Válka na Ukrajině vyvolala v Evropě nevratné změny a společnost na ně bude muset reagovat. Právě toto téma se stane stěžejním pro dvacáté šesté Olomoucké dny rusistů. Mezinárodní konference přivítá na Filozofické fakultě UP odborníky z různých zemí Evropy i mimo ni.
Jednačtyřicet odborníků z České republiky, Slovenska, Ukrajiny, Německa, Polska, Itálie, Izraele, Finska, Anglie, Švýcarska, Rakouska, Taiwanu a Japonska se během dvacátých šestých Olomouckých dnů rusistů bude věnovat budoucnosti evropské rusistiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině se zaměří na její budoucnost jako humanitního oboru přímo závislého na východoevropském prostoru. Odborníci budou diskutovat o nynější absenci kontaktů s vědci a vědeckými institucemi, s živým jazykem a celým ruskojazyčným prostředím. Zazní i reakce na odmítavý postoj většinové evropské společnosti k ruské kultuře jako takové.
„Program dvoudenní konference jsme rozdělili do tří sekcí a kulatého stolu. V literární části se budeme věnovat například otázkám emigrace, aktuálním problémům ukrajinské rusistiky, cancle culture, konstruování kolektivních identit středověké Rusi či anticipační roli současné ruské literatury. Příspěvky v lingvistické sekci cílíme především na odraz nové reality v lexiku ruštiny, na jazykové prostředky a řečové techniky manipulace s informacemi v ruských médiích a v politických projevech, na sebeidentifikaci a řečové praktiky ruskojazyčných emigrantů ve válečných podmínkách a podobně. Třetí sekce se bude zabývat především výukou a studiem ruského jazyka, kultury, dějin a literatury v kontextu ruské války,“ uvedla za organizátory konference Martina Pálušová z katedry slavistiky FF UP.
Zdůraznila přitom, že při úvahách nad možnými variantami budoucí existence rusistik vyplývají na povrch i mnohem komplexnější otázky, spjaté s fungováním rusistiky v postkomunistické době a jejího postavení v rámci moderních humanitních oborů. „Otázkou je tedy nejen to, jak koncipovat budoucí studium a bádání o Rusku, ale také to, jakým způsobem je potřebné připravit budoucí absolventy na výzvy současného světa, nejen s ohledem na politické změny,“ dodala.
S přednáškou o studiu Ruska před válkou, za války a po válce vystoupí hned po zahájení konference univerzitní profesor Tomáš Glanc z Universität Zürich, dalším hlavním řečníkem mezinárodního setkání bude Peter Deutschmann z Paris Lodron Universität Salzburg, který bude před odborníky hovořit o stigmatizaci ruského jazyka a kultury. Program konference nabídne i kulatý stůl o krizovém tlumočení, jehož obsahem by měla být reflexe zkušeností s tlumočením a tlumočnická příprava studentů během přílivu uprchlíků z Ukrajiny.
„V debatě, která bude simultánně tlumočena do češtiny, vystoupí i naše kolegyně a kolegové z pražského ústavu translatologie a brněnské slavistiky, dále pak kolegové ze Slovenska, Polska, Izraele a Itálie. Pozvání přijali také dva psychologové, kteří s tlumočníky spolupracovali v olomouckém Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině,“ doplnila Martina Pálušová.
Olomoucké dny rusistů pořádá katedra slavistiky FF UP, uskuteční se ve dnech 7.–8. září.