Až téměř do Vánoc bude možné na přírodovědecké fakultě potkávat černovlasou sympatickou studentku z Bhútánu, která si od září rozšiřuje své obzory na katedře rozvojových studií. Yogeeta Dahal přiznává, že před příjezdem o České republice mnoho nevěděla. Dnes se snaží odlišnou kulturu co nejvíce poznat, nicméně přiznává, že v porovnání s její rodnou zemí jí zde vše připadá mnohem větší a složitější. Současně oceňuje kvalitu výuky i vybavení fakulty.
Tříměsíční studijní pobyt je výsledkem spolupráce katedry s Royal University of Bhutan v rámci programu Erasmus+. Na základě smlouvy si partnerské instituce každoročně vymění jednoho studenta. Volba College of Natural Resources tentokrát padla na čtyřiadvacetiletou Yogeetu, studentku druhého ročníku navazujícího magisterského oboru Management přírodních zdrojů. V Olomouci se věnuje rozvojovým teoriím, kvantitativním metodám a globálním environmentálním problémům.
„Pokud jde o studium, těším se, že si rozšířím svoje znalosti. Některé věci se u nás tolik neprobírají. Zdejší pobyt je pro mě ale i skvělá příležitost poznat zcela odlišnou zemi, jinou kulturu. Studovala jsem bakalářské studium v Bangladéši, toto je moje druhá návštěva cizí země,“ prozradila studentka z jihoasijského království, které patří k nejchudším zemím na světě. Země rozkládající se na východním konci himalájských hor je velikostní srovnatelná se Slovenskem, žije tam ale jen zhruba 750 tisíc obyvatel.
Poznává jiné prostředí
„Ocitla jsem se ve velmi odlišném prostředí. V porovnání s Bhútánem je tady vše veliké a mnohem komplikovanější, na vyšší úrovni. Let jsem třeba zvládla v pohodě, ale například orientace na nádraží, v dopravě, to byl trochu problém. V prvních dnech jsem potřebovala průvodce,“ svěřila se Yogeeta.
Společnost jí v Olomouci dělají zejména další zahraniční studenti, kteří tu pobývají díky programu Erasmus. S nimi již stačila absolvovat uvítací party, navštěvují restaurace a jezdí na výlety. „Jídlo mi tady chutná, ale chybí mi ostřejší pokrmy. U nás jsou totiž skoro v každém jídle chilli papričky. Kdy se mi zasteskne po nějakém bhútánském jídle a mám čas, sama si něco uvařím. Ale byla jsem i v menze,“ uvedla studentka.
Studium pro ni není příliš náročné, má za úkol získat 15 kreditů. Způsob výuky jí připomíná Bangladéš, kde se univerzity hodně blíží západnímu modelu. „V porovnání s Bhútánem je kvalita výuky v Olomouci vyšší, velké rozdíly jsou samozřejmě i ve vybavení a zařízení fakulty. Moc se mi tu líbí,“ shrnuje své dojmy usměvavá dívka.
Mladí lidé z Bhútánu podle ní jezdí studovat do zahraničí poměrně často. Mimo jiné i proto, že v Bhútánu je jen jedna univerzita a některé obory, jako například medicína, na ní chybí. Studenti, kteří získávají stipendia, míří například do USA a Austrálie, ale stále častěji jezdí i do Evropy. Mnoho lidí studuje v Bangladéši nebo Indii, tam si ale studia většinou platí sami.
Zkušenosti z Olomouce chce využít ve své profesi
Po návratu domů a ukončení studia by ráda pracovala ve státní správě. Tato místa jsou v zemi velmi prestižní a stát si na ně vybírá ty nejlepší. Pokud by tento plán nevyšel, uvažuje o práci v některé z nevládních organizací. Určitě se ale hodlá věnovat ochraně přírody a národních přírodních zdrojů a udržitelnému rozvoji. Právě na tyto oblasti je v konstituční monarchii, jež se světu otevřela teprve nedávno, kladen mimořádný důraz. „Myslím, že studium na Univerzitě Palackého využiji i při své profesi. Už jen tím, že budu vědět, jak různé problémy řeší jinde,“ domnívá se Yogeeta.
Do Bhútánu míří i pedagogové
Univerzita Palackého se vloni na podzim dohodla s bhútánskou univerzitou i na dalších formách spolupráce. „Podařila se zatím výměna jednoho pedagoga a dvou studentů z Univerzity Palackého do Bhútánu. Nejspíše na jaře přijede ještě jeden pedagog z Bhútánu do Olomouce a jeden náš pedagog pojede do Bhútánu,“ uvedl vedoucí katedry rozvojových studií Pavel Nováček.
Podle rektora Jaroslava Millera je Yogeeta první bhútánskou studentkou v České republice. Již dříve potvrdil, že bhútánská strana si od partnerství s Univerzitou Palackého slibuje - kromě zvýšení kvalifikace a vědecké úrovně svých akademiků - především pomoc při řešení řady specifických problémů například z oblasti ekologie, šlechtění rostlin či udržitelného rozvoje. „My usilujeme o vybudování vědecké základny v zemi, která je v mnoha oborech pro výzkum doslova zaslíbenou,“ uvedl před časem rektor.