Vidět na povrchu pravěkou vesnici je výjimečná záležitost. Archeologové tento pohled doposud znali ze středomoří, například z Malty, Sicílie nebo Sardinie. Karel Nováček z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přišel se svým archeologickým týmem s pozoruhodným objevem: takto staré nadzemně viditelné památky z pravěku existují i na Blízkém východě, v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu. Objev olomouckých vědců významně přispěje k poznání pravěké zemědělské krajiny na Blízkém východě.
Univerzita Palackého získala exkluzivní pětiletou licenci na průzkum oblasti v iráckém Kurdistánu, která se nachází severně od města Koja. Jde o území velké přibližně pět set kilometrů čtverečních. Zhruba před dvěma měsíci zde se svou výzkumnou skupinou prováděl startovní terénní průzkum archeolog Karel Nováček z katedry historie Filozofické fakulty UP – a už první sesbíraná data přinesla unikátní poznatek. V prostoru o velikosti zhruba čtyřicet hektarů se vědcům podařilo najít zaniklou vesnici, jejíž historie sahá s největší pravděpodobností do poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem.
Šest tisíc let stará vesnice s polnostmi v oblasti dnešního Kurdistánu přibližuje pravěký život
„Jde o oblast čtyř horských údolí, která jsou oddělená vápencovými štíty. I když hovoříme o poměrně divoké krajině, je zavlažovaná, tedy úrodná, a i v létě velmi příhodná pro zemědělství. Zjistili jsme, že právě tato oblast je i překvapivě bohatá na archeologické dědictví. Na poměrně malé ploše se nám tam podařilo najít velké množství památek, jejichž historie sahá až do středního paleolitu. Osobně mě překvapila hustota tamních nálezů. Během čtrnácti dnů jsme tam objevili pětatřicet archeologických lokalit,“ uvedl Karel Nováček z katedry historie FF UP. S terénním výzkumem iráckého Kurdistánu má dlouholeté zkušenosti, a to je i důvod, proč právě Univerzita Palackého v Olomouci získala důvěru tamního Generálního direktorátu památek, který jí od letošního ledna po dobu následujících pěti let zaručil do uvedené oblasti exkluzivní vstup.
„Z mého pohledu máme před sebou výjimečný nález. Objevili jsme pravěké rozvržení krajiny, a pokud se to potvrdí, náš objev významně přispěje k poznání pravěké zemědělské krajiny oblasti takzvaného úrodného půlměsíce,“ zdůraznil význam naleziště archeolog.
Během terénního výzkumu se jeho výzkumné skupině podařilo najít celou řadu zaniklých vesnic, jež se na povrchu projevují kamennou architekturou. Pro představu: nejde o stojící domy nebo ruiny, ale základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují meze z obrovských kamenů. Těchto objektů tam vědci našli velké množství, některé již ověřili, jiné mají k dispozici na satelitních snímcích.
„Areál zaniklé vesnice pokrývá širokou náhorní plošinu oddělenou od okolí hlubokými údolími. Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se doposud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období. Námi nalezená keramika a další archeologické nálezy jsou však z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Samozřejmě, že jsou tam i nálezy z pozdějších dob,“ doplnil Karel Nováček. I když se nepovažuje za experta na pravěk a nálezy podle něj bude muset zhodnotit ještě specialista, už dnes je přesvědčen, že v odlehlých končinách Kurdistánu lidé vybudovali tyto zemědělské soustavy před šesti tisíci lety a byly užívány buď kontinuálně až zhruba do období 800 až 900 let po Kristu, nebo zanikly ještě v době bronzové.
Objev přinese celou řadu dalších informací. „Pokud můžeme zmapovat strukturu polností ve vztahu k nějakému sídlišti, můžeme se dozvědět mnohé o tom, jak tamní lidé pracovali s prostorem, jak vypadala jejich ekonomická základna, jak byla komunita sociálně uspořádána nebo jaké technologie tehdejší zemědělství používalo. Získáme tak nejrůznější informace vedoucí k poznání pravěké komunity,“ vysvětlil Karel Nováček.
