Po třech týdnech, kdy byl volnočasový pohyb omezen pouze na území obce, je aktuálně možné za pobytem a sportem v přírodě vyrazit v hranicích okresu. V případě Olomouce to znamená mimo jiné, že obyvatelé hanácké metropole zase oficiálně mohou k jezeru Poděbrady anebo třeba k Bouzovu. Pokud byste ale raději podnikli výlet na nějaké klidnější místo v okrese, jako inspirace vám mohou posloužit následující řádky.
Vybrali jsme deset míst, která olomoucký okres nabízí a která ovšem nepatří úplně k těm nejnavštěvovanějším, v některých případech se dá dokonce říci, že jde o lokality spíše neznámé. Ke všem jsme pro inspiraci navrhli i okružní trasy, tipy jsou tedy vhodné i pro výlety autem. Nutno přitom podotknout, že jsme víceméně volili lokality spíše dále od Olomouce, většinou až u samotných hranic okresu, tipy na procházky „na dohled Trojice“ jsme totiž přinesli již vloni v létě zde. A teď již pojďme na cestu olomouckým okresem.
V kopcích nad Šternberkem
trasa: cca 10 km / mapa
Začneme na severu, v kopcích nad Šternberkem, které můžeme vidět i z některých vyvýšených míst v Olomouci. Tentokrát si ovšem budeme moci užít výhledu v opačném směru. Stačí vystoupat k Chabičovu a kousek od této vesničky, pod vrcholem Dubové hory, se nabízí výhled na Šternberk a dál, ve zdejším altánu je možné si po výstupu chvíli odpočinout. Modrá značka pak po kopcích dovede k Josefčině studánce nebo mnoha pověstmi opředenému Oltářnímu kamenu, který prý byl kultovním místem už dávných Keltů.
Kočičí a Křížový vrch
trasa: cca 5,5 km / mapa
Vyjedeme-li po známé Ecce homo ještě více na sever, nabízí se jako další příjemný vycházkový tip okruh po naučné stezce Křížový a Kočičí vrch v Moravském Berouně. Z části Ondrášov, kde se stáčí známá minerálka, se trasa tu více, tu méně drží železniční trati a řeky Bystřice, nechybějí menší skály a rybníčky, a když se trasa začne stáčet k městu, dojde i na převýšení. Samotný Křížový vrch je pak zajímavou lokalitou, kde kdysi stával berounský hrad, nyní na vrcholu stojí kaple, k níž vede křížová cesta a okolí je parkově upraveno. Za podívání určitě stojí i střed města.
Lávový suk na Červené hoře
trasa: cca 7 km / mapa
U Moravského Berouna zůstaneme i s dalším tipem. Blízko se totiž zvedá Červená hora, vyhaslá sopka a jeden z nejvyšších vrchů Nízkého Jeseníku. Vrchol hory i památná Zlatá lípa, jejíž kmen měl zachránit život slavnému generálu Laudonovi, ovšem již leží v Moravskoslezském kraji, musíme se tedy spokojit s partiemi o něco nižšími. Ze Staré Libavé je po cestách mezi pastvinami dobře přístupný bývalý čedičový lom a přímo v jeho středu nepřehlédnutelný a krásný doklad sopečného původu oblasti – lávový suk. Za pozornost nicméně stojí i stará vesnická zástavba v Libavé a výhledy po cestě. Jen je třeba myslet na to, že hned za hranou lomu už je nejen jiný okres, ale i kraj...
Čertovy kazatelny
trasa: cca 10,5 km / mapa
O Oderských vrších je známo především to, že jejich velkou část zabírá vojenský prostor a že na jeho území je po turistické značce o víkendech přístupný pramen Odry. Civilní část vrchů je ovšem jako stvořená pro dlouhé procházky či vyjížďky na kole. Zavítat tu můžete třeba ke skalám zvaným jako Čertovy kazatelny, v Malinovém žlebu, kterým vede pod kazatelny cesta, pak narazíte na několik vstupů do opuštěných štol po těžbě břidlice. Jen pozor, osada Peklo na trase patří k Lipníku nad Bečvou, s trochou šikovnosti se ale jistě dají tamní domy – pro dodržení litery vládního opatření – mimo cesty obejít.
Z lomů do Olší
trasa: cca 14 km / mapa
V lomech u Grygova bývá na začátku jara velmi živo, rozkvétají tu totiž tisíce konikleců. O tu krásu by byla samozřejmě škoda se ošidit, zároveň ale si můžete procházku protáhnout až k Majetínu, jehož blízkým okolím provádí naučná stezka. Ta zavede mimo jiné do lesíka Olší, kde měl kdysi dávno kázat sám sv. Metoděj a kde k 1000. výročí jeho úmrtí byla vystavěna nad pramenem léčivé vody poutní kaplička. Pravda, stojí trochu nakřivo, ale je to příjemné místo k zastavení a voda je osvěžující.
