Po velkolepém olomouckém majálesu v květnu 1968 [1] a následujících jedenadvaceti letech „normalizace“ bylo nasnadě očekávání, že „1. svobodný majáles“, jak tuto festivitu nazvali redaktoři časopisu studentů Univerzity Palackého v Olomouci Přetlak na titulní straně č. 44 z 24. dubna 1990, se majálesu z doby „pražského jara“ přinejmenším vyrovná. O programu majálesu uspořádaného v úterý 1. května 1990 informoval Tomáš Piňos, jenž mj. sděloval: „Nedílnou součástí majálesu je volba KRÁLE MAJÁLESU. Ten býval již v minulosti obdařen značnými pravomocemi, byl obletován, byl vůdčí osobností různých žertovných akcí, šlo vždy o mimořádnou osobnost, takže jeho povely a pokyny bývaly něčím důležitým a respektovaným. V letošním roce si studenti za KRÁLE MAJÁLESU vybrali osobnost, která oplývá nejen vysokou inteligencí, ale i smyslem pro humor, takže se máte vskutku nač těšit.“ [2]
Jak olomoucký majáles 1990 dopadl, dokládá článek v tehdejších Hanáckých novinách, pod nímž je podepsán „toxikololog, loutkoherec, básník a uzenář“ Břetislav Smysl:
„Majáles? Tryzna! Ten hlouček semtam pestře pomalovaných a zarputile se tvářících mladých lidí, v jejichž středu zářil jako skvost koňmi tažený kočár s Miss ČSFR [3] a panem ministrem Klausem za doprovodu řízné vojenské kutálky – to byl majálesový průvod! Těšil jsem se na tu chvíli jako malý kluk…
Kam se poděla ona spontánní radost z recese, která vždy [tři nečitelná slova]. Vystříleli snad studenti všechen prach v sametové revoluci a pořádání nádherných happeningů s nimi spojených? Jeho Magnificence, rektor Univerzity Palackého doc. Josef Jařab sice na Horním náměstí vysvětlil přítomným občanům tradice a význam majálesu, ale snad to měl vysvětlit o měsíc dříve studentům. Bylo mi do breku.
Rozveselila mne však alespoň výzva pořadatele: ,Utvořte široký kordon, aby pan ministr měl místo!‘ Podruhé již řekl správně koridor.
Král majálesu se nevolil, byl určen předem. Na tom nezměnil nic ani telegram posledního krále majálesu pana Škvoreckého.
Bylo mi do breku, maně jsem srovnával s majálesy roků 1966 a 1968. Snad pouze díky přízni počasí neskončila tato olomoucká prvomájová ,klausiáda‘ úplným fiaskem.“ [4]
Olomoucký majáles 1. května 1990. Zleva doprava rektor UP v Olomouci Josef Jařab, majálesová královna Renáta Gorecká, majálesový král Václav Klaus.
Tehdy ještě vycházející týdeník Stráž lidu, list komunistů Olomoucka, omezil zpravodajství o majálesu na fotografii ministra financí ČSFR Václava Klause v královském rouchu a s korunou na hlavě, zdravícího rozpřaženými pažemi z balkonu olomoucké radnice zaplněnou polovinu Horního náměstí, a tento popisek:
„Po dlouhých dvaadvaceti letech ožila v úterý [1. května 1990] Olomouc opět majálesovým veselím. Tradice velela zvolit krále (i královnu) majálesu. Tentokrát volba padla na ministra financí ČSFR Václava Klause, ,korunovaci‘ provedl Josef Jařab, rektor naší alma mater. Královnou majálesu se stala nejhezčí dívka Československa Renáta Gorecká.“ [5]
Olomoucký majáles 1. května 1990. Studenti a studentky UP v Olomouci na Horním náměstí, nápis „Volte UFO – volte 77“ a „létající talíře“ parodují tehdejší předvolební kampaň, číslice 77 je aluzí na občanskou iniciativu Charta 77.
Již zmíněný studentský časopis Přetlak o majálesovém dění a jeho panovnickém páru nepsal, zato se v následujícím čísle 45 z 8. května 1990 objevila tato noticka z pera Milana Hanuše:
,Klaus – kulturní barbar? K problému dotací kultury probíhá, zvláště v divadlech, živá polemika. Často, mezi zvukem skřípajících zubů, je slyšet jméno ministra financí. Vznikají strany na obranu kultury…
Jaké stanovisko zaujímá k tomuto problému Ing. Klaus?
