Houbám a jim podobným organismům v biotechnologiích a houbovému onemocnění rostlin padlí se věnují dvě nejnovější knihy odborníků z Oddělení fytopatologie Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Nové informace a praktické rady v nich najde i široká veřejnost včetně zahrádkářů a zahradníků.
Houby a jim vzhledově podobné organismy jako nedílnou součást lidského života a jídelníčku představuje kniha Houby a houbám podobné organismy v biotechnologiích, jejímiž autory jsou Barbora Mieslerová, Michaela Sedlářová a Aleš Lebeda.
Houby a jejich široké využití
„Ve třinácti kapitolách najde čtenář poprvé v české literatuře soustředěné informace nejen z oblasti mykologie, ale i mnoha dalších oborů, které souvisejí s praktickým využitím jednobuněčných i mnohobuněčných vláknitých forem hub v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Tedy například s výrobou potravin, nápojů, léčiv, biopreparátů a dalších,“ uvedla Mieslerová.
V prvních kapitolách se kniha zabývá tématem biotechnologií a základními informacemi o houbách a jim podobných organismech. Další části přibližují využití hub v potravinářství, zejména v pivovarnictví, vinařství, lihovarnictví, při výrobě sýrů a dalších potravin, ale i jejich komerční produkci k přímé konzumaci. „Následují kapitoly zaměřené na využití hub v lékařství a farmacii, chemickém průmyslu, zemědělství, ochraně životního prostředí a dalších průmyslových technologiích. Závěrečná kapitola seznamuje s aplikacemi hub v molekulární biologii a genovém inženýrství,“ doplnila Mieslerová. Čtenáři najdou v knize také mnoho zajímavých a originálních fotografií, které autoři za několik let nashromáždili. Každá kapitola obsahuje odkazy na další literaturu ke studiu dané problematiky a knihu doplňuje rozsáhlý rejstřík.
První komplexní informace o padlí
Publikace Padlí kulturních a planě rostoucích rostlin je první ucelenou monografií v české literatuře, která je komplexně zaměřena na problematiku obávaného onemocnění rostlin padlí. Vznikla v autorském kolektivu Aleš Lebeda, Barbora Mieslerová, Božena Sedláková, s nimiž spolupracoval i slovenský kolega Jozef Huszár. Knihu perokresbami opatřila bývalá studentka přírodovědecké fakulty Veronika Petřeková.
V obecné části se čtenář postupně seznamuje s taxonomií a fylogenezí padlí, jejich geografickým rozšířením, biologií, ekologií a epidemiologií, infekčním procesem, mechanismy odolnosti, genetikou interakce rostlina-patogen, biologickou a patogenní variabilitou padlí i metodami kontroly choroby. Velká pozornost je věnována metodickým aspektům experimentální práce s těmito houbami, jako je sběr, mikroskopování, izolace a kultivace, hodnocení intenzity napadení rostlin, studium variability patogenity a rezistence k fungicidům.
„Speciální část je strukturována podle hlavních skupin zemědělských a zahradnických plodin jako hostitelů padlí. Zmiňuje padlí na obilninách, okopaninách, olejninách, luštěninách, chmelu, tabáku, révě vinné, ovocných dřevinách, zelenině, přičemž nejsou opomenuty aromatické, léčivé a okrasné rostliny, lesní a okrasné dřeviny a keře, ale ani plevelné rostliny,“ objasnil profesor Lebeda. Každá kapitola obsahuje popis patogena, symptomy napadení hostitelských rostlin, hostitelský okruh, vývojový cyklus a epidemiologii, rozšíření a ekonomický význam a metody ochrany.
Kniha je doplněna velkým množstvím barevných fotografií, kde jsou obrázky symptomů napadení, mikroskopické snímky patogenů, ale i řada kvalitních perokreseb. Za zmínku stojí rozsáhlý přehled vědecké literatury, která byla použita k jejímu zpracování. Publikaci uzavírá český a anglický souhrn a rozsáhlý rejstřík.