Poctivě zpracované diplomové práce využitelné v praxi. Právě z takových mají na Pedagogické fakultě UP radost především. Jednoduše proto, že je učitelé mohou využít ve výuce. Například tu od Anny Domanské z katedry výtvarné výchovy. Pro výuku dějin umění na 2. stupni základních škol vytvořila soubor pracovních listů.
„Hlavním motivem k této práci mi byl osobní boj s malým rozhledem v oblasti dějin umění. Přestože jsem od dětství prošla základní školou i gymnáziem, kde byla výtvarná výchova jako povinně volitelný předmět, a dokonce i několika roky studia výtvarného oboru na ZUŠ, byly mé znalosti z oblasti dějin umění stále nedostatečné. Mnohé jsem doháněla až při studiu na katedře výtvarné výchovy. A nebyla jsem zdaleka jediná. Proto jsem začala přemýšlet, jak situaci na základních školách pomoci. Přemýšlela jsem, co je třeba udělat, abychom umění dokázali zpřístupnit žákům tak, aby si k němu našli vlastní vztah už na základní škole,“ říká Anna Domanská. Nyní ji čeká státní závěrečná zkouška z učitelství výtvarné výchovy, a když uspěje, stane se absolventkou navazujícího magisterského studia na PdF UP v oboru Učitelství matematiky pro 2. stupeň ZŠ a Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Vedle studia na UP je zároveň studentkou pátého ročníku Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci. Hru na zobcovou flétnu a klavír už vyučuje i na malý úvazek na Základní umělecké škole v Litovli.
V hledáčku zájmu sympatické studentky jsou tedy jak výtvarné umění, tak hudba. Je přesvědčena, že historický vývoj těchto dvou oblastí spolu neoddělitelně souvisí, přestože je dětem ve školách předkládán ve dvou rozdílných předmětech. „Málo lidí si dnes dokáže uvědomovat v souvislosti vizuálního umění i hudbu, která přísluší stejnému historickému období. Ideálním projektem pro praktické zažití těchto uměleckých poloh by bylo, kdyby například při prohlídce chrámu mohl návštěvník zároveň poslouchat i příslušnou hudbu. Chápání historie v souvislostech je podle mne velmi důležité,“ dodává budoucí učitelka.
Učitel dnes podle Anny Domanské může dějiny umění integrovat do výuky pouze na základě vlastních znalostí nebo teoretických knih. „Výborně propojují teoretické poznatky s praxí animační programy, které jsou dnes snad v každé větší galerii nebo muzeu. K těmto programům vznikají pracovní listy, v nichž návštěvník může získané informace zažít, proniknout do nich hlouběji, reagovat na ně a uchovat si je. Tyto pracovní listy jsou však vázány k aktuální expozici a ve výuce ve škole použitelné nejsou,“ přibližuje. Připomíná přitom i projekt „Bez názvu. Nedatováno.“, jenž unikátním způsobem vytváří prostor, v němž mladí zájemci mohou pomocí praktických aktivit cesty k poznání a chápání umění najít.
„Všechny tyto souvislosti mne vedly k rozhodnutí, že se pokusím prostřednictvím diplomové práce vzdělávací mezeru na základních školách alespoň částečně zaplnit. Zaplnit ji tím, že vytvořím pracovní listy, které spojí teoretické poznatky z dějin umění a dovolí je rovnou aplikovat ve výtvarné aktivitě. Mým cílem tedy bylo vytvořit soubor sešitů, z nichž každý se věnuje konkrétní epoše z dějin umění. Každý pracovní list měl obsáhnout souhrnnou charakteristiku daného slohu a jeho filozofie i kapitoly věnující se vizuálnímu umění – architektuře, malířství a sochařství. Zařadila jsem do nich i kapitolu o historických souvislostech a o příslušném vývoji hudby. Listy jsou doplněny i množstvím výtvarných a jiných aktivit, které navazují na uvedené informace. Zahrnují také výzvy k poslechu hudebních ukázek či tipy k dalším aktivitám. Původně jsem měla v plánu vytvořit kompletní celek devíti sešitů k pokrytí dějin umění od pravěku až po nynější moderní směry. Při tvorbě jsem však zjistila, že požadovaný obsah sešitů vyžaduje velmi štědrý prostor, vytvoření celku by bylo velmi náročné a vyžadovalo by mnohem více času. Proto ze zamýšlené sady vznikly 3 sešity o dvanácti stranách pro období gotiky, renesance a baroka. Doplnění sady v budoucnu není vyloučeno,“ říká studentka olomoucké výtvarky.
Její závěrečné práce si velmi váží i proděkanka fakulty a členka katedry výtvarné výchovy Petra Šobáňová. „Diplomová práce Anny Domanské působí velmi zrale i profesionálně a co navíc, možnosti jejího využití v praxi jsou široké,“ říká Petra Šobáňová. Zároveň si cení i odvahy, s jakou autorka této práce přistoupila k tak náročnému úkolu, jakým je vytvořit komplexní didaktický prostředek v podobě souboru pracovních listů.
„Zajímavým prvkem materiálů je propojení s hudbou, jímž se naplňuje záměr budovat mezipředmětové vazby. Svým pojetím pracovní listy Anny Domanské zapadají do současných přístupů v této oblasti. Chtěla bych zdůraznit, že zatímco autorka byla na tyto pracovní listy sama, v praxi pracují na podobných úkolech celé týmy. Anna Domanská tvořila nejen obsah listů, ale také jejich grafický návrh a vizuální styl. Jedním z nejobtížnějších kroků byla jistě didaktická redukce, protože téma je nesmírně široké. Je velmi těžké jej redukovat pouze na klíčové pojmy a zásadní rysy jednotlivých období vývoje umění či hlavní události dějin umění,“ dodává Petra Šobáňová, podle níž bude práce Anny Domanské v praxi jistě užitečná.