Tučapská skalka a kaplička na Svárově
trasa: cca 8,5 km / mapa
Nepřehlédnutelnou dominantou nejjižnější části olomouckého okresu je monumentální chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou. Jemu na dohled se dá vyrazit na procházku například po břehu řeky Moravy, dva nenápadné, ale pěkné cíle se nabízejí také v polích směrem k říčce Blatě. Několik kilometrů jejího toku tvoří hranici mezi olomouckým a prostějovským okresem, právě mezi Dubem a Hrdibořicemi ale administrativní předěl uskakuje z vody na jinak olomoucký břeh a rozděluje samotu Svárov, která čítá dva domy a na olomoucké straně ještě kapličku, prostou drobnou stavbu, jejíž interiér zdobí malba s motivem dubského chrámu. Od kapličky lze pak polňačkami dojít k chráněné Tučapské skalce, ostrůvku stepní vegetace mezi hanáckými lány.
Keltská svatyně, nebo švédské valy?
trasa: cca 10,5 km / mapa
Nad Ludéřovem, který je poslední vesnicí olomouckého okresu na silnici mířící ke Konici, se nachází lokalita, o které jedni tvrdí, že jde o dávnou keltskou svatyni, druzí zastávají názor, že je to spíše švédské polní opevnění ze třicetileté války, a třetí připouští obojí. Ať už se přikloníte k jakékoliv straně, u valů neunikne vaší pozornosti menhir vztyčený zastánci keltského původu místa anebo památník Svatopluka Čecha a přímo v obci pak barokní sýpka, pozůstatek dřívější tvrze. K Ludéřovu se lze projít lesem od zámku v Náměšti na Hané, pokračovat je pak možné podél zahrádek do Drahanovic, kterým vévodí bílá Černá věž, také součást někdejší tvrze. A zpět k náměšťskému zámku je to přes pole už jen kousek.
Svaté vody u Choliny
trasa: cca 7,5 km / mapa
Léčivou vodu nemají jen ve výše zmíněném Majetíně, ale také třeba v Cholině, která se může pochlubit hned dvěma místy zvanými jako Svatá voda. Nejprve toto pojmenování nesl již zaniklý pramen při lesní cestě z Choliny do Bílska, dodnes v tom místě stojí kaplička a někdejší studánku připomínají lidové pověsti. Když pak projdete Loučkou nese primát první obce, kde odhalili sochu T. G. Masaryka, a zamíříte podél vrchu Rampachu zpět k Cholině, dojdete k druhé, nedávno pěkně obnovené Svaté vodě – a tady se už můžete i napít. Na kraji lesa pak stojí kaple Panny Marie Lurdské, u níž se zastavovali poutníci, a při klesání k cholinskému chrámu se otevře výhled na kus Hané mezi Litovlí a Olomoucí lemovaný vrcholky Nízkého Jeseníku.
Bouzov z odstupu
trasa: cca 9,5 km / mapa
Bouzov, nejzápadnější výspu olomouckého okresu, v našich tipech nevynecháme. Samozřejmě prohlídka sídla pohádkových princezen není a nebude ještě nějakou dobu možná, ale nic nebrání tomu, se okolím oblíbeného hradu projít a podívat se na něj z odstupu. Pěkný výhled nabízí kopec Placvara zvedající se nad Bezděkovem, stačí vyjít jen kousek nad poslední domy (ostatně vrchol už spadá do okresu Šumperk). Když se navíc vydáte na cestu z parkoviště u hradu, projdete nejen historickým středem městečka, ale také příjemnou vesničkou Doly v podhradí v údolí řeky Třebůvky, zpět k hradu pak můžete vystoupat lesy za Kozovem.
Výhled od Měníku
trasa: cca 9 km / mapa
Pokud se pro svůj výlet inspirujete v našem posledním tipu, užijete si pro změnu pěkný výhled na Mohelnicko, a sice od cyrilometodějské kapličky stojící nad Měníkem, vesničkou na klikatící se staré silnici z Litovle do Loštic. Na navržené trase si ale budete moci prohlédnout i některá zákoutí a stavby (či jejich torza) někdejšího lichtenštejnského krajinářského parku při zámku Nové Zámky, do jehož tváře se mimo jiné nemilosrdně vepsala dálnice. Chráněný a pověstmi opředený vrch Třesín i přesto vedle Mladečských jeskyní láká na zajímavá přírodní zákoutí, vývěry potoka, Čertův most či torzo Rytířské síně, na břehu Moravy se zase můžete zastavit u obelisku zvaného též Komín. A v Řimicích stojí za pozornost nejen pravoslavný chrám sv. Ludmily.
