„Máte obrovský potenciál a je potřeba o něm dát vědět do celého světa. A my se snažíme vám v tom pomoci,“ těmito slovy dnes vysvětlil Phil Baty, hlavní editor světových žebříčků vysokých škol THE, proč se tento týden do Olomouce sjeli přední světoví vědci, akademici a politici. Na mezinárodním summitu, který pořádá britská společnost Times Higher Education (THE) ve spolupráci s Univerzitou Palackého (UP), společně debatují o tom, zda se může region střední a východní Evropy stát novým centrem světové vědy a co je pro naplnění tohoto cíle potřeba udělat.
Globální summit prestižní rankingové společnosti, na který přijeli hosté z celého světa a jehož stěžejním tématem je Nová Evropa – Budování centra pro světový výzkum, se koná ve střední Evropě vůbec poprvé. V Olomouci navíc probíhá ve stejném termínu mezinárodní festival dokumentárních filmů Academia film. Právě toto spojení vyzdvihl hostitel summitu a rektor UP Jaroslav Miller. „Jsem poctěn, že mohu prezentovat tento týden v Olomouci dvě akce evropského významu. Jsou to vlastně dvě strany jedné mince – na jedné straně debatujeme o financování vědy, výzkumu, o managementu vědy a na straně druhé ukazujeme, jak je možné vědu popularizovat. Myslím, že toto spojení se ukazuje jako velmi šťastné,“ řekl rektor.
Náměstek ministra školství Pavel Doleček ocenil, že univerzita summit spolupořádá. V České republice se podle něj dělá špičková věda a je potřeba, aby o tom bylo slyšet i v zahraničí. Ocenil i hostitelství olomoucké univerzity. „Univerzita Palackého je štikou v rybníku, která dělá vynikající výzkum a je to jedna ze škol, která dokázala rozumně využít peníze z evropských fondů. Pořádání summitu THE v Olomouci považuji za přínos pro celou Českou republiku,“ uvedl Doleček.
Podle Jaroslava Millera olomoucká univerzita o spolupořádání summitu usilovala hned ze dvou důvodů. „Dlouhodobě máme oprávněný pocit, že střední Evropa není v globálním kontextu vědy a výzkumu příliš vidět. Podle nás to není úplně v pořádku,“ řekl rektor. Připomněl také, že v posledních deseti letech došlo v zemích regionu k obrovskému pokroku, a to jak na straně investic, tak v oblasti vědeckých a výzkumných výsledků. Druhým důvodem, proč univerzita summit hostí, je pak podle Jaroslava Millera snaha o využití potenciálu, který státy takzvané Nové Evropy, tedy 13 zemí, které přistoupily k Evropské unii po roce 2004, mají. „Máme obrovský potenciál v příštích deseti letech hrát první evropskou i světovou ligu. Potřebujeme ale identifikovat naše slabé stránky a analyzovat oblasti, na které se musíme více soustředit. A právě summit a diskuze s kolegy z jiných univerzit nám mohou pomoci,“ uvedl rektor. S tím souhlasil i Phil Baty z THE. „Chceme vám nabídnout naše analýzy i možnost sdílet naše data tak, abychom váš skutečně velký potenciál podpořili,“ řekl a připomenul, že THE během summitu představí historicky vůbec první srovnání univerzit „Nové Evropy“.
Podle Jiřího Drahoše, bývalého předsedy Akademie věd, má Česká republika a její vysoké školy šanci uspět. Zdůraznil ale, že by politici měli být schopni dát univerzitám i vědeckým organizacím dlouhodobou perspektivu. „Měli bychom si společně říct, jak by dlouhodobě mělo vypadat financování. Každý rektor, každý šéf instituce potřebuje určitou předvídatelnost. Není možné z roku na rok měnit financování o řadu procent,“ zmínil Jiří Drahoš.
Summit zítra nabízí i program pro veřejnost. Ve spolupráci s festivalem Academia film Olomouc je připravena beseda s významnými českými vědci o excelenci vědy ve starých a nových státech Evropské unie. Debatovat v Kapli Božího Těla budou v 18 hodin mimo jiné fyzikální chemik a generální ředitel RCPTM Radek Zbořil, nejcitovanější český vědec a chemik Pavel Hobza, historik a rektor UP Jaroslav Miller a držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady Michal Otyepka.
