování „zlata“, určování hornin a minerálů či výrobu sádrových odlitků trilobitů a amonitů. Nechyběly ani venkovní ukázky s ohněm.