,Byl jsem nedávno v Divadle Na zábradlí a tam jsem zjistil, že se na mě dívají jako na kulturního barbara, který chce zrušit české divadelnictví. Když jsem jim pak zpaměti jmenoval všechny hry, které jsem od roku 1960 v tomto divadle viděl a zpaměti citoval úryvky slavných her, které tam hráli, byli naprosto šokováni. Do té chvíle měli u mě pocit úplného barbarství.
U těch dotací je situace taková: Není pravda, že jsme snížili dotace na kulturu. My jsme je pouze nezvýšili, čili nechali jsme je na úrovni roku 1989. Všichni si asi uvědomí, co to dnes, kdy děláme dramatické škrty ve státním rozpočtu, znamená, To ostatní, ty strany na obranu kultury, beru jako nefér akci určitých složek ministerstva kultury, které se chtějí krýt před odpovědností. Myslím si, že pokud se třeba výstava nezaplatí, pak budem muset stát vstupenka místo dvou korun třeba čtyři, ale zakládat nějaké strany na obranu kultury je neseriózní a nefér.‘
Myslím, že po tomto vysvětlení Ing. Klause už k celé věci není co dodat.“ [6]
Olomoucký majáles 1. května 1990. Skupina studentek UP v Olomouci s požadavkem návratu květinového hnutí (hippies) z let 1967–1973.
Podle Tomáše Piňose bylo při organizaci majálesu 1990 nápomocno olomoucké Občanské fórum, zejména – jak dokládá jedna z dochovaných fotografií z balkonu olomoucké radnice – herec Státního divadla Oldřicha Stibora (nyní Moravského divadla) v Olomouci Mikuláš Pánek. Kdo se nejvíce zasloužil o nominaci Václava Klause a Renáty Gorecké jako krále a královny olomouckého majálesu 1990, dnes už nejspíš nezjistíme. Že by to byl tehdejší student Lékařské fakulty UP v Olomouci Ivan Langer, jenž následujícího roku zahájil svou zářnou politickou kariéru v řadách Občanské demokratické strany a dotáhl to až na ministra vnitra ČR (2006–2009)? Ať tak, či onak, v roce 1990 nikdo nemohl tušit, že Václav Klaus dosáhne vedle dignity majálesově královské i deset let trvající dignity prezidenta České republiky (2003–2013).
Na titulní straně zmíněného čísla 45 časopisu Přetlak je reprodukována fotografie zobrazující amerického básníka Allena Ginsberga, čelného tvůrce beatnické generace a krále pražského majálesu v roce 1965 [8], a rektora UP v Olomouci Josefa Jařaba na setkání v olomouckém Divadle hudby 3. května 1990 a článek Heleny Lněničkové, zdůrazňující básníkův pozitivní postoj k ekologii:
„Přetlak: Ve svém díle kritizujete stejnou měrou jak komunismus, tak i kapitalismus. Jaká je tedy – dle vašeho názoru – správná cesta?
A. G.: Třetí cesta je myslitelná jediným směrem – důslednou orientací na ekologii. Žádné jiné východisko neexistuje, nechceme-li zničit naši planetu.
Za 250 let industrializace jsme vytvořili destruktivní techniku. A spoustu let bude trvat, než ji změníme na přiměřenou, umírněnou. Atomová energie přináší mnoho potíží, Proto je zapotřebí decentralizovat zdroje energie. Stejně tak zemědělství: Obrovské komplexy používají průmyslová hnojiva a těžké mechanismy jsou problematické. Lidé by měli organizovat své státy podle ekosystémů, v souladu s prostředím a energetickými zdroji.“ [7]
Olomoucký majáles 1. května 1990. Hlava na hlavě na Horním náměstí – kdepak dnes ti lidé jsou?
