Pod tímto titulem vydalo Centrum biblických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy další z česky psaných komentářů ke Starému zákonu. Jeho autorem je biblista a překladatel Petr Chalupa z cyrilometodějské teologické fakulty, díky jehož intenzivní vědecké práci mohou starozákonní Knize Ester lépe porozumět nejen odborníci, ale i zájemci z okruhu laické veřejnosti.
Starozákonní kniha Ester je příběhem o Židu Mordechajovi a jeho příbuzné, krásné dívce Ester, která se stala manželkou perského krále a zachránila svůj lid od pogromu. „Kniha Ester názorně ukazuje, jak se může představitel důsledného monoteismu dostat do konfliktu s totalitním státem a jak riskantní může být statečné vystoupení proti člověku, který zneužívá svěřenou moc. Z teologického hlediska je nejnápadnějším jevem skutečnost, že v knize není zmíněn Bůh, a to ani vlastním jménem, ani obecným označením ´bůh´,“ přiblížil autor překladu a komentáře Petr Chalupa.
Interpretace pro člověka 21. století
Publikace, oceněná jedním z letošních Čestných uznání rektora UP za nejlepší monografie, vyšla loni jako třetí svazek ediční řady Český ekumenický komentář. Stejně jako předchozí tituly – kniha Kazatel Filipa Čapka a Ámos Adama Mackerleho - zahrnuje vlastní překlad, textové a překladové poznámky ke každé kapitole biblické knihy. V závěru každé z nich autoři zároveň reflektují význam a trvalou platnost hodnot, kterými texty přesahuje dobu svého vzniku.
Základním smyslem nových překladů a komentářů, které se dostávají k dnešním českým čtenářům, je podle Petra Chalupy porozumět časově, kulturně i jazykově vzdálenému biblickému textu. „Interpretaci je třeba provádět stále, aby zůstala aktuální. I když existují ´osvědčené´ a v tradici velmi uznávané české překlady, tak přinejmenším jazyk se vyvíjí pořád dál a je potřeba text přeložit do toho současného,“ uvedl Petr Chalupa.
Autoři při práci uplatňují novodobé exegetické metody a respektují postupné vznikání biblického textu v průběhu času. Jejich práce vyžaduje mimořádnou šíři znalostí napříč vědními obory, od historie až po jazykovědu. Originál žádné z biblických knih se nedochoval. Také kniha Ester existuje v jedné hebrejské a dvou řeckých verzích. „Existují různé rukopisy, které se navíc při vzájemném srovnání na některých místech odlišují,“ upozornil Petr Chalupa. Jedním z prvních kroků historicko-kritické metody je proto textová kritika, podle jejichž vědeckých postupů se jednotlivá svědectví hodnotí. „Například při časovém zařazení má obecně vyšší platnost starší text před mladším. Zkoumá se také srozumitelnost určitého místa, kde se rukopisy liší, přičemž přednost má ten, který je srozumitelný obtížněji – předpokládá se totiž, že je originálnější a že jej někdo příliš ´vyhladil´ při následných redakčních úpravách,“ popsal Petr Chalupa.
Za zkoumání a interpretaci stojí podle něj například také určité zvláštnosti, komplikace či zajímavosti, které přineslo tradování textu v čase. „V řeckém překladu knihy Ester, který vznikal už někdy od třetího století před Kristem v židovském prostředí, se například objevují části, které hebrejský text neobsahuje. Pak je třeba zvažovat, jestli existoval nějaký text, kdysi hebrejský, který je obsahoval, a v tom postupném upravování někdo tyto části vyloučil, přeskočil a dál je netraduje. Anebo proč řecký překladatel z hebrejštiny původní text naopak rozšířil a z jakého zdroje čerpal.“
Stále aktuální odkaz
Pro současného čtenáře může být podle Petra Chalupy tato část Starého zákona velmi aktuální. „Když se dnes mluví o statečných občanských postojích, o věrnosti tomu, o čem je člověk přesvědčený, je například Žid Mordechaj modelová postava. Uchovává si vnitřní svobodu a věrnost svému přesvědčení i za cenu toho, že může přijít sankce či pronásledování. Ester, která prosí za svůj lid a riskuje při tom vlastní život, je velkým příkladem statečnosti, zvlášť v kontrastu s tehdejší dobou mužského prosazování a řešení všech záležitostí. Právě ve Starém zákoně vystupují ženy, které jako výjimky potvrzují pravidlo, že i z patriarchálního prostředí může vzejít žena s klíčovou úlohou, kterou splní příkladným způsobem.“ Stále aktuální aspekt představuje téma likvidace židovského národa, které tragicky vygradovalo v období holokaustu. „Odrážejí se v něm problematické vztahy některých národů a skupin lidí k Židům, kterých se Bůh vždy znovu ujímá.“
Ediční řadu Český ekumenický komentář, která zahrnuje také komentáře k novozákonním knihám, vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií UK a AV. Pracuje na nich tým badatelů z Evangelické teologické fakulty UK, Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Cyrilometodějské teologické fakulty UP, kteří jsou zapojeni do grantového projektu GAČR Historie a interpretace Bible. Spolupracují s nimi rovněž odborníci vědeckého pracoviště CMTF Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty i specialisté z Českého egyptologického ústavu, Filozofické a Katolické teologické fakulty UK. K olomouckým autorům patří kromě Petra Chalupy také Ladislav Tichý, jehož List Galatským už vyšel v novozákonní řadě, nebo Ivana Vlková, která se aktuálně věnuje překladu a komentáři další knihy Starého zákona Izajáš. Do projektu jsou zapojeni i další členové katedry biblických věd Petr Mareček a Stanislav Pacner. Pro českou veřejnost se tak připravuje ucelená řada komentářů, které k jednotlivým biblickým knihám zpracovali současní domácí autoři z různých křesťanských tradic, jejichž spolupráce odráží ekumenickou orientaci celé edice.