Současnou medicínu je možné charakterizovat exponenciálním nárůstem poznatků ve všech lékařských oborech, který ve svém důsledku přináší významné zkvalitnění diagnostické i léčebné činnosti. Je však nutné poukázat na jednu oblast, která přes dosažené úspěchy neustále představuje závažný terapeutický problém. Touto oblastí jsou bakteriální infekce, jejichž význam se v posledních letech neustále zvyšuje. Hlavní důvody této skutečnosti lze definovat následujícími body:
- bakteriální infekce jsou velmi často endogenního charakteru, resp. původce pochází z mikroflóry primárně nebo sekundárně osídlených systémů lidského těla,
- zvyšuje se rezistence bakterií k účinku antibakteriálních léčiv a s tím související riziko selhání antibiotické léčby,
- stoupá počet imunokompromitovaných pacientů a osob s umělými materiály,
- stále více se používají invazivní diagnostické i léčebné postupy ovlivňující lidský mikrobiom.
Pojem bakteriální rezistence se objevil již s prvním použitím moderních antibakteriálních přípravků a v současné době dospěl do celosvětového a v podstatě i celospolečenského problému. Tento fakt podtrhuje i skutečnost, že vývoj a šíření bakteriální rezistence k antibiotikům a dopady tímto vzniklé na lidstvo byly zahrnuty mezi největší globální rizika. Ve zprávě „Global Risk Report 2013“ je odolnost bakterií k účinku antibiotik uvedena jako riziko přímo ohrožující stabilitu světového zdravotnického systému, a to již v horizontu příštích deseti let. Závažnost této situace zhoršuje i pomalý vývoj antibiotik s novou originální chemickou strukturou. Je vhodné zdůraznit prohlášení Valného shromáždění OSN ze září 2016 – „Lze odhadnout, že pokud se bude bakteriální rezistence zvyšovat stejným tempem jako doposud, budou v roce 2050 neléčitelné infekce vyvolané multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí“. Zvyšující se odolnost bakteriálních patogenů k antibakteriálním léčivům přináší možnost návratu do nové „bez-antibiotické éry“, v níž nebudou k dispozici adekvátní antibiotika pro léčbu bakteriálních infekcí s etiologickou rolí multirezistentních bakterií.
Problém bakteriální rezistence je multifaktoriální a musí být řešen na základě interdisciplinárního přístupu mnoha lékařských specializací. Základním předpokladem je úzká spolupráce všech zdravotnických pracovníků s cílem zachovat účinnost antibiotik. Pokud si položíme důležitou otázku – „je současná medicína schopna se obejít bez antibiotik?“, tak odpověď zní – ne, „není to možné!“. Z tohoto pohledu je nutné přistupovat k problematice bakterií, bakteriálních infekcí a antibiotické léčby.
Připomenutím tohoto velmi závažného problému je i dnešní Evropský antibiotický den.
Malým příspěvkem k řešení uvedeného problému je i nová monografie „Zásady antibiotické léčby“, která vyšla právě v těchto dnech
Přeji nám všem, ať nám antibiotika nadále dobře slouží.
Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
přednosta Ústavu mikrobiologie LF UP a FNOL