Tak popisuje svoji práci evoluční biolog Dominik Kusý, který působí v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Přestože teprve loni ukončil doktorské studium, je vědeckou oporou výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce a stihl významně přispět k hlubšímu porozumění evoluce brouků.
Právě brouci (Coleoptera), fascinující skupina hmyzu s více než 400 tisíci popsanými druhy, jsou jeho hlavním předmětem zájmu. Jejich neobyčejná rozmanitost a schopnost přizpůsobit se různým prostředím z nich činí ideální modelovou skupinu pro studium evoluce. Mladému vědci přitom učarovaly dva pozoruhodné evoluční fenomény – neotenie, což je zachování juvenilních znaků v dospělosti, a bioluminiscence – schopnost organismů produkovat světlo.
„Má práce spočívá v kombinaci moderních metod sekvenování genomu a bioinformatických analýz s klasickou systematikou hmyzu a jeho morfologickou analýzou. To vše je doplněné o pozorování v terénu. Právě díky tomuto komplexnímu přístupu jsme schopni zkoumat evoluční procesy velmi důkladně. Mým cílem je přispět k hlubšímu pochopení evolučních mechanismů a procesů, které formují biodiverzitu na naší planetě,“ objasňuje vědec, kterého příroda, ale i moderní technologie fascinovaly od dětství.
Nutno říct, že do bádání se už během studia na Univerzitě Palackého pustil s velkou vervou. Na svém kontě má zhruba 30 publikací v prestižních časopisech s přibližně 400 citacemi i několik ocenění. Spolu s kolegy například s využitím nejnovějších fylogenomických metod odhalili dosud neznámé příbuzenské vztahy mezi liniemi brouků. Aplikací nejmodernějších sekvenovacích technologií zase významně přispěli k identifikaci center biodiverzity brouků v tropických oblastech, což má zásadní význam pro účinnou ochranu těchto unikátních a druhově bohatých lokalit v době probíhající krize biodiverzity.
Za klíčový moment vlastní vědecké dráhy označuje setkání se školitelem Ladislavem Bocákem již během bakalářského studia na přírodovědecké fakultě. „Dal mi svobodu, prostor i zdroje pro rozvíjení mých současných dovedností a poskytl mi cenné zkušenosti v systematice brouků a základních molekulárních metodách. Neméně cenné byly terénní expedice do tropických oblastí jako Papua Nová Guinea či Ekvádor. Tyto cesty mi poskytly nejen nenahraditelný materiál pro výzkum, ale také inspiraci pro nové výzkumné otázky. Jak říkal můj školitel, mnoho nápadů vzniká právě z pozorování v přírodě. A měl pravdu. Během expedic jsem byl svědkem fascinujících jevů, které výrazně ovlivnily směr mého bádání,“ doplňuje. Vděčný je i za příležitost absolvovat během doktorátu zahraniční stáže v Německu či Norsku. I tyto zkušenosti významně formovaly jeho výzkum, v němž chce i nadále potvrzovat slavné rčení, že v biologii nic nedává smysl jinak než ve světle evoluce.
Na vědě ho nejvíce přitahuje možnost provádět základní výzkum, který může vést k objevu nových poznatků. Každý den navíc přináší něco nového. „Nesmírně si cením volnosti, kterou věda poskytuje. Moct zkoumat vlastní výzkumné otázky, navrhovat experimenty a interpretovat výsledky je nesmírně stimulující. Baví mě kombinovat práci v laboratoři a u počítače s terénním výzkumem. Navíc mě těší, že mohu své nadšení pro vědu sdílet s veřejností, zejména s mladými lidmi, prostřednictvím různých popularizačních aktivit. Věřím, že věda nekončí v laboratoři, je důležité ji sdílet s veřejností,“ dodává.