I když počty obětí a zraněných v městské dopravě celého světa klesají, cyklisté a chodci jsou stále jejími nejzranitelnějšími účastníky. I o tom, jak individuální automobilovou dopravu eliminovat a jak zvýšit bezpečnost cyklistů a chodců, debatovalo na Univerzitě Palackého padesát expertů z celého světa.
Katedra psychologie FF UP uspořádala dvoudenní workshop mezinárodního sdružení dopravních expertů ICTCT (International Co-operation on Theories and Concepts in Traffic Safety) zaměřený na dopravní bezpečnost a městskou mobilitu. Sjelo se na něj pět desítek expertů zastupujících všechny kontinenty světa. Součástí mezinárodního setkání byla i veřejná diskuse.
„Čím více je společnost rozvinutá, tím méně se orientuje na auta a více zdůrazňuje pěší nebo cyklistickou dopravu. Zatím to však neplatí u většiny měst východní a střední Evropy, která byla stavěna především pro auta a která s touto ideou ze 70. let minulého století žijí bohužel i dnes. Jen velmi sporadicky se totiž i dnes věnuje při stavbě měst pozornost cyklistům, ještě méně chodcům. V debatě s experty jsme se mimo jiné dotkli i příkladů dobré praxe, bavili jsme se o tom, jaká máme data, která by mohla sloužit k vylepšení situace, “ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie FF UP. Dodal, že během dvoudenního workshopu odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i samosprávných orgánů srovnávali situaci v dopravní bezpečnosti České republiky a okolního světa.
„Auto v zásadě do města nepatří, neboť je v něm málo místa. I když se města rozrůstají, jejich centra zůstávají stejná, ulice svou šířku nemění, jen v nich žije mnohem více lidí. S městským prostorem tedy musíme nakládat mnohem efektivněji. Automobilová doprava je extrémně neefektivní, auta jsou velká a musí někde parkovat. Když však chceme, aby se lidé dopravovali jinak než autem, musíme jim nabídnout atraktivní alternativu. To se bohužel neděje,“ dodal Matúš Šucha. Zdůraznil přitom, že časté odpovědi odkazující veřejnost na to, že „tam je chodník“ a „chodec si vždy nějako poradí,“ dnes nejsou dostatečné.
„Pokud si chcete pocitově zodpovědět, jestli je nějaké místo ve městě bezpečné, představte si, jestli byste tou cestou poslali své dítě do školy na kole nebo pěšky. Bezpečnost ale není jediné téma. Pokud chceme udělat pěší nebo cyklistickou dopravu opravdu atraktivní alternativou autům, musíme myslet taky na komfort. Cesta musí být kromě toho, že je bezpečná, i příjemná,“ dodal Šucha. Jako ukázku negativního přístupu uvedl mimo jiné i současnou situaci na olomouckém Žižkově náměstí.
„Diskutuji o tomto tématu i se studenty. Jedna z dojíždějících studentek, která pravidelně chodívá z hlavního nádraží do centra města s batohem pěšky, byla zvyklá, že si odpočine na Žižkově náměstí. Vždycky si tam batoh odložila na lavičku, aby si odpočinula. Dnes nemá kam, protože jsou lavičky zrušeny. Ať už je důvod jejích zrušení jakýkoliv, není vstřícný k chodcům,“ zdůraznil Matúš Šucha.
Shodně nepříznivě hodnotí i současnou rekonstrukci ulice 1. máje. „Rekonstrukce místa kolem hotelu Palác je názorným příkladem architektury 70. let minulého století. Ulice, v níž jede tramvaj a v níž se zvýšil počet parkovacích míst s nedostatkem zeleně. Příklad dobré praxe by byl, kdyby z tohoto místa vznikla klidová zóna,“ uvedl.
ICTCT je celosvětová organizace, která sdružuje experty v oblasti dopravní bezpečnosti a mobility. Univerzita Palackého je její součástí. Workshop, jehož výstupem bude sborník, zorganizovala katedra psychologie FF UP. V roce 2018 se experti na dopravní bezpečnost a mobilitu setkají v kanadském Vancouveru a portugalském Portu.
Katedra psychologoie FF UP se tématu Život bez auta věnuje i ve svém výzkumu. Více ZDE.
