Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z přírodovědecké fakulty. Nová generace luštěnin bude mít lepší schopnost adaptovat se na měnící se klima a zároveň pěstitelům nabídne vyšší a udržitelný výnos, zvýšenou odolnost i lepší nutriční vlastnosti.
Současná produkce luštěnin v Evropě výrazně zaostává za jejich potenciálem v oblasti výživy obyvatelstva, ve které dlouhodobě hrají zásadní roli obiloviny. Jejich produkce je ale náročná na spotřebu dusíkatých hnojiv, což má negativní dopad na životní prostředí. Navzdory nesporným výhodám, které pěstování luštěnin přináší zemědělcům i konečným spotřebitelům, tyto zemědělské plodiny aktuálně zabírají pouze dvě až tři procenta osevních ploch v Evropě.
„Částečně je to způsobeno tím, že investice do šlechtění byly dosud minimální. Konsorcium Legume Generation se to nyní snaží změnit,“ uvedla Mária Škrabišová, která na katedře biochemie PřF UP vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genomiku luskovin. Mezinárodní skupina Legume Generation už vytvořila nové struktury pro spolupráci mezi šlechtiteli luštěnin a veřejným výzkumem. Pilíře projektu tvoří šest inovačních komunit zaměřených na konkrétní druhy luštěnin. Každá z nich bude sdružovat genetické zdroje a odborné znalosti v oblasti analýzy dat a genomiky. Docílí se tak efektivnějšího, přesnějšího a tím i rychlejšího šlechtění.
Výzkumná skupina má s genomikou sóji bohaté zkušenosti díky své dlouhodobé spolupráci s odborníky z USA. „Doposud jsme jako model pro analýzu genomických dat používali sóju a naše strategie aplikované genomiky se ukázala být pro zefektivnění šlechtění zásadní. Strategii jsme úspěšně testovali i na jiných plodinách, jako je rýže nebo bavlna. Chceme proto v rámci projektu Legume Generation vedle sóji podpořit i ostatní luštěniny určené pro pěstování v Evropě,“ doplnila vědkyně.
Zvýšení produkce luštěnin podle vědců pomůže diverzifikovat rostlinnou výrobu a zároveň sníží závislost na dusíkatých hnojivech, jejichž nynější vysoká spotřeba souvisí s pěstováním tradičních obilovin. „Zvýšení produkce luštěnin na zrno pro potravinářské účely zároveň dobře koresponduje s rostoucí poptávkou po potravinách bohatých na rostlinné bílkoviny,“ upozornila Mária Škrabišová.
V evropském zemědělství stále převažují obiloviny bohaté na škrob, jejichž velká část se používá ke krmení hospodářských zvířat chovaných kvůli masu. Tento vysoce produktivní zemědělský systém ale ročně spotřebuje v Evropské unii a Spojeném království přibližně 10 milionů tun dusíkatých hnojiv a ekvivalentu přibližně 35 milionů tun sóji bohaté na bílkoviny, která se z 95 % dováží. Výsledné environmentální problémy úzce souvisí i s tím, že mnoho Evropanů konzumuje mnohem víc potravin živočišného původu, než doporučují odborníci.
„Bílkoviny obsahují asi 16 procent dusíku, ale většina tohoto chemického prvku se ztrácí v životním prostředí, když se bílkoviny používají ke krmení zvířat. Náhrada živočišných bílkovin rostlinnými je tak logickým řešením nejednoho problému,“ podotkla Mária Škrabišová.
Velká plocha polí nutných k pěstování obilovin pro krmení hospodářských zvířat také brání jinému využití půdy, například k obnově přírodního prostředí. „To přímo či nepřímo způsobuje změny ve využívání půdy, mezi které patří odlesňování. Jak jsme nedávno viděli, náš zemědělsko-potravinářský systém závislý na pěstování obilovin je také zranitelný blízkými i vzdálenějšími geopolitickými konflikty,“ dodala.
Projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, který byl ohodnocen historicky nejlepším skóre, bude až do roku 2028 podpořen 7 miliony eur. Na projektu bude spolupracovat 32 partnerů ze 16 zemí včetně Univerzity Palackého v Olomouci. Konsorcium pod vedením koordinátora Dr. Larse-Gernot Otto (IPK) a Dr. Donala Murphy-Bokern (Lohne) spojí síly ve šlechtění sóji, hrachu, fazolu, bobu, jetele a čočky.