Tehdejší rektor Univerzity Palackého v Olomouci Josef Jařab se ve svých memoárech Rektorská rozpomínání z roku 2018 o olomouckém majálesu 1. května 1990 nezmiňuje, Ginsbergovu návštěvu Olomouce připomíná dvěma nedatovanými fotografiemi (A. Ginsberg s J. Jařabem na rektorátu UP v Olomouci a v Divadle hudby 3. května 1990) a těmito slovy: „Konečně živý Allen Ginsberg v Olomouci! Odpoledne profesor Ginsberg na rektorátě, večer v divadle [3. května 1990]. Do knížky s poděkováním za pohostinnost a s osobním věnováním mi připsal, že by si se mnou, ,ještě než nám z hlavy spadnou poslední vlasy,‘ rád zaučil. […] Kromě Prahy jsme Allena uvítali ve zcela přeplněném olomouckém Divadle hudby. Nevěřícímu beatnikovi jsme se pochlubili i tím, že jsme na stejné scéně uspořádali dva večery jeho poezie s Pavlem Konečným a Mikulášem Pánkem ještě bez něj už počátkem ledna toho roku [1990], takže jsme na něj byli plně připraveni.“ [9] O tomto setkání s Allenem Ginsbergem informovaly rovněž Hanácké noviny. [10] Ginsbergovým průvodcem po Olomouci byl výše již zmíněný Ivan Langer: „Byl mým tlumočníkem a prováděl mě ve městě. Zeptal jsem se ho, proč to vlastně dělá. Odpověděl, že četl mou poezii na vojně a že mé básně na něj velmi silně zapůsobily,“ řekl Ginsberg v rozhovoru, jenž byl publikován v univerzitním časopise Scriptum roku 1994 [11].
Větší pozornost byla věnována Ginsbergově delšímu pobytu v Olomouci v listopadu 1993, z jeho návštěvy Slovanského gymnázia se dochovaly videonahrávky [12].
Jiří Fiala, emeritní profesor FF UP
Poznámky:
[1] Viz k tomu Fiala, J.: Maiales 1947 a Májová encyklopedie 1968, www.zurnal.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/Ke_stazeni/Zurnal/zurnal_2022_05_cz_web.pdf, s. 40.
[2] Piňos, T.: Majales. Přetlak 44, 24. 4. 1990, s. 7. Viz též Blažek, P. (ed.): Králové majálesů (Studentské slavnosti v Československu 1945–1990), Praha 2022, s. 140.
[3] Byla jí Renáta Gorecká, polské národnosti, osmnáctiletá studentka obchodní akademie v Českém Těšíně (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A1ta_Goreck%C3%A1).
[4] Smysl, B: Majáles? Tryzna! Hanácké noviny 1, č. 26, 3. 5. 1990, s. 1.
[5] Stráž lidu 70, 5. 5. 1990, s. 1.
[6] Hanuš, M.: Klaus – kulturní barbar? Přetlak 45, 8. 5. 1990, s. 6.
[7] Lněničková, H.: Allen Ginsberg. Tamtéž, s. 1 a 5.
[8] Viz k tomu zejm. Blažek, P.: Vyhoštění krále majálesu. Allen Ginsberg a Státní bezpečnost, https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1102/28-43.pdf.
[9] Jařab, J.: Rektorská rozpomínání. Olomouc 2018, s. 108, 109, 130.
[10] Brachtlová, E.: Guru byl mezi námi. Magie slova a osobnosti. Hanácké noviny 1, č. 27, 5. 5. 1990, s. 1.
[11] Scriptum, 1994, č. , s. xx. – Burešová, B.: Allen Ginsberg přednášel v Olomouci. Olomoucký deník 5. 4. 2017, https://olomoucky.denik.cz/kultura_region/allen-ginsberg-prednasel-v-olomouci-pripomente-si-to-20170405.html.
[12] Jařab, J.: c. d., s. 108, 130–131, 202. – Allen Ginsberg Reading in Olomouc in the Czech Republic 1993, https://allenginsberg.org/2012/01/allen-ginsberg-reading-in-olomouc-in-the-czech-republic-1993; https://allenginsberg.org/2012/05/gospel-noble-truths-more-ginsberg-in-olomouc; https://www.youtube.com/watch?v=PguLauDZaUg. – Mačas, D., Fraisová, K.: Tři otázky pro Allena Ginsberga. Kdy-kde-co v Olomouci, 1994, č. 1, s. s. 8–9. – Zochr, J.: Allen Ginsberg v Olomouci. Komentovaná přednáška Allena Ginsberga o spontánním psaní. Diplomová práce, Olomouc 2014, https://theses.cz/id/cwpo5i/Ji_Zochr_DP_2014.pdf?zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DZochr%26start%3D1. – Burešová, B.: c. d. – Livingstone, D.: Návrat Allena Ginsberga, https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/clanek/navrat-allena-ginsberga/.