Twitterový účet Andreje Poleščuka, studenta olomoucké právnické fakulty, sleduje přes 80 tisíc lidí. Denně na něm rodák z Běloruska informuje především o válce na Ukrajině a nebojí se otevřeně kritizovat ruskou agresi. Devětadvacetiletý Andrej Poleščuk získané informace, kontakty a zkušenosti využívá také jako analytik v nevládní organizaci European Values Center for Security Policy.
Výrazně také přispěl k úspěchu finanční sbírky pro 128. zakarpatskou brigádu, kterou organizuje jeho kamarád, také student práv, Vasyl Kapustej. „Naši snahu pomáhat nyní podpořila fakulta. Do konce listopadu přímo na fakultě společně pořádáme materiální sbírku pro Ukrajinu,“ uvedl Andrej Poleščuk.
MATERIÁLNÍ POMOC NA PF UP
kdy: 1. listopadu až 30. listopadu | v pracovní dny 8:00–18:00
kam: vrátnice budovy A – PF UP v Olomouci (17. listopadu 8)
Seznam věcí, které můžete věnovat, ZDE.
Co se stavu věcí týká, obecně platí, že čím lepší stav, tím lépe. Věci mohou být i použité, staré – hlavní je, aby stále mohly plnit svůj účel. Pokud nejsou zcela čisté, nevadí, my je můžeme před odesláním na Ukrajinu vyčistit.
FINANČNÍ POMOC
Sbírka pro Ukrajinu je otevřená na platformě Znesnáze21.
Do kolonky „Vzkaz pro příjemce sbírky“ uvádějte heslo: „UPRCHLÍCI“.
V Bělorusku jste žil do svých tří let. Proč se vaše rodina přestěhovala do České republiky?
Moje odpověď by mohla být docela dlouhá, ale ve zkratce… Po pádu Svazu sovětských socialistických republik se mnoho Bělorusů vydalo hledat práci na západ, včetně mého táty. Z Běloruska odjel v polovině devadesátých let. My se následně přestěhovali za ním. Svoji roli tehdy sehrála i politická situace, která se prudce zhoršovala. Lukašenkův režim vytvářel prostředí, ve kterém se nedalo svobodně fungovat.
Jak byste popsal vztah Bělorusů a Ukrajinců?
Je potřeba oddělit vztahy do 24. února 2022 a po tomto datu. Bělorusko je bohužel jedním z agresorů. Z našeho území Rusové zaútočili na Kyjev, Černigov a další ukrajinská města. Z běloruského území létají rakety na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Bělorusko a Bělorusové z toho, jak to sleduji, jsou na Ukrajině vnímáni jako agresor. A zcela spravedlivě. Relativně dobré vztahy do 24. února letošního roku jsou pryč. A narovnat je bude stát mnoho sil, omluv a kompenzací. Bohužel.
Každý den podrobně informujete na svém twitterovém účtu o dění na Ukrajině. Co vás k tomu motivovalo?
Možná bych navázal na předchozí otázku. Cítím se spoluzodpovědný za to, co se děje, a že moje rodná země stojí na straně agresora. Chci Ukrajině a Ukrajincům ukázat, že je stále mnoho Bělorusů, kteří stojí na jejich straně. Pokouším se o to šířením aktuálních informací. Jsou i Bělorusové, kteří bojují na Ukrajině a prolévají za ni krev, například pluk Kaustuse Kalinouského. Jsem přesvědčen, že je potřeba postavit se zlu. Ukrajina nevyprovokovala tuto válku a myslím, že je morální povinností pomoct slabšímu a porazit agresora.
Pro vaši aktivitu jsou důležité aktuální a ověřené informace. Odkud je čerpáte?
Mým zdrojem je zejména ruskojazyčný segment internetu, především sociální síť Telegram. Tam jsou všechny oficiální ukrajinské i ruské účty. Ze začátku byla situace nepřehledná, ale postupně jsem si zdroje protřídil. Přebírám zprávy ze seriózních účtů a portálů, které konstantně publikují ověřené informace. Mám i nějaké osobní zdroje v Bělorusku a na Ukrajině.
Jste aktivním členem European Values Center for Security Policy, nevládní odborné organizace bránící svobodu a suverenitu. Jak jste se k této práci dostal?
Před šesti lety jsem byl u nich na půlroční stáži. Měl jsem na starost monitoring dezinformačních narativů. Ve chvíli, kdy jsem skončil v advokátní kanceláři, mě oslovili kolegové z této organizace, se kterými jsem spolupracoval, jestli nemám zájem o pozici analytika. Vzhledem k předchozím zkušenostem a znalostem východoevropských reálií jsem se rozhodl, že to zkusím.
V tom, co děláte, je výhodou mít právnické vzdělání?
Rozhodně. Při studiu jsem pracoval v několika advokátních kancelářích. Tam člověk udělá nejednu analýzu a musí umět pracovat s informacemi a vybírat ty, které jsou skutečně relevantní, a ty pak aplikovat. Za ty roky člověk tak nějak přijde na to, jak být efektivní. Ví, kde hledat informace, jak je zpracovat a jak udělat přehledný a hodnotný výstup.
Jaký máte vztah k Ukrajině?
Pozitivní. Mám ukrajinské kamarády, sám pocházím z jihu Běloruska, jen pár desítek kilometrů od ukrajinských hranic. Zřejmě mám i nějaké ukrajinské předky ze strany prarodičů. Pro mě je osud Ukrajiny velmi osobní. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl podpořit sbírku organizovanou mým kamarádem, také studentem právnické fakulty, Vasylem Kapustejem na podporu ukrajinských vojáků.
Můžete nám povědět víc o této sbírce?
Kamarád Vasyl na začátku ruské agrese založil materiální sbírku pro 128. zakarpatskou brigádu. Lidé začali k němu do skladu nosit všechny možné věci – od jídla, oblečení, až po elektroniku. Nicméně vojáci potřebovali i jiné vybavení, mnohdy nákladné, což bohužel mnoho lidí darovat nemohlo. Proto Vasyl otevřel na platformě Znesnáze21 finanční sbírku. Od začátku jsme vybrali téměř šest milionů korun, z čehož se nakoupilo velké množství opravdu nutných a užitečných věcí, včetně aut. Nyní se sbírka rozšiřuje ze 128. brigády i na další vojenské jednotky a pomáhá také ženám a dětem, které byly v důsledku války nuceny uprchnout na západní Ukrajinu, aby se zachránily. Doufáme, že lidé zachovají Ukrajině přízeň a budou naši sbírku nadále podporovat. Je to běh na dlouhou trať, ale věřím ve vítězství Ukrajiny.