Jaký vliv mají rodiče na své potomky, co se týče pohybového chování a rizika nadměrné tělesné hmotnosti, a jakou roli v tom hraje vzdělání a socioekonomické zázemí rodiny? Odpověď nabízí nová monografie Dagmar a Erika Sigmundových z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP shrnující výsledky výzkumu, do kterého se zapojilo 400 rodin s 3–8letými dětmi.
Vztahu mezi pohybovým chováním rodičů a jejich dětí se manželé Sigmundovi věnují dlouhodobě a jsou autory či spoluautory řady publikací. „Díky možnostem moderních technologií jsme v aktuální studii mohli sledovat současně všechny tři hlavní složky 24hodinového chování, tedy pohybovou aktivitu, sezení a spánek, a zároveň jsme se zaměřili na předškoláky a děti v mladším školním věku, kterým se podobné práce dosud příliš nevěnovaly. Naším cílem bylo jednak popsat vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků a také odhalit faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí,“ uvedla Dagmar Sigmundová.
Členové zapojených rodin nosili po dobu 7 dní náramkový akcelerometr, který monitoroval jejich pohybové chování, a naměřené hodnoty spolu s časovými údaji souvisejícími s denním režimem zaznamenávali do deníku. Ten zároveň zahrnoval i otázky týkající se antropometrických charakteristik sledovaných jedinců a rodinného zázemí, které částečně vycházely z mezinárodní studie HBSC věnující se zdraví a životnímu stylu školáků. Monitorování se uskutečnilo v průběhu školního roku, aby byl zachycen obvyklý životní styl rodiny. Do měření se zapojilo přes 500 úplných i neúplných rodin napříč Českou republikou, z měst i venkova, kompletní data výzkumníci získali od 400 z nich. Výsledky pak porovnávali i se zjištěními ze zahraničí.
„Ze získaných dat mimo jiné vyplynulo, že u nás oproti jiným zemím nehraje příliš roli to, jestli rodina žije ve městě nebo na venkově, v bytě či v domě, jestli vlastní auto a počítač nebo jestli má každé z dětí svůj vlastní pokoj. Větší důležitost ve vztahu k životnímu stylu má vzdělání a nadměrná tělesná hmotnost rodičů. Například nadváha či obezita matky, která s předškolními a mladšími školními dětmi tráví více času, významně zvyšuje riziko výskytu vyšší tělesné hmotnosti u potomků, u otců tento vztah nebyl tak výrazný. Také můžeme říci, že s vyšším vzděláním rodičů se zvyšuje šance na plnění doporučení vztahujících se k pohybovému chování, dostatečně dlouho nicméně spí děti matek s nižším než vysokoškolským vzděláním,“ přiblížil Erik Sigmund.
Autoři studie mimo jiné také zjistili, že téměř žádní rodiče neplní doporučení vztahující se k pohybové aktivitě, sedavému chování a spánku. Oproti tomu pětina chlapců a čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení. Nejvýraznější rozdíly mezi dětmi a rodiči jsou v poměru sezení k době spánku, když děti prosedí třetinu dne, zatímco rodiče téměř polovinu. V raném dětství se přitom ukotvují základy zdraví a aktivního životního stylu jedince, na kterých pak „staví“ v dospělosti. „Rádi bychom se k rodinám, které s námi spolupracovaly, vrátili i s pozdějším šetřením a zjistili, jestli a jak se jejich životní styl změnil,“ dodávají manželé Sigmundovi.
Výzkum se uskutečnil v rámci končícího projektu Vzorce 24hodinového chování rodičů a jejich potomků v rodinách s dětmi ve věku 3-8 let podpořeného Grantovou agenturou ČR, vedle Dagmar a Erika Sigmundových se na něm podíleli i další vědci z FTK UP: Michal Vorlíček, Jan Dygrýn a Jaroslava Voráčová. Kromě monografie jsou dalšími výstupy projektu i tematické články v českých a zahraničních impaktovaných časopisech, mj. Journal of Sleep Research nebo Children.
Vydání monografie bylo také podpořeno z projektu OP JAK DigiWell – Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu. Publikace vyšla ve Vydavatelství UP, v jehož e-shopu je také zdarma ke stažení.