Jak Češi a Češky hodnotí zpravodajské pokrytí koronavirové pandemie? Zatímco podle žen bylo zajímavé i srozumitelné a jejich zájem o něj v průběhu času spíše rostl, pro muže byly zprávy o situaci kolem nového typu koronaviru zmatené, a pokud jim vůbec věnovali pozornost, tak ta postupně upadala. S těmito závěry přišel tým výzkumníků z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty UP.
Výzkum ve spolupráci s agenturou STEM/MARK se zaměřil na otázku, jaké dopady mělo zpravodajství na českou společnost v období od března do května tohoto roku, tedy v prvních třech měsících, kdy pandemie nemoci covid-19 dorazila do České republiky. Výzkumníky také zajímalo, jaké faktory lidi motivovaly k tomu, aby zpravodajství sledovali.
„Média i politici musí být zodpovědní v tom, co dělají a jak komunikují. Včasné a přesné informování je důležité, ale v takto krizové situaci je třeba také dbát na míru a důsledky informování, aby nedocházelo například k zahlcení či zbytečnému vyvolávání paniky,“ vysvětlil důvod vzniku výzkumu vedoucí pracoviště Petr Orság.
Vedoucí výzkumu, sociolog Zdeněk Sloboda, uvedl, že „na základě sledování koronavirového zpravodajství od března do května je možné českou společnost rozdělit do čtyř pomyslných skupin. Ty odlišuje především gender (pohlaví) a druhotně pak věk a vzdělání. Zatímco vysokoškoláci jsou mezi všemi skupinami zastoupeni rovnoměrně, významné rozdíly se ukázaly mezi středoškoláky s maturitou a těmi, kteří ji nemají. Skupiny jsme pojmenovali: Znepokojení, Lhostejní, Opatrní a Skeptičtí.“
Lidé podle přístupu k informacím? Znepokojení, lhostejní, opatrní a skeptičtí
Ve skupinách Znepokojených a Opatrných, které hodnotily zpravodajství o koronavirové krizi pozitivně a považovaly jej za zajímavé a odborné, měly početní převahu ženy – v každé z nich byly zastoupeny dvěma třetinami. Zájem o zpravodajství přitom u obou skupin v průběhu krize ještě lehce stoupal. Po celé sledované období tyto skupiny zároveň cítily obavy z nastalé situace, které přetrvaly i po uvolnění vládních opatření. Jednání politických představitelů země hodnotily kladně, s výjimkou prezidenta republiky, jehož roli vnímaly všechny skupiny respondentů převážně negativně. Znepokojené a Opatrné rozděloval především věk, který byl u Opatrných spíše vyšší. Tato skupina pak oproti Znepokojeným neměla takové obavy v souvislosti s výkonem svého zaměstnání a lépe též přijímala uvolňování opatření.
Ve skupině Lhostejných převažovali muži a osoby bez maturity. Tato skupina vnímala zpravodajství o koronaviru jako zmatené, fádní a povrchní a příliš se o něj nezajímala. Převážně netečný postoj projevovali Lhostejní i k samotné krizi, z níž neměli obavy, ale ani ji nezlehčovali. Nevyhraněně přistupovali k hodnocení jednání politických reprezentantů a reprezentantek.
Spíše mladší muži se středním vzděláním pak tvořili základnu Skeptických, kteří se domnívali, že zpráv o pandemii covid-19 bylo v médiích až příliš, a jejich zájem o zpravodajství s vývojem situace upadal. Zároveň vyjadřovali malý souhlas s vládními opatřeními a uvítali jejich rozvolňování. Vůči počínání politických představitelů se Skeptičtí vymezovali velmi kriticky, zvláště špatně hodnotili předsedu vlády Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.
Hlavní zdroj ČT 24, nejsrozumitelnější rozhlas. Sociální sítě přehnaně zahlcovaly
„V dosavadním průběhu pandemické krize se hodnocení angažovaných osobností celkově příliš nezměnilo. Pořadí TOP 3 obsazovali Roman Prymula, Jan Hamáček a Andrej Babiš, kterého v druhé polovině krize vystřídal na třetí příčce Adam Vojtěch. Naopak příliš dobře v hodnocení nedopadl prezident Miloš Zeman, od kterého lidé očekávali více aktivní přístup a slova podpory. Tyto výsledky potvrzuje i kontinuální projekt National Pandemic Alarm,“ doplnil zástupce agentury STEM/MARK, analytik Jan Burianec.
Vedoucího výzkumu, sociologa Zdeňka Slobodu z UP, překvapily velké rozdíly ve vnímání zpravodajství mezi muži a ženami. „Ženy zpravidla mívají nižší zájem o politické zpravodajství. To však v době koronavirové krize zásadně zasáhlo do oblasti péče o děti a domácnost, za kterou se ženy zpravidla cítí být zodpovědné. Proto se nejspíš jejich zájem zvýšil a průběžně i rostl,“ uvedl.
Výzkum také ukázal, že lidé, kteří více sledovali zpravodajství, měli zároveň tendenci více schvalovat vládní opatření. Jednalo se zejména o skupinu obyvatel starších 60 let, u které se také projevovala vyšší míra obav z nemoci covid-19.
Jako jeden z hlavních zdrojů informací o pandemii respondenti a respondentky nejčastěji uváděli zpravodajský kanál ČT 24. Nejsrozumitelněji však podle nich informace podávalo rozhlasové vysílání, shodlo se na tom 54 procent z nich. Srozumitelnost zpravodajství v tisku naopak ocenilo jen 43 procent respondentů/respondentek, což byl vůbec nejnižší výsledek. Za zdroj, který veřejný prostor informacemi o pandemii přehnaně zahlcoval, více než polovina označila sociální sítě.
Sběr dat probíhal na konci června skrze online dotazování na reprezentativním vzorku české populace (1020 osob). To pro katedru mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP zajistila agentura STEM/MARK, která se rovněž podílela na analýze výsledků. Výzkumný tým FF UP bude s velkým množstvím nashromážděných dat nadále pracovat a hledat v něm další zajímavá zjištění. „Chystáme ještě srovnání s daty z monitoringu významných českých médií. Výsledky budeme publikovat formou odborných článků. Kolegové například připravují analýzu vnímání Číny v koronavirovém zpravodajství,“ uvedl Zdeněk Sloboda.