Aby odborníci mohli využít přednostní licenci pro vstup do dané oblasti, musejí sehnat finance
Současná práce archeologa již dávno nespočívá v tom, že zkoumá archeologické naleziště pomocí tradičního měřítka, špachtle a lopatky. Tým Karla Nováčka využívá k získání dat historický špionážní systém Hexagon, jehož nedávno odtajněné snímky se vyznačují vysokým rozlišením. Pro mapování památek jsou důležité i kolmé letecké snímky v měřítku (ortofota) či 3D modely.
Všechny sesbírané informace a dokumentace nálezů ze startovního terénního výzkumu nyní archeologové zpracovávají. V geografických informačních systémech překreslují letecké snímky a už nyní dělají vše proto, aby se k nálezům samým, které v Iráku musely zůstat, zase dostali.
„Při odjezdu ze země vždy musíme odevzdat závěrečnou zprávu, která obsahuje informaci o nálezech. Jinými slovy jsme povinni celou kolekci projít a zdokumentovat. V tomto případě to bylo časově velmi náročné, protože jsme za těch čtrnáct dní získali osmdesát kolekcí nálezů. Už víme, že tamní poměrně stísněná údolí sloužila jako intenzivní komunikační koridory. Jako zemědělské oblasti byly využívané po celé období pravěku a historických období. Potřebujeme se do odevzdaných kolekcí znovu vrátit, a to přímo se specialistou na pravěk,“ řekl Karel Nováček. Pro to, aby se tam na podzim vydal, chce udělat maximum.
Licence, která zajišťuje Univerzitě Palackého přednostní vstup do části území iráckého Kurdistánu, je jakýmsi oceněním ze strany tamního Generálního direktorátu památek. Nikdo jiný než vědci z kolektivu archeologa Karla Nováčka z katedry historie FF UP nesmí po dobu pěti let provádět v uvedené oblasti archeologické průzkumy. Ty by se nemohly uskutečnit bez spolupráce s Generálním ředitelstvím starožitností Kurdistánu, Památkovým inspektorátem v Koji, Univerzitou v Koji a Technickou univerzitou v Berlíně. O zajímavém tématu se můžete dozvědět i ve víkendovém Studiu 6 České televize.
Doc. Karel Nováček (* 1968), původně archeolog středověku se specializací na české země. Člen katedry historie FF UP. Od roku 2006 se mimo jiné věnoval středověké městské síti v severovýchodní Mezopotámii. Je hlavním autorem v Oxfordu vyšlé monografie Medieval Urban Landscape in Northeastern Mesopotamia. V Galerii Věda a umění Akademie věd ČR byla i díky jeho výzkumům instalována výstava Ohrožená architektura města Mosulu. Expozice návštěvníkům ukázala, jak lze architektonické památky zkoumat ‚na dálku‘. Některé zničené mosulské památky tak zásluhou českých odborníků na výstavě znovu získaly svou původní, byť virtuální podobu. Koncem letošního března vydalo Vydavatelství FF UP v Olomouci jeho knihu Středověká města Asýrie.
Karel Nováček se jako archeolog pohybuje v iráckém Kurdistánu společně s dalšími odborníky již od roku 2006. V této zemi pracuje ve prospěch zachování diverzity světového kulturního dědictví a představitelé Iráku si činnosti jeho týmu velmi cení. Několik let pracoval na získání nových poznatků o islámské středověké architektuře, včetně té unikátní z Mosulu. Založil českou archeologickou misi v Iráku, pravidelně pobýval v Erbílu. Do této oblasti jezdí i jako člen různých zahraničních týmů. Od roku 2019 se společně s týmem odborníků věnoval i záchraně pozdně osmanské architektury v iráckém městě Koja. V tomto historicky poměrně významném sídle kurdského emirátu mezinárodní tým pod jeho vedením zdokumentoval osmdesát cenných domů z konce 19. a počátku 20. století. Podařilo se mu také zastavit destrukci významného objektu, který v dřívější době sloužil k ubytování obchodníků. Chán Mahmúda Aghy je nyní zakonzervován a čeká na finance ke své obnově.
