Společnost si dlouhodobě uvědomuje nezbytnost realizace technického a prakticko-činnostního vzdělávání na základních školách. I proto je učivo o technice tradiční součástí všeobecného vzdělávání nejen u nás, ale i v zahraničí (např. předmět Technik – Německo a Rakousko, Technika – Slovensko, Crafts – Finsko a Norsko). Svět techniky se ovšem velmi rychle vyvíjí a jsou využívány nové technické materiály i jejich způsoby zpracování, stejně tak technika nachází stále nové možnosti uplatnění. Proto v těchto dnech probíhá intenzivní práce na proměně technického vzdělávání v celé České republice. Za tímto účelem vznikla strategická studie Člověk a technika, která je východiskem připravovaných změn, stejně tak se stala klíčovou vládní Inovační strategie České republiky 2019–2030, kde je jedním z pilířů oblast polytechnického vzdělávání.
Nově bude kladen vyšší důraz na technickou tvořivost, badatelské přístupy, technickou představivost nebo projektově zaměřenou výuku založenou na znalostním základu přírodních věd a matematiky. Je nezbytné, aby získané poznatky byly okamžitě využitelné v běžném životě žáka, stejně tak, aby představovaly dobrý základ pro další studium a profesní orientaci. To ale neznamená, že vymizí práce s nástroji a technickým materiálem, což by se v době počítačů a dalších technologií mohlo jevit jako normální. To bychom naopak rozvoj technické tvořivosti potlačovali, což není žádoucí. Děti nemohou v každém předmětu neustále pracovat s počítačem nebo tabletem. To je jako byste si v hudební výchově jen pouštěli reprodukovanou hudbu, ve výtvarné výchově kreslili v grafických programech, v matematice jen počítali s kalkulačkou, v přírodopise si promítali přírodu na obrázcích a v tělesné výchově se dívali na fotbalové zápasy on-line… Ani techniku neodučíte jen na počítači. Musíme myšlení rozvíjet, a ne ho omezovat. V technických předmětech tedy práce rukou i nadále bude sehrávat významnou roli, do procesu technické tvorby se však více zapojí myšlení žáka a moderní technologie jako 3D tiskárny, laserové technologie a další počítači ovládaná zařízení. Podobně tomu je, když chcete vařit jídlo, recept si můžete najít na internetu, postup přípravy shlédnete na youtube, využijete k přípravě nejmodernější zařízení, ale ve finále budete muset vždy zapojit ruce, vlastní hlavu a nápaditost. Představa, že technologie vše vyřeší za nás, není správná. Škola musí připravovat na skutečný život.
V této souvislosti je třeba zmínit řešení některých škol, kdy omezují technické vzdělávání na pouhou práci se stavebnicemi. To není zcela správné, jelikož skládáním dílků stavebnice, byť programovatelné (robotické), nikdy nemůžete rozvinout potenciál technické tvořivosti na maximum. Zůstáváte na samotné spodní hranici možného a s tím se moderní škola 21. století nemůže spokojit. I o tom bylo diskutováno ve velkém rozhovoru o nové podobě polytechnického vzdělávání.
V této souvislosti byly na Pedagogické fakultě UP rovněž radikálně proměněny studijní programy Technika a praktické činnosti se zaměřením na vzdělávání (Bc.) a Učitelství techniky pro SŠ a praktických činností pro ZŠ (NMgr.). Dřívější koncept technické výchovy byl již nedostatečný, jelikož dnešní doba požaduje mnohem více než jen výchovné působení. Programy nově plně reflektují požadavky kladené na učitele 21. století. Nejen že byly vytvořeny nové předměty a inovovány ty stávající, zařadili jsme rovněž více praxe. Další informace o nových studijních programech lze získat zde.
Doc.PhDr. PaedDr. Jiří Dostál, Ph.D., vedoucí katedry technické a informační výchovy