Při slavnostním aktu v pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta České republiky Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi devadesáti osobnostmi, které nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhly, je i pětice odborníků jmenovaných na návrh Vědecké rady UP: Petr Barták, Pavel Pospíšil a Vladimír Remeš z Přírodovědecké fakulty UP, Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP a Radek Vodička z Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.
Zatímco v posledních letech nové profesorky a profesoři přebírali své jmenovací dekrety z rukou ministra školství, letošní slavnostní akt v Karolinu znamenal návrat k dřívější zvyklosti. Prezident republiky Petr Pavel totiž jmenování profesorů nejen stvrdil svým podpisem, ale dekrety dotyčným také osobně předal.
„Věřím, že každý z vás bude příspěvkem k tomu, aby české vysoké školy byly místem příležitostí, kde mohou talentovaní a kreativní lidé rozvíjet své schopnosti. Aby v českém vysokém školství vždy převládala kvalita nad kvantitou, inovativnost a originalita nad rutinou a kritičnost a myšlenková pluralita nad opatrností a konformitou. Abychom všichni, celá společnost, mohli těžit z výsledků vzdělávání a vědeckého poznání založeného na datech a faktech, nikoli na dojmech a emocích,“ uvedl ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev je možné si přečíst zde.
Mezi více než devadesáti jmenovanými profesorkami a profesory nechybějí ani osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého. Pětici nových profesorů jmenovaných na návrh Vědecké rady UP na následujících řádcích představíme prostřednictvím krátkých medailonků.
Petr Barták, PřF UP
Třemi novými profesory se může pochlubit Přírodovědecká fakulta UP. Prvním z nich je Petr Barták jmenovaný v oboru Analytická chemie. Zabývá se výzkumem a vývojem inovativních analytických metod pro kvalitativní a kvantitativní analýzu organických látek. Odborně se zaměřuje na základní výzkum a aplikace separačních metod, především plynové chromatografie, a spojení separačních metod s hmotnostní spektrometrií. Se svými studenty se věnuje vývoji a optimalizaci originálních metod pro zpracování a předúpravu vzorků, extrakci, izolaci a derivatizaci cílových látek, jejich identifikaci a stanovení.
„Aplikace vyvíjených postupů směřují především do oblasti analýzy potravin, analýzy složek životního prostředí, zpracování biologických a farmaceutických vzorků a analýzy biologicky aktivních látek,” doplnil Petr Barták. V posledních letech se tento chemik věnuje i analytické pyrolýze látek a analýze (mezi)produktů elektrochemických, biochemických a chemických přeměn a vývoji analytické instrumentace. Podílí se na smluvním výzkumu a spolupráci s partnery z průmyslu a státní správy.
Ve svém pedagogickém působení na katedře analytické chemie PřF UP se zaměřuje především na separační a prekoncentrační metody, analýzu organických sloučenin, chemii potravin a analýzu potravin. Na přírodovědecké fakultě je garantem magisterského studijního programu Analytická chemie.
Pavel Pospíšil, PřF UP
Dalším z nových profesorů na PřF UP je biofyzik Pavel Pospíšil. Jeho vědecká a pedagogická činnost je spojena s Univerzitou Palackého od roku 1995, kdy po ukončení magisterského studia nastoupil na doktorské studium (obor Biofyzika). Po ukončení doktorského studia působil po dobu šesti let na zahraničních univerzitách, a to v Berlíně, Paříži a na Harvardské univerzitě v USA. V roce 2008 byl habilitován v oboru Biofyzika.
Z vědeckého hlediska se věnuje volným kyslíkovým radikálům tvořených v rostlinných a živočišných buňkách. „Volné kyslíkové radikály obsahují nepárový elektron, jsou tedy reaktivní, a tak mají krátkou dobu života (v oblasti nanosekund). Jsme schopni tyto radikály zachytit pomocí elektronové paramagnetické rezonance a studovat jejich chování v buňkách. Do budoucna je mým cílem i nadále rozvíjet směr studia volných kyslíkových radikálů, modernizovat výukové materiály v souladu s vědeckým vývojem a podílet se na výchově studentů doktorského studia,“ přiblížil.
Pavel Pospíšil je autorem a spoluautorem 83 původních a přehledných článků v impaktovaných časopisech, které byly citovány <3100krát, H-index je 32. Byl držitelem zahraničních stipendií Alexander von Humboldt-Stiftung poskytované stejnojmennou nadací v Německu a Marie Curie Individual Fellowship poskytovaného Evropskou unií. Co se týče pedagogické činnosti, vede bakalářské a diplomové práce, byl školitelem osmi studentů doktorského studia, kteří obhájili doktorskou práci, v současné době je školitelem tří doktorandů.
Vladimír Remeš, PřF UP
A do třetice přírodovědecká fakulta. V oboru Zoologie byl profesorem jmenován Vladimír Remeš, který se dlouhodobě zabývá ekologií, etologií a evoluční biologií ptáků, zejména skupiny pěvců. Mezi jím studovaná témata patří srovnávací analýzy životních strategií, rodičovského chování (inkubační chování, spolupráce rodičů) a hnízdní predace. Vladimír Remeš se dále zabývá makroevolucí morfologie, zbarvení peří a zpěvu.
