Pracovat v Cambridge byla velká škola, za výsledky stojí píle a kolegialita

V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky. Od listopadu 2024 je zpět v CATRIN.

Jak se vám v Cambridge pracovalo?

Byl to úplně jiný mikrosvět, než na jaký jsem byla zvyklá. Ze začátku jsem si musela hodně zvykat na jiné prostředí a jinou kulturu. Pracovala jsem ve výzkumné skupině, kde bylo přes 50 lidí. Každý pocházel z jiného prostředí, měl za sebou různé zkušenosti a znalosti. Panovala tam ale obrovská kolegialita a ať jsem měla jakýkoliv problém, věděla jsem, za kým jít, a dostalo se mi pomoci. Každý z nás měl přesně dané povinnosti a oblasti, za něž zodpovídal.

V čem byla jiná tamní věda?

Přístup k vědě byl odlišný, což ale souvisí s tím, že v CATRIN jsem se před odchodem do Velké Británie věnovala hlavně aplikovanému výzkumu. Vymýšleli jsme materiály a hledali pro ně aplikace. V Cambridge to byl především základní (fundamentální) výzkum. Často jsme pracovali i s běžně dostupnými komerčními materiály a zkoumali je do nejmenších detailů. Já jsem s kolegy pracovala například s lithium-iontovými bateriemi, kdy jsme se snažili velmi detailně sledovat, jak fungují, co způsobuje jejich degradace a podobně, přičemž jsme se dostávali až na atomární úrovně. O výzkumu jsme přemýšleli jinak. Nebylo nutné být nejlepší v nějaké oblasti, i když i na takových projektech kolegové také pracovali, ale spíše přinášet do nějakého problému dílčí znalosti, které dotvoří celkové poznání o dané věci. Zažít i toto pojetí vědy pro mě bylo velmi zajímavé. Vidět, jak si tamní špičkoví vědci kladou výzkumné otázky a jak na ně hledají odpovědi, byla skvělá zkušenost.

Můžete více přiblížit, čemu jste se věnovala?

Jsem vázána mlčenlivostí, ale mohu říct, že ve spolupráci s komerční firmou jsme se snažili pomocí různých technik pochopit, jak fungují aktivní materiály v bateriích. Toho si velmi cením, že jsem mohla dělat fundamentální výzkum spolu s komerčním partnerem. Díky tomu jsem získala i náhled na to, jak to funguje v jejich firemním prostředí a podobně. Také jsem se naučila řadu nových technik a obsluhovat různé přístroje. V CATRIN využíváme operátory, v Cambridge si vše každý provádí sám. Je to zcela jiné, když sedíte u mikroskopu a musíte sám dojít k výsledku. Nitky se pak začnou jakoby rychleji propojovat, ale zase to mnohem déle trvá.

Takže působení v Cambridge, i když to nebyla první zahraničí mise, byla velká škola?

Absolutně, i když to často nebylo jednoduché. Musím říct, že mě to posunulo v řadě věcí. Jsem velmi vděčná své paní profesorce Clare P. Grey, protože její podpora i způsob, jak skupinu vede, byla neskutečná a inspirativní. V porovnání s českým akademickým prostředím je tam výrazně větší internacionalizace, diverzita a jinak se pohlíží i na postavení žen ve vědě. Člověk se naučí daleko většímu respektu. Ačkoliv i v CATRIN je vysoká míra internacionalizace, na britských univerzitách je ještě o úroveň výš. Jen v naší padesátičlenné skupině bylo zastoupeno v jednu chvíli 26 národností. Našla jsem si tam kamarády mezi kolegy i mimo práci, ti mi budou chybět. Po čem se mi ale stýskat určitě nebude, jsou tamní sendviče na oběd. To jsem nezvládala.

Teď jste ale zpátky v CATRIN. Naskočila jste do stejného vlaku?

Přestože jsem s lidmi z CATRIN byla v kontaktu i během mého působení v Cambridge, po návratu zažívám i překvapení. Je to tu stejné a v mnohém jiné současně. Našla jsem tu řadu nových lidí, udělala se tady spousta práce, včetně organizace v laboratořích. Pořád jsem ve spojení s tématem nových materiálů pro ukládání elektrické energie, ale přešla jsem do jiné výzkumné skupiny. Budu pracovat v oblasti ukládání elektrické energie.  Grafenovým derivátům a jejich aplikacím určitě zůstanu věrná, chceme ale otevřít nové výzkumné směry. Teprve se rozkoukávám, ale už jsem stihla získat inspiraci na zahraničním veletrhu. Vše je ještě hodně otevřené.

Už jste prozradila, co vám po návratu z Cambridge nebude chybět. Co vám naopak scházelo tam a teď po návratu si toho můžete dosyta užívat?

Samozřejmě zejména rodina, ale i české pivo, i když ho tam taky někde točí. Být v cizím prostředí, kde je vše nové, není snadné, takže se člověk rád vrací domů. I v CATRIN mám kamarády a těším se na to, co skvělého tu budeme schopni udělat a do čeho se budu moct zapojit. Jsem vděčná i Michalu Otyepkovi, v jehož skupině nyní pracuji, že mi dal tuto příležitost.

Jaká je nyní vaše vysněná vědecká destinace, případně vědecká meta?

Momentálně se chci s kolegy soustředit na to, abychom dokázali vědecké výsledky, které se týkají vývoje velkokapacitního zařízení pro uchovávání elektrické energie s využitím materiálu odvozeného od grafenu úspěšně převést z laboratoře do praxe. Naším cílem je dotáhnout celé řešení od syntézy materiálu, přes elektrody až po finální zařízení a jeho kvalifikaci. Toto technologické řešení může přinést přelomové zlepšení výkonu superkondenzátorů, což by mělo řadu příznivých dopadů.