Dezinformace jako prostředek ruské propagandy byly tématem kulatého stolu, který pořádala právnická fakulta a její Jean Monnet Centre of Excellence společně s Českou asociací pro evropská studia. O své zkušenosti se přijel podělit Miroslav Karas, ředitel studia České televize Ostrava a někdejší zpravodaj v Polsku a v Rusku, teoretickou rovinu zaštítila Naděžda Šišková z právnické fakulty.
Na úvod setkání dostal Miroslav Karas otázku, jak se liší práce novináře v Rusku a v členských státech Evropské unie. „Diametrálně. V Rusku nemáte šanci jako zahraniční zpravodaj získat informace z oficiálních míst, z úřadů. Udivuje je, že se vůbec na něco ptáte. A pokud už někdo odpoví, tak až za několik dnů a odpověď je novinářsky nepoužitelná,“ řekl Miroslav Karas. Další podstatnou vrstvou problému je podle něj fakt, že ruský režim lže. „Jsou to vědomě šířená lživá tvrzení oficiálních úřadů, jakým je prezidentská kancelář či přímo samotný prezident Vladimír Putin.“
Miroslav Karas připomněl, že novináři v Rusku dnes nejenže nesmí používat v souvislosti s Ukrajinou slovo válka, invaze, ale dokonce nesmějí použít informace, jež nepocházejí z tiskového odboru ministerstva obrany. „Kde je nějaký svobodný přístup k informacím? Jak se má novináři pracovat v zemi, kde nemůžete nazývat věci pravými jmény,“ ptal se publika novinář.
Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence in EU Law, připomněla, že ruská propaganda tu byla vždycky. Byla úspěšně převzata ze Sovětského svazu a dál se vyvíjí. Současně vyjmenovala základní vzorce, metody, které dnes ruská média nejčastěji používají. „Je to Goebbelsovo pravidlo: Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Dále pravidlo 40:60, kdy cílem mixu polopravd a lží je pravdu zcela převrátit, a nakonec tvrzení „není vyloučeno“, které má vnést pochybnosti.“ Miroslav Karas doplnil, že propagandě podle průzkumů věří až 80 procent Rusů.
V rámci debaty padl i tip na zajímavou literaturu, například na knihu Putinovi trollové, jejíž autorkou je finská novinářka Jessika Aro. Hovořilo se také o cílových skupinách dezinformátorů, kritickém myšlení, vyšším principu mravním, poslušnosti ruských novinářů nebo o roli Vladimíra Putina.
Oba hosté se shodli na několika základních bodech boje proti dezinformacím. „Na prvním místě musí být zdravý rozum, slušnost, touha po racionálním poznání skutečnosti a uvědomění, komu informace nahrává. Nesmíme se uzavírat do bublin. Informace je třeba sbírat z více zdrojů. Existují speciální nezávislé portály, které pracují s ověřenými informacemi a jsou zaměřeny investigativně,“ uzavřela setkání Naděžda Šišková.
Kulatý stůl Šíření dezinformací v kyberprostoru a masmédiích jako prostředky ruské propagandy a obrana proti nim byl jedním z výstupů projektu European Union and the Challenges of Modern Society: Legal Issues of Digitalization, Robotization, Cyber Security and Prevention of Hybrid Threats. Mezinárodní projekt, do kterého je zapojeno celkem pět evropských univerzit, koordinuje olomoucké Jean Monnet Centre of Excellence.
Kulatý stůl byl streamován. Záznam najdete na fakultním YouTube kanále.