V posledních letech se se studenty zaměřili na výzkum druhové bohatosti, specializace a funkční diverzity ptáků, a to zejména v Austrálii. Pro výzkum na katedře zoologie využívají data z vlastního terénního výzkumu, ale také z muzejních sbírek (např. měření zbarvení opeření), veřejně přístupných databází (např. citizen science projekty, biodiverzitní databáze) a satelitního průzkumu země (topografické mapy, mapy produktivity apod).
„Snažíme se tedy integrovat širokou paletu metodických přístupů, abychom dosáhli uceleného vhledu do studovaných problémů. Jsem také garantem bakalářského studijního programu Biologie a ekologie a autorem 60 odborných prací,“ řekl Vladimír Remeš.
Kamil Kopecký, PdF UP
Profesorem byl jmenován i Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP, a sice v oboru Pedagogika. Jeho domovským pracovištěm je katedra českého jazyka a literatury, Centrum prevence rizikové virtuální komunikace a Digidoupě – laboratoř digitálních technologií. Kamil Kopecký působí i v prostředí základních a středních škol, ve školství je aktivně osmnáct let. Externě spolupracuje s desítkami dalších institucí. Je tvůrcem řady materiálů pro MŠMT, působí i jako expert bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR, externí poradce Policie ČR a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
„Na jedné straně mám ze získání titulu profesor velkou radost. Je pro mě symbolem toho, že snad dělám práci, která má smysl a dopad na lidskou společnost a která skutečně ovlivňuje svět kolem nás. Vnímám zároveň odpovědnost, jež je s touto akademickou hodností spojena. Na straně druhé však nechci význam titulu profesor přeceňovat, akademické tituly totiž o kvalitě člověka často vypovídají velmi málo. Osobně se proto snažím, minimálně na pracovní úrovni, akademické tituly nepoužívat vůbec,“ uvedl Kamil Kopecký, který vyjádřil poděkování jak své rodině, tak i kolegům, kteří práci konzultovali, oponovali a nabízeli i nové perspektivy či jej minimálně podpořili vlídným slovem v krizové situaci.
Kamil Kopecký se ve své vzdělávací činnosti zaměřuje na tři vzájemně propojené oblasti. Jednou z nich je efektivní a smysluplné využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, například využití online sociálních médií, různých druhů chytrých online nástrojů, využití programovatelných digitálních učebních pomůcek, 3D tisku, virtuální či rozšířené reality nebo umělé inteligence. Dále se věnuje posilování mediální gramotnosti žáků a pedagogů, jde o fact-checking či debunking, schopnost odhalovat manipulaci v mediálních produktech a podobně. Soustředí se i na problematiku online bezpečnosti a bezpečné komunikace, například na kybernetickou agresi, kyberšikanu, sexting, kybergrooming a online predátorství, rizikové výzvy nebo online podvody cílené na děti a dospělé.
Radek Vodička, LF UP
Posledním z pětice nových profesorů jmenovaných na návrh Vědecké rady UP je Radek Vodička z Ústavu lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, se kterým je spjat od promoce na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v roce 1998, kde studoval genetiku a molekulární biologii. Doktorské studium lékařské genetiky absolvoval na LF UP, v tomto oboru také na olomoucké fakultě v roce 2015 habilitoval. V současnosti je zástupcem přednosty ústavu pro pregraduální výuku předmětu Lékařská genetika.
Odborně se věnuje především aplikovanému molekulárně-genetickému výzkumu lidského genomu, zejména pak zavádění nových kvantitativních a kvalitativních postupů v DNA diagnostice do klinické praxe a také vyhledávání genetických variant a odchylek, které by mohly mít vliv na zdraví jedince. „Nejvíce si vážím toho, že jsem se mohl podílet na vybudování špičkové DNA laboratoře, která je schopná plnit jak rutinní, tak i výzkumnou problematiku. S tím úzce souvisí i velmi úspěšná adaptace a zapojení nejtalentovanějších studentů do jejího provozu,“ říká Radek Vodička, který by se velmi rád podílel na rozklíčování fenotypového dopadu genetických variant se zaměřením na nové možnosti funkčních analýz a také chce dále rozvíjet mezioborovou spolupráci s pediatrií, neurologií, kardiologií či onkologií.
Ostatně i o úspěšném absolvování profesorského řízení hovoří jako o odrazu dlouholeté a kontinuální spolupráce celého kolektivu Ústavu lékařské genetiky a dalších pracovišť. „Mám opravdu velké štěstí, že jsem obklopen skvělými spolupracovníky. Pokud by to šlo, nejen o titul profesora bych se s nimi podělil. Na druhou stranu je tato meta bohužel vydlážděna spoustu času, který bych mohl věnovat své rodině a blízkým,“ dodává s tím, že by chtěl kolegům a studentům poděkovat nejen za spolupráci a inspiraci, ale i shovívavost a trpělivost. „Dovolím si zmínit pana profesora Jiřího Šantavého, pana docenta Radka Vrtěla, pana rektora Martina Procházku, pana profesora Petra Kaňovského a paní magistru Janu Böhmovou. A jako správný genetik děkuji i mým rodičům za předání genetické informace. Mohli mi to klidně namíchat hůř.“
