Na konci září představí katedra dějin umění a katedra historie filozofické fakulty zbrusu novou publikaci s názvem Komunikační síť biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Katalogizovaný soupis korespondence s rejstříkem korespondentů a seznamem lokalit. Knihu vydalo Vydavatelství FF UP.
Karel z Lichtensteinu-Castelcorna působil na Moravě ve druhé polovině 17. století a je považován za obnovitele uměleckého, kulturního a duchovního života Moravy po třicetileté válce. Nová publikace Zuzany Orálkové, Soni Topičové a Kryštofa Kouřila, doktorandů katedry historie, je výsledkem rozsáhlého archivního výzkumu, jenž byl zahájen v rámci velkého projektu NAKI (Za chrám, město, vlast). Kniha má zásadním způsobem pomoci v dalším výzkumu raného novověku.
„Korespondence biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna poskytuje pramenný materiál pro řadu interdisciplinárních témat při výzkumu minulosti, a i když knižní publikační výstup původně v plánu nebyl, ukázalo se, že je to nejlepší cesta, jak velký kus práce zveřejnit široké badatelské veřejnosti. Proto jsme finalizaci zpracování podpořili v průběhu dalších dvou let společně s katedrou dějin umění, a to prostřednictvím našich katederních projektů IGA,“ řekla Radmila Prchal Pavlíčková ze sekce dějin raného novověku katedry historie FF UP.
Úvodní metodologicky pojatá kapitola nové publikace představuje různé možnosti, jak by v budoucnu bylo možné s biskupovou korespondencí pracovat. Svědčí nejen o dobré znalosti samotných dopisů, ale také o dobré orientaci v moderních badatelských trendech historických a příbuzných disciplín. Úvodní kapitola je tak velmi komplexně pojatou nabídkou výzkumných témat, k nimž biskupova korespondence nabízí vhodný pramenný materiál a které dalece přesahují osobnost biskupa nebo věcné problémy chodu biskupství. Druhá část knihy pak obsahuje kompletní soupis rozsáhlé a unikátně celistvě dochované korespondence biskupa, jde o bezmála 140 kartonů korespondence.
„Pro budoucí výzkumy se publikace stane vynikající pomůckou k orientaci v korespondenci také díky tomu, že autorky a autor zpracovali rejstřík všech osob, jak korespondentů, tak lidí zmíněných v dopisech, čítající na pět tisíc jmen! Nabídli i místní rejstřík a vytvořili také zvlášť seznam biskupových úředníků. Za jejich sestavením, určením, jazykovými variantami stojí úctyhodné množství času a trpělivosti,“ dodala k práci doktorandů Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění FF UP.
Kniha je určena převážně badatelům, jak v oboru historie, tak v mnoha příbuzných disciplínách. Zaujmout může i zájemce o regionální dějiny raného novověku, popřípadě může být zdrojem inspirace a materiálů pro studenty historie a dalších humanitních oborů, kteří hledají témata pro své kvalifikační práce.
Křest publikace, která je v nabídce v tištěné i elektronické verzi, se uskuteční 30. září, v 18 hodin na katedře historie FF UP, Na Hradě 5 (přízemí). O knize promluví její autoři, představí ji děkan FF UP Zdeněk Pechal, večerem se chystá provázet Ondřej Jakubec z katedry dějin umění.
„Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna si během svého života vytvořil skutečně rozsáhlou síť několika tisíců korespondenčních partnerů napříč celou Evropou. Dodnes se nám významná část jemu adresovaných dopisů i konceptů odpovědí dochovala. Ovšem právě ono velké množství materiálu značně ztěžuje vyhledávání konkrétních listů i následný výzkum. Hlavním přínosem knihy je tedy kompletní soupis souboru biskupových přijatých listů, dochovaných konceptů odpovědí a zlomků korespondence jeho nejbližších úředníků, společně s rejstříkem všech osob – včetně rešerše základních dostupných informací k nim –, s nimiž biskup Karel udržoval písemný kontakt, a míst, z nichž byly jednotlivé dopisy odesílány. Podrobný výzkum těchto listů nám totiž může přiblížit vnitřní svět tohoto barokního biskupa a knížete, jeho záliby, vztahy i každodenní starosti. Zároveň však v sobě biskupova korespondence ukrývá i odraz samotné doby, která byla dříve pejorativně označována jako doba temna. Tematická bohatost dopisů a velké množství korespondentů z celého spektra tehdejší společnosti umožňují korespondenci využít jako pramen pro studium celé řady témat a nahlížet ji z mnoha perspektiv, což je také předmětem analytického úvodu práce. Základním jádrem a pramenem celé práce je rozsáhlý korpus biskupské korespondence ve fondu Arcibiskupství Olomouc olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě.“
Zuzana Orálková, Soňa Topičová a Kryštof Kouřil, doktorandi katedry historie FF UP